„Africký šnek helix aspersa maxima je jen o kousek větší než náš druh šneka,“ ukazuje bývalý kulturista Tomáš Pavíza. 

Takových šneků na svou farmu na Domažlicku vysadil před třemi lety dva tisíce. Dnes jich má víc než milion a šnečí byznys ho živí. Podnikatel prochází velkým stanem a ukazuje ohrádky, ve kterých hlemýždi rostou: 

„Je to šedesáticentimetrový plot, který je opatřen speciálním nátěrem, přes který se šnekům nechce.“ 

Na podzim ale Tomáš Pavíza šneky z ohrádek posbírá a přenese do jiné části farmy na zpracování. Vyhladovělé a tedy vyčištěné a spící šneky pak hází do vroucí vody. Vařit by se měli alespoň šest hodin, aby jejich maso nebylo tuhé. 

„Vyrábíme různé druhy paštik, zavařované maso v zeleninovém vývaru, v hovězím bujónu. Ale nejznámější výrobek ze šneka jsou šneci po burgundsku. Je to šnečí maso uvařené v bujónu, vrácené do vyčištěné ulity a zavíčkované bylinkovým máslem,“ popisuje. 

Gurmáni ale mají zájem i o šnečí kaviár, tedy bílá vajíčka hlemýžďů. Ten z farmy Tomáše Pavízy je na světové úrovni a zájem o něj překvapil i samotného farmáře. 

O francouzskou specialitu z českých ohrádek je zájem i v zahraničí. Nově by tak šnečí kaviár nebo šneci po burgundsku mohli putovat třeba do Španělska, Itálie, ale i Číny. 

Původně domácí mazlíčci 

Na hlemýždích vydělala například i Barbora Jurková z Olomouce. Původně koupila dva africké hlemýždě dětem, dnes jich má plnou farmu a zásobuje jimi restaurace. 

„V současnosti dodáváme do 10 až 15 restaurací po celé republice a zájem vzrůstá. Máme motto, že naučíme jíst Čechy šneky,“ říká. 

Šnečí boom na talíři potvrzuje i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Jejich hlavní sezona přijde už za pár týdnů, tedy na Vánoce. 

„Restaurace se snaží přizpůsobovat chutím našich zákazníků, kteří začínají tuto specialitu znovu objevovat. I to je důvod, proč tady přibývá farem, které se tím zabývají,“ vysvětluje Stárek. 

Kosmetika z hlemýždě 

Hlemýždi se v posledních letech používají i v kosmetickém průmyslu. Třeba manželé Sekelovi z Rokycan ve svém byznysu před osmi lety vsadili na krémy ze šneků z Chile. 

Jaroslav Sekela ale vyvrací fámu, že se kosmetika vyrábí ze slizu: „Je to mylná informace, že je to ten sliz, po kterém se šnek pohybuje. Ten sice také obsahuje některé důležité látky, ale primární surovina se získává drážděním šneka, který pak mezi nohou a ulitou vytváří pěnu, extrakt. Ten se pak zachytává do nádob, čistí se a filtruje, aby tato látka byla úplně čistá.“ 

Dnes mají manželé stovky odběratelů a šnečí krémy používá i pan Sekela: „Já ho používám po holení.“ 

Ozdravení pleti dotáhla nejdále kosmetická studia v Tokiu. Aby zbavila své klientky vrásek, přikládají jim na obličej živé šneky. 

Zdroj: Rozhlas.cz