Jedním z vítězů soutěže Regionální potravina Moravskoslezského kraje se stal Mlýn HERBER, spol.s r.o. Opava - Palhanec. V kategorii ostatních výrobků zvítězila hladká mouka právě z tohoto mlýna.

Proto jsme požádali jednatele firmy o krátký rozhovor.

Počátkem devadesátých let byl mlýn navrácen dcerám původního majitele. Jaké byly počátky, začínalo se s mletím nanovo?

Po navrácení mlýna byla situace pro nové majitelky velmi složitá. Technologie mlýna byla velmi zastaralá a na samé hranici své životnosti. Mlýn na Palhanci jako i řada dalších v Severomoravském kraji byl určen k uzavření po rozjezdu nového mlýna v Šenově u Havířova, jehož spuštění bylo plánováno asi na rok 1993. Objem investic do technického a technologického zázemí  našeho mlýna za poslední dekády tomu odpovídal. Majitelky stály v té době před bezprecedentním rozhodnutím , jakým způsobem provést rekonstrukci provozu. Žádný jiný mlýn v soukromých rukách tuto otázku v novodobých dějinách zatím neřešil. Bylo to velmi složité rozhodování, jelikož nebyly dostupné žádné finanční prostředky a úroky z investičních úvěrů se standardně v té době pohybovaly  za hranicí 20 %. Nakonec padlo konečné rozhodnutí pro zahraniční partnery v oblasti dodavatele technologie i finančních prostředků. Technologii dodala  jednička ve výrobě mlýnské technologie německo-švýcarská firma Bühler a finance se podařilo získat od zahraniční banky za přijatelnějších podmínek než v ČR v té době panovaly.

V devadesátých letech byl mlýn vybaven švýcarskými stroji. Přinesla tato změna i novou technologii zpracování?

Samotná technologie zpracování obilí ve mlýnech se nástupem mlecích stolic a opuštěním používání mlýnských kamenů v 1. polovině 20. století do dnešních dnů ve svém principu mnoho  nezměnila. Výrazně se mění pouze účinnost dnes vyráběného mlecího zařízení v návaznosti na používání nejmodernějších poznatků, možností a dovedností výrobců. Samotný proces mletí pšenice se značně stabilizoval zejména v oblasti standartizace jakosti a vyrovnanosti výkonu mlecí linky. Obrovský skok nastal ve způsobu ovládání celé linky, která je ovládána  centrálně z jednoho místa - velínu mlýna prostřednictvím PC řídících systémů.  Mlynářům toto přineslo značnou úlevu a komfort při dohlížení na mlecí linku, ale také i nutnost učení se práce s PC technikou, která v té době nebyla ve mlýnech používána a rozšíření IT technologií bylo minimální. Většina pracovníků v té době přišla vůbec poprvé do kontaktu s počítačem jako takovým.

Jaké obiloviny dnes zpracováváte?

Dnes se zabýváme zpracování pšenice, žita  a kukuřice a vyrábíme celý sortiment jedlých a krmných produktů z těchto surovin.

Co se ve mlýně děje, když skončí sezona?

Mlýny fungují trochu jinak než například cukrovary. Ve mlýnech není kampaň, která trvá třeba 4 měsíce a po zbytek roku provoz nevyrábí. Mlýny zpracovávají obilí po celý rok průběžně a pouze na jaře je odstávka asi na dva týdny, kdy probíhá generální čištění celého provozu s tzv. plynováním, což spočívá v napuštění jedovatého plynu do všech výrobních a skladovacích prostorů včetně technologie asi po dobu dvou dnů a dojde tak k likvidaci všech případných škůdců, kteří by se mohli v provozu vyskytovat. Toto čištění má preventivní charakter a opakuje se každý rok.

S nástupem globalizace se rapidně zvýšil dovoz zahraničních produktů nižší kvality i ceny. Čím se snažíte v této nelehké konkurenci zaujmout spotřebitele?

Dopady globalizace je otázka, která tíží celou řadu odvětví a mlynářství nevyjímaje. Snažíme se působit na spotřebitele v několika rovinách.

Jednou z nich je osvěta toho, že české potraviny nevykazují nižší kvalitu než dovážené zahraniční výrobky byť renomovaných společností. Jednoznačně je dnes známa skutečnost, že výrobky, které jsou dodávány na tradiční trh starých států EU mnohdy jsou kvalitnější, než ty které dodávají  tyto firmy na trhy nových členů EU, kam patří i Česká republika.

Další z cest je zviditelňování se na našem regionálním trhu například získáním ocenění značkou Klasa či účastí v soutěži o Regionální potravinu roku, kterou jsme v roce 2011 vyhráli v naší kategorii s výrobkem Pšeničná mouka hladká OO EX ( zeleno bílý obal 1kg balení ).

Je nutno použít všech prostředků a přesvědčit lidi k národní hrdosti, aby kupovali kvalitní české výrobky a ne různé dovozové potraviny různé kvality a  někdy dokonce i s těžko identifikovatelným původem a podpořili tak ekonomiku svého regionu. Takto to funguje zejména na jih a západ našich hranic. Kdo jezdí například na dovolenou lyžovat do Alp, určitě v marketech nenašel mnoho českých potravin.

Mlýn stojí na řece Opavě a mele se v něm obilí ze slezských polí, kam až putuje výsledná mouka?

Mlýn v Palhanci na řece Opavě stojí již od roku 1362. Za tu dobu proběhlo opravdu mnoho změn v zásobování obyvatelstva. Bylo od místního zásobování a selského mletí pro nejbližší okolní sedláky přes válečné fronty mnoha válek. V současné době nejdále zásobujeme speciální moukou továrnu na výrobu lázeňských oplatků v Mariánských Lázních. Naším největším odběratelem je závod Opavia – LU v Opavě – Vávrovicích společně s pekárnami našeho regionu a část své produkce se nám daří exportovat do Polska.

Za Janu Resslerovou, Věru Pavelkovou a Milenu Valentovou – restituentky mlýna odpovídal Ing. Ressler Aleš – jednatel společnosti MLÝN HERBER spol. s r.o.