Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 24. srpen 2007
IARC nově posuzuje karcinogenní riziko z alkoholických nápojů
IARC nově posuzuje karcinogenní riziko z alkoholických nápojů
Vedle etanolu je velkým karcinogenním rizikem etylkarbamát, vyskytující se především v pálenkách z peckovin. Je nutno snižovat výskyt i dalších karcinogenních kontaminantů.
.
Mezinárodní centrum pro výzkum rakoviny (IARC) se znovu pustilo do posuzování důsledků konzumace alkoholických nápojů. Etanol v alkoholických nápojích je klasifikován jako lidský karcinogen (Skupina 1). Mnohé studie dokazují, že výskyt nádorů v ústní dutině, hrtanu, hltanu, jícnu, játrech, prsou a tlustém střevě je v příčinné souvislosti s konzumací alkoholických nápojů. Na rozdíl od dřívějšího hodnocení (studie z r. 1988) je nyní doloženo, že za karcinogenitu alkoholických nápojů je zodpovědný etanol a nikoli jiné obsažené složky. Obecně platí, že riziko stoupá s konzumovaným množstvím, konkrétně při příjmu 50 g alkoholu je riziko vzniku rakoviny úst a jícnu třikrát větší než u abstinentů. Nebyla zjištěna souvislost s druhem přijímaného alkoholu (pivo, víno, lihoviny).
Zároveň provedl IARC nové zkoumání karcinogenního rizika z etylkarbamátu, což je kontaminant vyskytující se v alkoholických nápojích. Ten byl v r. 1974 z hlediska karcinogenního potenciálu zařazen do skupiny 2B, nyní je považován za ještě nebezpečnější a je zařazen do skupiny 2A („pravděpodobně karcinogenní“). V r. 1986 pro něj byla stanovena směrná hodnota 0,4 mg/l. Při dvojnásobném překročení této hodnoty již pálenka není považována za bezpečnou. Od té doby byly získávány četné poznatky o mechanismu účinků etylkarbamátu u zvířat a lidí. Problémem tohoto poznávání je, že je etylkarbamát přijímán současně s etanolem, takže rakovinotvorný účinek etylkarbamátu je etanolem zesilován.
Každopádně je třeba věnovat pozornost výrobním postupům, aby byl obsah etylkarbamátu snižován. Při problémech s vysokým obsahem etylkarbamátu je třeba vybavit destilační zařízení měděným katalyzátorem a/nebo automatickým promýváním (ruční promývání bývá méně účinné). Při výrobě ovocných pálenek je třeba dát obzvlášť pozor na dokap, protože etylkarbamát je málo těkavý a hromadí se právě v dokapu. Osvědčuje se oddělit dokap nejpozději při dosažení 50 % obsahu alkoholu. Dokap z předcházející destilace by neměl být přidáván do rmutu, aby se v něm zbytečně nezvyšoval obsah etylkarbamátu. Lépe je dokap shromažďovat a vypálit odděleně a frakce velkoryse oddělit. Je nesporné, že etylkarbamát pochází z předstupňů obsažených v peckách. Z tohoto důvodu se osvědčuje šetrné drcení a kratší doby vyluhování.
Kromě etylkarbamátu se v alkoholických nápojích mohou vyskytnout i další karcinogenní kontaminanty, jejichž účinek může být rovněž zvyšován přítomností alkoholu. Významné je proto snižování obsahu nitrosaminů, mykotoxinů, olova, kadmia a arzenu.
Z uvedených důvodů lze jen potvrdit oprávněnost zákazu používání výživových a zdravotních tvrzení u alkoholických nápojů (nařízení 1924/2006/ES zakazuje použití tvrzení u nápojů s obsahem alkoholu nad 1,2 obj. % etanolu). Na základě získaných výsledků je třeba diskutovat o varování na alkoholických nápojích.
Vytiskni tuto stránku
Hodnocení
=> průměr 106