Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česká republika s průměrnou spotřebou soli 14-15 g na osobu na den, bohužel, v popředí. V Evropě se totiž toto číslo pohybuje mezi 8-12 g soli na den a například v Německu, Rakousku a Švýcarsku je to dokonce pouze 6 g. Vyšší spotřebu má naopak Maďarsko, kde tato hodnota činí 16 až 18 gramů na osobu a den. Doporučená denní dávka soli činí pro dospělého pouhých 5 g, u dětí se doporučují dávky mnohem nižší. Ve vyspělých zemích má zhruba třetina populace zvýšený krevní tlak a právě ten bývá často branou k mnohem závažnějším zdravotním problémům, jakými jsou choroby srdce a cév. Vztah mezi zvýšeným příjmem soli a hypertenzí nelze pominout. Více než 70 % populace v ČR totiž reaguje na nadbytečný příjem soli zvýšením krevního tlaku, přičemž téměř 50 % dospělé populace v České republice trpí hypertenzí. „Odhaduje se, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v Česku došlo k omezení výskytu cévních mozkových příhod o čtvrtinu a výskytu kardiovaskulárních onemocnění o 17 %. Proto je v této oblasti velice důležitá prevence a osvěta,“ říká ministr zdravotnictví Martin Holcát.

Počátky hypertenze je třeba hledat již v dětském věku, a to je důvod, proč se problematikou zabývají i pediatři. Bohužel již u dětí denní příjem soli významně překračuje doporučené normy. „Až 80 % kojenců dostává ve 2. polovině prvního roku života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 % dětí a u starších dětí se to týká prakticky všech,“ říká prof. Jan Janda z České pediatrické společnosti. Zvýšený příjem soli navíc vyvolává pocit žízně a při dnešní oblibě celé škály slazených nápojů vede jejich konzumace ke zvýšené kalorické dodávce a tím k nadváze až obezitě. Obezita rovněž představuje nezávislý a vysoce rizikový faktor pro hypertenzi.

„Stravovací návyky vytvořené v dětství a dospívání přetrvávají do dospělosti a patří mezi faktory vzniku hlavních chronických neinfekčních onemocnění,“ potvrzuje Jarmila Rážová, zástupkyně hlavního hygienika ČR a doplňuje: „Vzhledem k tomu, že děti tráví značnou část dne ve škole a konzumují zde nejméně 2 jídla, je nutné sortiment školního stravování sledovat a opakovaně ho vyhodnocovat. Školní kantýny a jídelní automaty nejčastěji nabízí nevhodné potraviny mj. s nadměrným množstvím soli, a to na úkor čerstvého ovoce a zeleniny.“

Problémem zvýšené spotřeby soli se zabývá také WHO, která vytvořila akční plán evropské strategie na prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí v letech 2012 – 2016. Tento plán doporučuje mimo jiné zlepšování dostupnosti informací pro spotřebitele, např. na etiketách potravinářských výrobků, kde by standardně měl být uváděn nejen obsah kalorií, ale
i množství obsažené soli.

Snížení příjmu soli je jednou z nejvíce ekonomicky efektivních a cenově dostupných intervencí v prevenci nemocí srdce a cév. I České republice se tak nabízí příležitost pro zavedení konkrétních opatření v rámci boje s nadměrným solením jako „tichým zabijákem“ našich životů. Již letos byly např. Státním zdravotním ústavem v rámci osvětových a preventivních aktivit vydány letáky a plakát upozorňující na nadměrné solení a s ním spojená zdravotní rizika.

Ve dnech 25. – 30. 11. 2013 v ČR proběhne další ročník kampaně „Nadbytek soli škodí dětem i dospělým.“ Tato kampaň se celosvětově poprvé uskutečnila v roce 2005 a byla pořádána mezinárodní iniciativou World Action On Salt and Health. Česká republika se jí nechala inspirovat a na podnět České pediatrické společnosti byl v roce 2011 zorganizován první ročník. Tato akce má za cíl zvýšení povědomí o nepříznivém vlivu nadměrného solení na lidské zdraví. Letos pozvání přijal profesor Graham MacGregor z Londýna, který se problematikou krevního tlaku a konzumace soli zabývá dlouhodobě a podařilo se mu mj. v populaci Velké Británie významně snížit příjem soli.

Průměrné množství kuchyňské soli ve vybraných potravinách

Výrobek 100 gramů	Kuchyňská sůl (NaCl ) v g
Rohlík	0,6
Krajíc chleba	0,9
Niva	3,5
Balkánský sýr	3,3
Tavené sýry	2,3
Párky	6,2
Trvanlivé salámy	2,0
Šunka	1,8
Arašídy pražené solené	0,5
Bohemia chips alpská sůl	1,5
Popcorn slaný	2,5
Olivy	6,0
Slané tyčinky	8,0
Burger	2,0

Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
Odbor komunikace s veřejností, e-mail: tis@mzcr.cz

Zdroj:  Ministerstvo zdravotnictví

zdroj: Bezpečnost potravin »