Označování výživových hodnot na přední straně obalu a jeho dopadům na udržitelné označování potravin se věnovala konference, kterou včera v Bruselu pořádalo české předsednictví. Cílem jednání bylo na základě strategie Farm to Fork prodiskutovat připravovanou revizi stávajících požadavků na nutriční značení. Před zavedením nových pravidel je nutné zvážit i možné dopady na malé zemědělce a výrobce.

„Diskutujeme o tématu, které ovlivní většinu výrobců a spotřebitelů potravin ve všech členských státech. V celé Evropské unii je harmonizované nutriční značení na potravinách povinné teprve od konce roku 2016. Aby se zajistilo, že poskytované výživové údaje budou mít na průměrného spotřebitele odpovídající dopad, dbalo se při jejich přijímání na jednoduchost a srozumitelnost. Před přijetím nových povinností musíme pečlivě zvážit již existující pravidla a přínosy a dopady jakýchkoli jejich případných změn. Zároveň bychom měli zvážit, zda by nebylo řešením zaměřit se více na vzdělávání spotřebitelů, aby skutečně dokázali využít informace, které již mají k dispozici,“ řekl při zahájení konference náměstek pro řízení Sekce potravinářství Jindřich Fialka.

Toto téma zařadilo České předsednictví již na zasedání Rady AGRIFISH letos v září. Vyplynulo z ní, že přibližně polovina členských států upřednostňuje dobrovolnost nového nutričního značení na přední straně obalu. Již současné požadavky pro nutriční označování potravin formou tabulky zahrnují i pravidla pro nutriční označování na přední straně obalu.

Účastníci konference zmiňovali, že případný nový unijní harmonizovaný systém nutričního označování musí být založen na vědeckých základech, musí být jednoduchý, srozumitelný a reflektovat konzumované porce potravin. Spotřebitel by měl být také edukován o vhodném množství příjmu potravin. Odborníci připomněli, že je třeba pečlivě zvážit zavádění nových povinností, které by mohly nejvíce dopadnout na malé farmáře a výrobce. Velký negativní dopad na všechny výrobce potravin lze však očekávat i v případě, že by nový systém rozděloval potraviny barvami zjednodušeně do kategorií na „zdravé“ a „méně zdravé“.

Například 90 % potravinářských výrobků CHZO (chráněné zeměpisné označení) a CHOP (chráněné označení původu) by bylo v systému Nutriscore označeno červenou barvou (nejméně zdravé), protože obsahují mléko a maso, ačkoli jinak představují vynikající evropskou zemědělskou potravinářskou produkci. Tímto by mohly být u spotřebitelů diskriminovány i velmi kvalitní potraviny. Nový systém by proto hlavně neměl být diskriminační. Pozornost by měla být věnována i adekvátnímu hodnocení vysoce zpracovaných potravin a vyvarování se špatného hodnocení základních potravinářských komodit.

Na konferenci výrazně zaznívala i potřeba více vzdělávat spotřebitele tak, aby byl při skladbě zdravého jídelníčku schopen využívat již stávající informace o potravinách. Výsledky bruselského jednání představí české předsednictví na prosincové Radě ministrů AGRIFISH. Konference se účastnili zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu, Potravinářské komory ČR, zemědělců i výrobců.

Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství