Celkem je v Česku k dnešnímu dni podle údajů „pivních“ serverů a odhadů odborníků z branže téměř 350 podniků, kde se ročně uvaří do 10 tisíc hektolitrů piva. Právě tento výstav je horní hranicí, do níž se výroba musí vejít, aby mohl minipivovar platit nejnižší spotřební daň. Když týdeník Ekonom připravoval letní speciál o drobných „vařičích“ piva před rokem, byl jejich počet 310 až 330, což byl mimochodem jeden z původních odhadů maximálního počtu rentabilních minipivovarů, který nemělo být možné v Česku překonat.

S počtem varen stoupá i objem piva, které se v nich vyrobí. V ro­ce 2014 podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven minipivovary uvařily celkem přibližně 180 tisíc hektolitrů piva, loni to bylo už 250 tisíc hektolitrů. O úspěchu svědčí i rostoucí průměrný výstav, který se zvýšil od roku 2014 do loňska ze 750 na 880 hekto­litrů piva.

Pro velké pivovarnické skupiny minipivovary zatím stále nepředstavují nijak zásadní ohrožení. Co se objemu výroby týče, ukously si zatím pouze 1,5 procenta trhu. Oproti roku 2014 je to nepatrný nárůst o půl procentního bodu, který asi gigantům jako Staropramen nebo Plzeňský Prazdroj vrásky nedělá − celkem se loni v Česku uvařilo ohromujících 20,1 milionu hektolitrů piva.

Jaký je maximální počet minipivovarů, které se v Česku mohou uživit? Odhady jsou rok od roku opatrnější. Co do podílu na trhu mohou být pro Česko vzorem americké minipivovary, které ukradly obrům jako Budweiser celou desetinu trhu. A počet se zdá vlastně neomezený. Například prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň tvrdí, že by s obživou v Česku neměla mít problém ani celá tisícovka hráčů na trhu. Za reálný odhad považuje zhruba 600 minipivovarů. „Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to kdysi bývalo,“ konstatuje Šuráň.

Jan Němec

Zdroj: iHNed.cz