Dostupnost uvedených technologií a osvojení si emise snižujících pracovních postupů se navíc jeví při snižování emisí jako účinnější než zvyšování ceny uhlíku v jakékoli skupině zemí. Mitigační politiky by tedy měly být zvažovány ve spojení s investicemi do uvedených postupů a technologií. V úsilí o snižování emisí hraje zásadní roli též vyhodnocení dopadu zrušení pokřivujících zemědělských podpor, a to především s ohledem na jejich celkovou vysokou úroveň. 

https://www.oecd-ilibrary.org/agriculture-and-food/global-assessment-of-the-carbon-leakage-implications-of-carbon-taxes-on-agricultural-emissions_fc304fad-en

Po vypuknutí pandemie CoV-19 se čínské orgány pro dozor nad potravinami pokoušejí o cílenější regulaci bezpečnosti potravin zaměřenou na rizikové živočišné druhy a na interakce s nimi (přestože se zcela nepodařilo zjistit souvislost CoV s konkrétním zvířetem nebo potravinou, ani zda trh s potravinami byl zdrojem či katalyzátorem šíření CoV). Také další státy řeší, jak řídit rizika v bezpečnosti potravin při budoucích pandemiích (prevence zoonóz, omezení obchodu, zapojení úřadů na lokální úrovni apod.), a jejich odpovědí je „One Health Approach“ - interdisciplinární přístup usilující o dosažení optimálních zdravotních výsledků při vědomí významu interakcí lidí, zvířat, rostlin a jejich společného životního prostředí. Regulace v takto komplexně pojatém prostoru vyžaduje nové přístupy. Tuto potřebu naznačuje i historicky výjimečný rozsah regulačních opatření a infrastrukturních a technologických omezení pro zajištění bezpečnosti potravin, ke kterému během pandemie došlo. V některých zemích byly přijaty mimořádné zákony pro usnadnění regulačních procesů, ale též pro zabránění nepřiměřeným či neoprávněným překážkám v byznysových aktivitách. Zpráva OECD doporučuje vyhodnotit předpisy urychleně přijaté během pandemie, posoudit výslednou regulatorní zátěž a především nalézt rovnováhu mezi snížením administrativní zátěže a zajištěním vysoké úrovně bezpečnosti potravin ze strany regulačních orgánů. Regulace bezpečnosti potravin je stále více od sankčně upravených vztahů s firmami (top-down supervision, enact & enforce) směrována k pozitivně orientovaným formám (engagement, empower & enable) např. v podobě posilování realizačních subjektů/agentur v přímém kontaktu s firmami nebo užívání infografiky a mediálních návodů (oproti textovým vodítkům k právním předpisům) jak má vypadat žádoucí cílový stav (s referencí na příslušné standardy/normy). Jako příklad je uváděn indický regulátor operující v rozsahu a podmínkách (1,3 mld. spotřebitelů), kde by k zajištění bezpečnosti potravin konvenčními inspekčními metodami nebylo možné přistoupit.

https://www.oecd-ilibrary.org/fr/social-issues-migration-health/improving-regulatory-delivery-in-food-safety_bf34907e-en

Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe