Oblíbené bílé pečivo zůstane v nejbližší době pravděpodobně evergreenem titulních stránek akčních letáků tuzemských obchodních řetězců. Rohlík za 70 haléřů, kterým lákají některé supermarkety, tak bude zřejmě dál spolehlivým hitem.

Ceny většiny základních potravin by sice měly podle ekonomů po letošní sklizni obilí začít mírně růst, cena nejrozšířenější potravinářské suroviny – pšenice – by však měla zůstat stejná. I přes její nižší očekávanou tuzemskou sklizeň totiž bude její úroda v hlavních produkčních oblastech světa vysoká.

Zářijové ceny pšenice v takzvaných obchodech futures (do značné míry tvoří cenu v daném období) minulý týden na nejvýznamnější komoditní burze světa v Chicagu dokonce mírně poklesly – o 1,5 procenta. To sice není o mnoho, ale už dnešní ceny pšenice jsou například pro tuzemské zemědělce na hranici rentability a jejich další výraznější pokles by pro ně znamenal ztráty.

Zrna se v Česku urodilo méně, ne tak na Východě

Agrární komora ČR spolu s Českým statistickým úřadem minulý týden oznámily odhad letošní sklizně pšenice. Ta má být asi o patnáct procent slabší než loni – ze 7,5 milionu tun vloni by měla klesnout na šest a půl milionu. Pokles se čeká v celé EU. Důvodem jsou jak menší osevní plochy, tak nižší hektarové výnosy.

Posun letního počasí o dva měsíce dopředu má na svědomí méně vláhy pro období dozrávání a v době sklizně je vláhy zase příliš. Z jednotlivých klasů tak bude méně. Ty si navíc následkem bouřek lehají, čímž se ještě zvyšují ztráty.

Potravinářská pšenice je díky své schopnosti spolehlivě zasytit žaludek populární po celém světě. Pro střední Evropu jsou významné nejen aktuální posuny jejích cen na americké komoditní burze, ale i její úroda z ruských, ukrajinských a kazašských lánů.

Černomořská oblast má letos podle amerického měsíčníku World Grain vyprodukovat 160 milionů tun obilovin, což je nejvíce od roku 1990. Loni přitom kombajny tamějších exkolchozníků sklidily o 34 milionů tun méně. Odhady se během sklizně sice ještě změní, ale ne tak významně.

Respektovaný magazín očekává zvýšený export ze všech třech zmíněných tradičně obilnářských zemí. Vagony by prý odtud měly přepravit všemi směry 46 milionů tun obilí. Mimo jiné díky dobrému počasí a také tomu, že bývalé státy SSSR rozoraly 4,6 milionu hektarů dříve nevyužívané půdy (to je asi o čtyřicet procent více polí než v celém Česku).

V tuzemských sýpkách se pro srovnání letos "protočí" šest a půl milionu tun obilovin, což je čtyřiadvacetkrát méně zrna než na východ od Čierné nad Tisou. Naše sklizeň tak má i kvůli tomu na tvorbu cen nulový vliv.

Před rokem přitom čeští agrárníci a farmáři inkasovali za tunu obilí jednou tolik. Šéf komory Jan Veleba tehdy uvedl, že ceny agrárních komodit se konečně dostaly na tu správnou úroveň.

Jenže tam dlouho nevydržely – jejich růst totiž nebyl "přirozený". Zemědělské komodity se svezly na předkrizové bublině spolu s ropou a dalšími neagrárními komoditami. Jejich ceny celosvětově vystřelily na dvojnásobek. O to větší teď zemědělci zažívají pád.

Více dojnic se nevyplatilo

Už teď se připravují na to, že své výpěstky budou raději prodávat státu. "S prodejem počkáme do listopadu na intervenční nákup," uvedl například ředitel Zemědělského družstva vlastníků Štichovice Václav Bulín. Zemědělci si slibují, že od Státního zemědělského intervenčního fondu dostanou více než na trhu.

Vůbec největší problém nyní dělají zemědělcům ceny mléka. Jeho litr se prodává v průměru za šest korun, což je bez diskuse méně, než činí jeho výrobní náklady. Na pultech obchodů se tak začaly objevovat "ultralevné" jogurty za zhruba čtyři koruny a zatímco v době cenového skoku se prodávala třeba čtvrtka másla i za čtyřicet korun, nyní ji v některých akcích supermarketů lze pořídit za třetinu - tedy za 15 korun.

Zvýšení stavu dojnic v době, kdy za litr mléka zemědělci dostávali přes deset korun, se tak krutě vymstilo. Na jatka teď půjdou i krávy ze základní sestavy.

Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského přitom klesly zemědělské ceny do června letošního roku na 68 procent loňské úrovně a ceny potravin na 98 procent.

Skokan i propadák

To jen dokládá, že zemědělci nejsou těmi, kdo určuje ceny v obchodech. V konečném důsledku je to například vedle občasných obchodních triků se zmenšováním výrobků za tutéž cenu především vývoj celého hospodářství.

Například nezaměstnanost je sice meziročně už skoro dvojnásobná, pokles tržeb a cen v obchodech se však zatím počítá jen v jednotkách procent. Na potravinách se tedy tolik nešetří.

Společnost Colosseum, obchodující s komoditami, očekává, že za rok by si základní suroviny a potraviny přece jen měly připsat několik procent. Skoro o desetinu očekávané meziročně vyšší celosvětové zásoby pšenice však znemožní růst ceny této klíčové komodity. Vedle másla, které cenově snad nejvíce vyjelo, aby se zase stáhlo, je pšenice nejvýraznějším skokanem a propadákem roku.