- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Zprávy z OECD - Účast zámořských území EU v mezinárodních zemědělsko-potravinářských hodnotových řetězcích
Zprávy z OECD - Účast zámořských území EU v mezinárodních zemědělsko-potravinářských hodnotových řetězcích
OECD a EU ve společném projektu věnovaly pozornost posilování účasti zámořských území EU v mezinárodních zemědělsko-potravinářských hodnotových řetězcích.
Zpracování produkce z trvalých kultur (zejm. ovoce, zelenina, cukrová třtina) jako hlavní činnost v místní ekonomice, hospodářství čelící mnoha výzvám a limitům, vedle vysokých dopravních nákladů zejm. omezené velikosti trhu, závislosti na dovozu hnojiv i finálních produktů, vzdálenosti certifikačních institucí/akreditovaných zkušebních laboratoří, absenci zdrojů a dovedností pro budování diverzifikace/odolnosti, sílícím externím negativním vlivům souvisejícím se změnou klimatu, extrémními povětrnostními jevy nebo kolísajícím cenám…
Navzdory mnoha odlišnostem devíti zámořských území EU oproti pevninské Evropě není shora uvedený popis jejich situace ani ve středoevropském kontextu neznámý. Obdobné jsou nejen výzvy, ale také užívané instrumenty/způsoby řešení. Příkladem je i na evropské poměry nadprůměrný počet zeměpisných označení agri-food produktů v pěti z těchto zámořských regionů, který ukazuje obecnější snahu orientace ekonomiky na kvalitu (infrastruktury, značky, způsobu hospodaření ale třeba i synergie vztahů agri-food sektoru a dalších odvětví apod.). Sektor tak reaguje na paralelní růst spotřebitelského povědomí o důsledcích dlouhých/složitých potravinových hodnotových řetězců pro životní prostředí či zdraví, ale současně i na růst povědomí výrobců/distributorů, jak obtížné je vytvořit trh pro udržitelný produkt – dle průzkumu v USA cca 69 % spotřebitelů podřadilo udržitelnost jako kritérium pro nákup ovoce/zeleniny/masa pod cenu a výživovou hodnotu. Nezapomíná se ani na řešení dalšího tématu známého nejen ze středoevropského prostředí, a to že iniciativy v oblasti brandingu (rychlý nárůst dobrovolných označení a certifikátů) často vedou k vytváření konkurence v rámci regionů nebo snižování mezinárodního dopadu těchto snah. Šíře portfolia nástrojů pro zajišťování zásobování a produkce pro celkem cca 5 mil. obyvatel v devíti zámořských teritoriích EU a pro posílení účasti jejich agri-food sektoru v globálních hodnotových řetězcích může představovat inspiraci i v českému kontextu.
Mgr. Radek Stránský
Odbor pro vztahy s EU a zahraničně obchodní spolupráci, MZe