Dřívější problém nedostatku vitaminů ve stravě byl v dnešní době vystřídán spíše problémem jejich nadbytku v některých potravinách. Na rozdíl od vitaminů rozpustných ve vodě (C, B1, B2, B6, B12, niacin, biotin, kyselina pantotenová), které se z těla snadněji vylučují, vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K) zůstávají po jejich příjmu organismem delší dobu v tkáních, takže může snáze dojít k hypervitaminóze. Vzhledem k tomu, že během skladování a distribuce potravin dochází vlivem různých podmínek k určitému úbytku přidaných látek, jsou obvykle vitaminy při výrobě přidávány ve vyšším množství.

Nařízení vydané švýcarským ministerstvem EDI (Eidgenössische Department des Innern) o přídavku esenciálních nebo fyziologicky účinných látek do potravin stanovuje přípustné vitaminy a minerálie a jejich  nejvyšší povolené dávky. V čl. 4  je stanoveno nejvyšší povolené předávkování potravin různými vitaminy a mineráliemi. Denní dávky jsou stanoveny v příloze 1 (např. pro vitamin C = 60 mg). Obecně je povolena přítomnost nejvýše trojnásobného množství denní dávky (300 %) stanovené pro příslušnou látku (zatím jen pro vitaminy a minerálie), avšak pro vitamin A je povoleno nejvýše 200 % a pro vitamin D nejvýše 150 % denní dávky. Množství potraviny, na které se denní dávka vztahuje je uvedeno v příloze 3 (např. 500 g mléka, 100 g chleba a pečiva, 150 g masných výrobků, 30 g tuků, 150 g brambor, 200 g zeleninových šťáv).

Je přípustné jen přidávání vitaminů a minerálních látek uvedených v příloze 2 tohoto nařízení (formy vitaminů a minerálních látek odpovídající přípustným formám podle směrnice ES 2001/15, která se však týká jen přídavku do potravin pro zvláštní výživu dle směrnice ES 89/398).

Přídavek jiných látek, než jsou uvedené v tomto nařízení, musí být schválen švýcarským Spolkovým zdravotním úřadem (BAG) v souladu se zákonem o potravinách.

Při označování obohacených potravin musí být na přídavek příslušné látky upozorněno. Deklarované množství vitaminů, nesmí být vyšší než množství odpovídající stanovené denní dávce. Rezerva  týkající se vitaminů a minerálií uvedená v čl. 4, (že skutečný obsah může činit 150, 200 resp. 300 % denní dávky), uvádí rozpětí, v jakém lze vitamin přidat s ohledem na postupné snižování jeho obsahu během skladování.

Pokud se jodizuje nebo fluorizuje sůl, musí být tato skutečnost na obalu uvedena a obsah musí odpovídat 20 resp. 30 mg/kg v přepočtu na jód (při přídavku jodidu resp. jodičnanu) a 250 mg/kg v přepočtu na fluor (při přídavku fluoridu). Kromě toho je možné použít tato tvrzení: „Dostatečné zásobování jódem zabraňuje vývoji strumy“, „Fluorid působí proti zubnímu kazu“.

Pro potraviny pro zvláštní výživové účely platí nařízení z 23. listopadu 2005 (v souladu se směrnicí ES 89/398 o potravinách pro zvláštní výživové účely a směrnicí 91/321 pro kojeneckou výživu).

Nová švýcarská nařízení platí od začátku r. 2006.

Lebensm. Technol., 39, 2006, č. 3, s. 14-15

Zdroj ihnfo ÚZPI