SZPI vychází z následujících předpokladů: Řepný cukr i fruktózo-glukózový sirup nebo glukózo-fruktózový sirup jsou v současné době běžně používané suroviny v potravinářském průmyslu a jsou dle platných právních předpisů Evropské unie i právních předpisů ČR řazeny mezi přírodní sladidla.

Rafinovaný cukr je čistá sacharóza izolovaná a purifikovaná v cukrovarském výrobním procesu z cukrové třtiny nebo cukrové řepy (třtinový či řepný cukr). Jedná se o sacharózu (disacharid složený jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy) o čistotě 99,5–99,7 %. Procentuální obsah obou složek je tedy 50 % fruktózy a 50 % glukózy.

Glukózo-fruktózový sirup (GF) a fruktózo-glukózový sirup (FG) jsou produkty hydrolýzy škrobu a následné enzymové izomerace (pomocí enzymu glukosaisomerasa) části molekul glukózy na fruktózu. Primárně vzniká glukózový sirup, který je následně podroben enzymové izomeraci a podle toho, jestli ve výsledném produktu převažuje glukóza nebo naopak fruktóza, volí se označení GF respektive FG sirup. Fruktózo-glukózový sirup používaný v nápojovém průmyslu zpravidla obsahuje 55 % fruktózy a 45 % glukózy.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce si je vědoma skutečnosti, že se nejedná o totožné chemické látky. V případě řepného cukru se jedná o sacharózu, čistý disacharid (glukóza, fruktóza) v případě glukózo-fruktózových či fruktózo-glukózových sirupů se jedná o směs monosacharidů glukózy a fruktózy v různém poměru. Získávány jsou rovněž odlišným způsobem.

Z pohledu dvojí kvality potravin SZPI považuje za rozhodující, zda tato skutečnost bude představovat podstatný rozdíl ve složení či znacích konkrétního produktu, zejména takového, ve kterém je obsah sacharidů majoritní.

Příklad: Použití fruktózo-glukózového sirupu namísto rafinovaného cukru u nealkoholických nápojů uváděných na trh v různých členských zemích v totožném obalu nemusí představovat podstatný rozdíl ve složení či znacích. Rafinovaný cukr totiž ve vodném roztoku částečně hydrolyzuje na fruktózu a glukózu. Tento proces je urychlen v kyselém prostředí, jako např. právě v nealkoholických nápojích. Oba jednoduché cukry (fruktóza a glukóza) jsou tedy v nealkoholickém nápoji přítomny a to jak při použití sirupu, tak i rafinovaného cukru, ovšem s lehce odlišným procentuálním zastoupením těchto jednoduchých cukrů (v případě sirupu tj. 55 % fruktózy a 45 % glukózy oproti podílu 50 % fruktózy a 50 % glukózy u rafinovaného cukru). Spotřebitel v takovém případě konzumuje téměř identický roztok monosacharidů, ve kterém jsou tyto monosacharidy zastoupeny prakticky ve stejném poměru.