Malé zemědělské pálenice, které zpracovávají především jablka, hrušky a švestky, mají průměrnou kapacitu kolem 25 až 30 tisíc litrů za rok s tím, že dohromady vyrobí ročně víc padesátiprocentního lihu než oba velké lihovary. Dokonce se dá říci, že vyprodukují dvakrát více než velké lihovary, takže celková výroba slivovice, hruškovice a jabkovice a menší množství meruňkovice převyšuje v České republice šest milionů litrů.

Malý lihovar se nachází také v Úsobí. Jiří Žáček, jeden ze dvou majitelů zemědělské pálenice vysvětlil, jak vznikla. Firma byla založena 8. prosince 1994, k tomuto datu byl privatizován původní lihovar na zpracování brambor, následně obilí. I po privatizaci se nejdříve vyráběl surový líh. U toho by možná zůstalo, nebýt nové vyhlášky, celních skladů a velkých nákladů, které by pro Jiřího Žáčka a jeho společníka znamenaly výdaj zhruba milion korun. Tak vysoký poplatek za celní sklad vyžadovali celníci. „Než bych vydal tyto peníze, raději jsme od původní výroby lihu z obilí ustoupili a peníze dali na modernizaci a vybudování pravé pálenice,“ řekl Jiří Žáček.

Nová pálenice pro jablka, hrušky a švestky
V loňském roce již s novým společníkem Vladimírem Klubalem, také lihovarníkem, založili firmu Liho s názvem Adolf Böhm, s. r. o. V pálenici je jedenáct kvasných kádí. Každá z nich má objem na 200 hektolitrů kvasu. „Ročně vyrobíme zhruba 17 tisíc litrů padesátiprocentního lihu,“ říká Jiří Žáček. Zpracovávají se jablka, hrušky a švestky. Tyto tři komodity jsou výhradní, od třešní a broskví se ustoupilo a meruňky se zpracovávají výjimečně, v oblasti Jihlavska se totiž nepěstují. Lidé přivážejí plody ze svých zahrádek buď v pytlích, anebo již naložené ovoce v kádích, kvas.

Na litr lihu je třeba 12 až 13 kilogramů jablek, 15 až 16 kg hrušek a 11 kg švestek. Ti, co přivážejí hrušky, udělají lépe, když dodají celé ovoce než kvas. Lidé totiž v domnění, že je nejlépe před výrobou kvasu plody umýt, odstraní ze slupky kvasinky a hruškový kvas se tvoří mnohem hůř. Navíc se mylně domnívají, že hrušky obsahují více cukru než jablka, což je omyl. Proto je na litr lihu také potřeba víc hrušek než jablek. Do kvasu se ze zákona nesmí přidávat cukr. Nejdříve se zpracovávají hrušky, u nich platí, čím déle se kvas skladuje, tím hůře. Jablka jdou jako druhé na řadu a švestky občas v podobě kvasu vydrží v kádích až do další sklizně, aniž by kvas doznal újmy.

Sezóna je v plném proudu
Nyní je sezóna vypalování kvasu v plném proudu a trvá do konce června, kdy se musí skončit, protože celníci dělají uzávěrku. „Vše pečlivě zkoumají a prověřují. Jednou za dva měsíce přicházejí na kontrolu a zejména je zajímají rodná čísla našich zákazníků,“ uvádí Žáček. Podle zákona smí totiž jedna rodina vypálit 60 litrů padesátiprocentního lihu. „Někteří vynalézaví jedinci ale dávali vypalovat ovoce hned v několika pálenicích v domnění, že se na to nepřijde a s vypáleným lihem potom kšeftovali. Celníci tomu ale kontrolami brání,“ dodal.

V současné době existují v naší republice dva systémy na výrobu lihovin. Jsou firmy, které vyrábějí průmyslově líh z ovoce a hotové výrobky potom prodávají. Z těchto lihovarů , kde se také zpracovává ovoce, jde hotový výrobek do obchodu s cenou vyšší, než za kolik má svůj litr slivovice, hruškovice nebo jabkovice zahrádkář z pálenice.

Lidé v poslední době proto stále více vozí své plody ze zahrádky do pálenic, kompoty se totiž při nízkých cenách v supermarketech doma nevyplácí vyrábět. Pálenic v posledních několika letech přibylo. Přesto se každá z pálenic velmi dobře uživí.