„K menšímu plýtvání potravinami by u nás mělo přispět především dořešení funkčnosti potravinových bank. Do nich by výrobci a prodejci posílali zboží těsně před vypršením doby spotřeby, které by se následně poskytovalo například nevládním organizacím pro sociálně potřebné. Cílem Ministerstva zemědělství je najít způsoby, jak nejvíce zamezit plýtvání potravinami,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka

Darované potraviny musí být bezpečné a zdravotně nezávadné. Z hlediska evropského práva jsou potraviny s označením data použitelnosti po překročení tohoto data považovány za nebezpečné a nelze je uvádět na trh. Naopak potraviny s označením data minimální trvanlivosti mohou být po překročení tohoto data uváděny na trh. Informace o překročení data minimální trvanlivosti musí být proto spotřebiteli sdělena a toto zboží je nutné prodávat odděleně.

V České republice neexistuje analýza, která by dokladovala množství potravinového odpadu na jednotlivých stupních potravinového řetězce. Výsledky takové studie, kterou bude zpracovávat Ministerstvo životního prostředí, budou známy až v průběhu roku 2016. Ve vyspělých zemích se nejvíce plýtvá v domácnostech a u výrobců.

„U spotřebitelů je potřeba osvětou zajistit, aby potraviny nakupovali hospodárně, správně je skladovali a zpracovávali. Výrobci a prodejci by měli sbírat data o plýtvání potravinami a následně by vhodné potraviny měli darovat  potravinovým bankám,“uvedl ministr Jurečka.

V Evropské unii se ročně vyhodí 90 milionů tun potravin, tj. 180 kilogramů na obyvatele za rok. Nejvíce se vyhazuje ovoce a zelenina. Pokud by se do roku 2020 nic nezměnilo, potravinový odpad by se zvýšil o 40 %. Cílem Evropské komise je snížit potravinový odpad do roku 2020 o 50 %, čímž by se v EU ušetřilo 95 miliard eur.

Hynek Jordán
ředitel Odboru komunikace MZe