Budějovické pivo

Budějovický měšťanský var

K výrobě piv z Českých Budějovic se používá specifický zdroj vody z artézských studní s vodou pocházející z podzemního jezera Českobudějovické pánve a další vybrané kvalitní suroviny. Tradice vaření piva v Českých Budějovicích se datuje od roku 1265, kdy byly České Budějovice, dříve Budiwoyz či Budweis, založeny králem Přemyslem Otakerem II., který jim udělil právo vaření piva. Od samého počátku se názvy těchto piv odvozují od místa původu. Současné pivovary jsou důstojnými pokračovateli budějovické várečné tradice.

Lomnické suchary

Vyrábějí se stejným způsobem již téměř 200 let a mají stále stejný vzhled a chuť. Na Světové výstavě v Paříži v roce 1927 získaly dokonce první cenu Grand Prix. Vyrábí se v těchto variantách: Lomnické suchary cukrované, Lomnické suchary oříškové, Lomnické suchary mandlové, Lomnické suchary arašídové, Lomnické suchary Dia.

Chodské pivo

Jedním ze specifik výroby Chodského piva je používání vody s mimořádně nízkou mineralizací danou geologickou situací v dané lokalitě. Pro chmelení Chodského piva se používá výlučně českých aromatických chmelových odrůd (Žatecký poloraný červeňák, Sládek) a hořkých odrůd chmele (např. Premiant).

Pardubický perník

Je pečený pekařský výrobek, který je vyráběn z pšeničné mouky, cukru, vaječného obsahu, včelího medu, ovocných džemů, rostlinných tuků, kakaa, směsi perníkového koření a kypřidel. Pardubický perník je vyráběn ve dvou variantách: jako plněný sendvičový výrobek nebo jako figurální perník, často bohatě zdobený. Technologie výroby pardubického perníku je s nepatrnými obměnami používána třetí století.

České pivo

Rozlišitelnost Českého piva vyplývá z řady faktorů, jako jsou použité suroviny, zkušenosti několik staletí se vyvíjejícího pivovarnictví a speciální pivovarnické postupy. Výroba Českého piva je pozoruhodná díky užití dekokční metody rmutovacího procesu, vařením mladiny a dvojstupňovým kvašením. Celková metoda výroby (pečlivě vybírané suroviny, sladování a příprava piva v tradiční oblasti v České republice) dává vzniknout specifickému a jedinečnému produktu s vysokou reputací.

Chráněná označení původu CHOP

Žatecký chmel

Žatecký chmel je jemný poloraný aromatický chmel, který je díky svým vyjímečným vlastnostem používán pivovary na celém světě. V pivovarském průmyslu, zejména při výrobě kvalitních značkových piv, zaujímá žatecký chmel nezastupitelné místo.

Český kmín

Patří k neopadavým odrůdám s vysokým obsahem silic. Kmín se v českých zemích pěstuje v polních podmínkách již od 19. století. Česká republika má nejen velmi vhodné podmínky pro pěstování kmínu dané půdní skladbou a přírodními podmínkami, ale též velmi bohatou tradici. Dlouhodobá tradiční zkušenost v pěstování kmínu je zde nenahraditelná.

Nošovické kysané zelí

Od počátku až po současnost se kysané zelí v oblasti Nošovic vyrábí dle nezměněné původní receptury. Jeho vlastnosti jsou získány přirozeným mléčným kvašením v jednotlivých kádích, kde je nejprve ušlapáváno a následně se nechává po dobu 6 týdnů kvasit. Je typické svojí kyselou až jemně nahořklou chutí.

Chamomilla Bohemica

Je tradičním názvem pro květ heřmánku pravého z oblastí Čech. Latinský název se stal symbolem pro produkci heřmánku s typickými vlastnostmi. Jeho jedinečnost se vyznačuje především přítomností až 1 % silice, v níž je hlavní složka chamazulen. Tímto převyšuje „Chamomilla Bohemica“ drogy jiných geografických proveniencí. Díky své kvalitě uspěl na různých veletrzích a výstavách.

Všestarská cibule

Historie velkoplošného pěstování cibule ve Všestarech sahá až do roku 1964. Všestarská cibule má vysoký obsah železa a vitaminu B3. Tvar je pravidelný kulovitý nebo vejcovitý. Barva slupky je žluto-zlatá, barva dužiny bílá až zeleno-bílá.

Pohořelický kapr

Vyznačuje se výbornými růstovými schopnostmi a vitalitou, odolností a dobrým zdravotním stavem. Stavba těla je typická vysokohřbetostí a malou hlavou. Zpracovaná ryba vyniká obzvláště jemnou rybí chutí. Patří mezi oblíbené kulinářské pochoutky.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR