• V dospělé populaci bylo v ČR v roce 2016 celkem 28,6 % kuřáků. Z toho téměř dvě třetiny - 19,6 % - představovali denní kuřáci. Denně kouří 23,8 % mužů a 15,6 % žen. Česká populace kouří převážně cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je zanedbatelný. Muži kouří nejčastěji 15 – 24 cigaret a ženy 5 – 9 cigaret denně.
• V průběhu let 2012 – 2016 došlo k mírnému poklesu počtu denních kuřáků tabákových výrobků o 3,8 % s výraznějším poklesem u žen o 4 % než u mužů (o 2,9 %).
• Ve všech věkových skupinách došlo v průběhu let 2012 – 2016 k poklesu počtu kuřáků tabákových výrobků; nejvíce ve věkové skupině 15–24letých, a to ze 45 % na 34,6 %.
• V průběhu let 2013 – 2016 došlo k mírnému nárůstu spotřeby elektronických cigaret z 3,5 % na 5,7 %. (Spotřeba elektronických cigaret se sleduje od roku 2013), nejvíce ve věkové slupině 15–24 let.
• V průběhu let 2012 – 2016 došlo k poklesu počtu osob exponovaných tabákovému kouři v domácím prostředí o cca 5,5 % a v pracovním prostředí o cca 6,6 %. I přes uvedený pokles je v domácím i pracovním prostředí vystavena tabákovému kouři pětina osob. Muži jsou exponováni tabákovému kouři na pracovišti více než dvakrát častěji než ženy, a to v případě kuřáků a i nekuřáků.
• V průběhu let 2012 – 2016 došlo k významnému vzestupu počtu osob, kterým lékař při návštěvě zdravotnického zařízení doporučil přestat kouřit, a to o 9,6 %. V roce 2016 bylo lékařem doporučeno přestat kouřit 40,6 % osob. Přibližně 30 % současných kuřáků se v průběhu posledního roku pokusilo přestat kouřit – mužů 26,1 % a žen 33 %, nejvíce ve věkové slupině 15–24 let; s přibývajícím věkem toto úsilí klesá. Počet současných kuřáků, kteří zvažovali v souvislosti se zdravotním varováním na balíčku cigaret přestat kouřit, vzrostl z 16,1 % na 22,8 %.

Celkově si více než čtyři dotázané osoby z deseti během posledních 30 dní všimly informací proti kouření cigaret, které se objevily v novinách, časopisech a v televizi, častěji byly tyto informace zaznamenány v tisku. V předchozích letech byla situace podobná.

Spotřeba alkoholu

• Alkohol konzumuje pravidelně a velmi často (denně nebo obden) a 13,8 % dospělých Čechů.
• Trvale (celoživotně) abstinuje jen 3,8 % dospělých. Dalších 14 % udává abstinenci v posledním roce. V celoživotní abstinenci nejsou rozdíly podle pohlaví, mezi abstinujícími v posledním roce převládají výrazně ženy.
• Průměrná roční spotřeba na osobu je 6,8 l čistého alkoholu, resp. 8,2 l pokud nezahrneme abstinenty).
• Časté pití nadměrných dávek alkoholu (binge drinking) tj. týdně nebo častěji udává 20 % mužů a 5 % žen.
• 13 % dospělých lze považovat za konzumenty s vysokým rizikem a 7 % jsou problémoví pijáci, mezi nimi jsou i osoby závislé na alkoholu.
• Lékaři u 41 % respondentů zjišťovali jejich konzumní zvyklosti a 8 % doporučili omezit pití alkoholu. Doporučení omezit pití dávali lékaři nejčastěji osobám, které splňují kritéria škodlivého pití, což naznačuje, že praktičtí lékaři jsou schopni identifikovat rizikové konzumenty.
• Pití alkoholu silně koreluje s kouřením tabáku. Dochází zde ke kumulaci zdravotních rizik.
• Konzumenti s vysokým rizikem a problémoví konzumenti hodnotí svůj zdravotní stav hůře ve srovnání s ostatními.
• Nižší socioekonomické postavení je spojeno s vyšším výskytem škodlivého a problémového pití. Mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty bylo více umírněných konzumentů a méně problémových pijanů ve srovnání s respondenty s nižším vzděláním.

Současný stav v oblasti spotřeby alkoholu lze označit za dlouhodobě stagnující, z čehož vyplývá, že opatření směřující k omezování škodlivého pití v dospělé populaci nejsou dostatečně účinná a je potřeba na nich dále pracovat.

 

Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
dbor komunikace s veřejností, e-mail: tisk@mzcr.cz

 
Přílohy

    2017-09-18_TZ_Výsledky tabák alkohol (DOC, 216Kb)
    Národní výzkum tabák 2016 (PDF, 601Kb)
    TK SZU 2017 ALKOHOL (PDF, 496Kb)

zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky »