Ačkoli se o tom nemluví, je skutečností, že mnozí lidé konzumují příliš horká jídla a nápoje. Vzniká přitom nebezpečí vnitřního opaření a popálení, záleží na výši teploty a délce působení. Žádná legislativa nebo praktické příručky neregulují výši teplot při konzumaci. Požadavky jsou naopak stanoveny pro uchovávání hotových pokrmů před jejich podáváním, a to minimálně na + 60 až + 70 °C, aby se nepomnožovaly mikroorganismy. Tyto teploty jsou však pro konzumaci nebezpečné.

Horká jídla a nápoje se konzumují teprve asi 200 let. Souvisí to s rozvojem možností ohřevu. Malé děti si dávají pozor, aby strava nebyla příliš horká, ale s postupujícím věkem opatrnost upadá a stoupá obliba horkých jídel.

Za optimální lze považovat teplotu těla, tj. 37 °C a za maximální 43 °C, při které nedojde k poškození. Bylo by vhodné používání teploměrů nebo alespoň vyzkoušení teploty na hřbetu ruky nebo prostřednictvím rtů. Při krmení kojenců a malých dětí je takové zkoušení teploty zásadně nutné. Je třeba počítat s tím, že při vnějším kontaktu (s kůží) je odolnost podstatně vyšší než při vnitřním působení. Vlhká teplejší a prokrvená sliznice trávicího traktu je podstatně citlivější vůči teplotě, výrazně lépe vede teplo než chladnější a sušší kůže. Snadno může dojít k jejímu poškození (zarudnutí, tvorba puchýřů apod.) především ústní dutiny, hltanu a jícnu, příp. žaludku. V důsledku toho vznikají záněty, dochází k napadení mikroorganismy, poškození imunitního systému a příp. vývoji rakoviny.

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 107, 2011, č. 2, s. 71-83

Objednávka kopie článku


Článek : 110192 ; Vydáno : 29.4. 2011 ; Autor : Ing. Irena Suková