V Úředním věstníku EU bylo zveřejněno doporučení Komise (EU) 2015/682 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování přítomnosti perchlorátu v potravinách.

Vydáno dne: 30. 4. 2015
Účinné od: 20. 5. 2015

Perchlorát se vyskytuje přirozeně v životním prostředí v ložiscích dusičnanů a potaše a může vznikat v atmosféře a usazovat se v půdě a podzemních vodách. Vyskytuje se také jako látka znečišťující životní prostředí vznikající v důsledku používání dusíkatých hnojiv a při výrobě, používání a zneškodňování chloristanu amonného, který se používá v tuhých pohonných hmotách, výbušninách, zábavní pyrotechnice, světlicích, nafukovačích airbagů a při dalších průmyslových procesech. Perchlorát se může vytvořit rovněž během rozkladu chlornanu sodného použitého pro dezinfekci vody a může kontaminovat dodávky vody. Voda, půda a hnojiva se považují za potenciální zdroje kontaminace potravin perchlorátem.

Vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (CONTAM) při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) vydala vědecké stanovisko o riziku pro veřejné zdraví v souvislosti s přítomností perchlorátu v potravinách. Komise CONTAM dospěla k závěru, že chronická dietární expozice perchlorátu může představovat riziko, zejména pro nadprůměrné konzumenty z mladších věkových skupin obyvatelstva s mírným až středním nedostatkem jódu. Navíc je možné, že krátkodobá expozice perchlorátu představuje riziko pro kojence a malé děti s nízkým příjmem jódu.

Komise CONTAM vydala doporučení v tom smyslu, že je zapotřebí více údajů o výskytu perchlorátu v potravinách v Evropě, zejména pokud jde o zeleninu, počáteční kojeneckou výživu a mléko a mléčné výrobky, aby se ještě více omezila nejistota při posuzování rizik. Vysoký obsah byl zjištěn u tykvovitých (Cucurbitaceae) a listové zeleniny, zejména té, která se pěstuje ve sklenících/pod ochranným krytem. Není k dispozici dostatek údajů o přítomnosti perchlorátu v potravinách, zejména u potravin, z nichž byly odebrány vzorky po 1. září 2013. Analýza perchlorátu v pitné vodě by měla pokud možno zahrnovat také pitnou vodu, která nespadá do definice potravin stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Ode dne 1. září 2013 byla zavedena opatření ke zmírnění rizika a údaje o perchlorátu ze vzorků odebraných poté lépe odráží zásadu „riziko tak nízké, jak je to rozumně dosažitelné" v návaznosti na osvědčené postupy (tj. používání hnojiv obsahujících malá množství perchlorátu) a stávající přítomnost perchlorátu v potravinách.

Bylo proto vhodné doporučit monitorování přítomnosti perchlorátu v potravinách.

Členské státy by měly spolu s aktivním zapojením provozovatelů potravinářských podniků provádět monitorování přítomnosti perchlorátu v potravinách, a zejména v:

a) ovoci, zelenině a zpracovaných produktech z ovoce a zeleniny, včetně šťáv;

b) potravinách pro zvláštní výživu určených pro kojence a malé děti podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (3);

c) sušených bylinách a koření, čaji, bylinných a ovocných čajích;

d) nápojích, včetně pitné vody.