Rizika spotřeby ochranných látek vznikají omezením spotřeby potravin při redukci tělesné hmotnosti (nedostatek), ale i používáním různých doplňků stravy (nadbytek). Na významu proto získávají horní limity spotřeby těchto látek, které jsou uvedeny pro spotřebu
vitaminů B6, D, E, niacinu a kyseliny listové a z  minerálních látek molybdenu a hořčíku. Zvláštní pozornost je věnována novým poznatkům u vitaminu C (protizánětlivé účinky spojené s antioxidační aktivitou), vitaminu D (prevence městnané choroby srdeční a nádorových
onemocnění), vitaminu A  (narušení kostního metabolismu při jeho nadbytku, podmínky konverze provitaminů) a vitaminu E (účast na různých metabolických procesech). Z hlediska antioxidační aktivity jsou důležité vitaminy C a E, karotenoidy, z enzymů superoxid
dismutasy (s kofaktory Zn, Cu a Mn) a glutation peroxidasa (s kofaktorem selenem) a polyfenoly (flavonoidy, resveratrol, taurin a koenzym Q 10). Na protinádorové aktivitě se podílejí látky zajišťující dostatečnou metylaci (kyselina listová, vitaminy B6 a B12,
methionin, cholin, betain, serin, fosfatidylethanoamin a kyselina panamová). V souvislosti s antikarcínogenní aktivitou je zmíněn i kyanogenní glykosid laetryl, derivát amygdalinu.

Zdroj: Ing. Ctibor Perlín, CSc.