Pěstování rostlin na specifických dílčích plochách doznalo v posledních letech stále se zvyšujícího významu. Doposud těžiště spočívalo především v hnojení. V budoucích letech dojde k průniku metod ochrany rostlin na specifických dílčích plochách do praxe. Aby bylo možné tato řešení účinně integrovat do metod prací podniku, požaduje se pro postřikovače na ochranu rostlin nový druh techniky řízení. Dr. Markus Sökefeld, AgriScience Bonn a Peer Leithold, Agricon GmbH Jahna představili svoji pokusnou techniku a pomocí ní dosažených výsledků. Kromě toho ukázali nově vyvinutá řešení a odvodili z toho další požadavky na postřikovače na ochranu rostlin. S aplikací růstových regulátorů na specifických dílčích plochách byly v roce 2000 udělány v pokusech dobré zkušenosti. Prováděly se s běžně na trhu dostupným postřikovačem. Změna množství přípravku se realizovala změnou rázu ve spojení s vhodnými tryskami. Variace aplikovaného množství růstového regulátoru se prováděla, řízena on-line pomocí čidla YARA N, v závislosti na hustotě porostu a dávce N. Husté porosty, ošetřované vysokými dávkami dusíku (vysoký příjem N), dostaly celé požadované množství. Slabé, špatně ošetřované porosty sníženou nebo žádnou dávku regulátorů růstu. Čtyřleté testovací pokusy na velkých plochách prokázaly pozitivní účinky v řádech mezi 20 až 40 EUR.ha^-1. Ty spočívají jak v úspoře regulátorů růstu, tak také ve zvyšování výnosů. Vždy bylo možno vyloučit skladové zásoby. Po široce založeném vyzkoušení v praxi přijde v budoucnu na trh samostatný modul pro čidlo YARA N k on-line aplikaci růstových regulátorů (metoda reálného času). V této době se pracuje na jemném sladění řídicích regulačních křivek. Při integraci této metody do chodu podniku se ukazují některá věcná omezení. Častokrát se regulátory růstu používají ve spojitosti s AHL, fungicidy nebo insekticidy. Pokud by se pracovalo na specifických dílčích plochách, například pomocí N-čidla, musel by být postřikovač schopen měnit navzájem dva prostředky nezávisle na trysce. Také při všech ostatních myslitelných kombinacích mezi růstovým regulátorem a druhým přípravkem na ochranu rostlin se musí měnit minimálně jedna substance a druhá se musí udržovat na konstantní výši.

Aplikace herbicidů specifická pro dílčí plochu
Plevele a trávovité plevele jsou na honech polí heterogenně rozděleny. Výzkumy jak Spolkového biologického ústavu pro půdní a lesní hospodářství (BBA), tak také univerzit, dokládají vysoký potenciál úspor herbicidů, pokud se mohou aplikovat na specifické dílčí plochy. U plevelů to činí přibližně 60 až 70 % a u trávovitých plevelů 40 až 50 %. Vědci univerzit v Bonnu a v Hohenheimu již více než deset let pracují na automatickém rozeznávání plevelů. Zatím se tato metoda v režimu off-line (přerušovaná metoda) s úspěchem použila v praxi v podniku Vordereifel (u Bonnu) a na pokusném statku Dikopshof Univerzity Bonn. Za tímto účelem se při prvním přejezdu provádí mapování stavu porostu. Kamery namontované na přístrojovém držáku mohou v rychlém sledu pořizovat a analyzovat asi dva obrázky za sekundu. Pomocí speciálních operací pro zpracování obrazu a metody analýzy se jednotlivé rostliny extrahují a analyzují. Přesnost rozpoznávání plevelů a trávovitých plevelů se podle porostu kulturních rostlin pohybuje mezi 85 a 94 %. Pro co možná nejvíce cíleně zaměřené a úsporné použití herbicidů se provedlo rozdělení plevelů podle jejich citlivosti na herbicidy do zpravidla tří tříd (plevele, ostatní dikotylní plevele a obtížně zdolatelné dikotylní plevele). Z toho vygenerované postřikové mapy se liší v jejich prostorové charakteristice. Tam, kde se vyskytují trávy, se často nemusí stříkat proti plevelům a opačně. Dále se v pokusech v závislosti na populaci plevele a prahu poškození měnila aplikovaná průměrná množství.

Modifikovaný tažený postřikovač
Pomocí stávajících postřikovačů se sice může měnit aplikované průměrné množství, ale nemůže se střídat účinná látka. Na základě toho vyvinula firma Kverneland/Rau tříkomorový postřikovač. Ten vlastně sestává ze tří postřikovačů na jednom podvozku. To tedy znamená tři řídicí jednotky, tři nádrže, tři čerpadla. tři postřikovací potrubí (24 m) s příslušnými, navzájem nezávislými tryskami. Tak se během jedné jízdy po poli pracuje ve stejném časovém okamžiku podle tří předem vypracovaných postřikovacích map (střední variace na dílčí úseky). V praktických pokusech se potenciál úspor pohyboval u travních herbicidů v průměru kolem 48 % a u herbicidů na plevele kolem 36 %. Úspěšnost ochrany vždy byla více než 95 %. Žádný plevel nedosáhl v následné bonitaci kritického prahu poškození. Také v následujících letech neexistovala žádná nová hnízda plevelů. Ovšem během doby pozorování mohla být stávající hnízda plevelů také (ještě) neeliminována. Z vědeckých studií a výzkumů jakož i ze zkušeností vedoucích podniků a poradců na ochranu rostlin se ví, že existuje tendenční zvyšování výnosů na plochách, které se nepostřikují. Na rozdíl od celoplošné aplikace za podmínek odpovídajících praxi se tento užitek z výnosu odhaduje na 2 až 4 %. V dohledné době bude k dispozici plevelové čidlo. To spočívá na bázi dvou až čtyř kamer, které jsou namontovány na postřikovacích ramenech a snímají stav porostu asi 1,0 až 1,5 m před tryskami. Toto čidlo se může používat jak s metodou on-line, tak s metodou off-line. Aby bylo možné využít všechny pozitivní účinky aplikace herbicidů specificky na dílčích plochách, jsou potřeba postřikovače, které mohou nezávisle na sobě vzájemně měnit tři herbicidy. V režimu on-line jsou potřebné velmi krátké doby reakce mezi řídicím signálem a reakcí u trysek. Ty činí 0,4 až 0,6 sekundy.
Dalšími požadavky na technické vybavení postřikovače schopného aplikace na dílčích plochách jsou:
• separátní zapínání a vypínání dílčích záběrů,
• změna aplikovaného množství (litrů postřikové kapaliny na hektar),
• současná změna aplikovaného množství (litrů nebo g PSM na hektar) více druhů prostředků na ochranu rostlin,
• řízení off-line pomocí GPS a mapa aplikace.

Postřikovače musejí reagovat rychle
Samostatné zapínání a vypínání jednotlivých dílčích záběrů při zachování požadovaného aplikovaného množství je dnes technicky možné. Kromě toho nabízí mnoho výrobců pneumatické nebo elektromotorické vypínání jednotlivých trysek. Pro změnu aplikovaného množství během přejezdu lze v současné době u dodavatelů a vybavovatelů postřikovačů nalézat více možností. Používání různých rozprašovačů, jako jsou rázové trysky, trysky s plochým paprskem nebo injektorové trysky umožňuje změnu aplikovaného množství pro přizpůsobení dané situace výskytu škůdců pouze v omezených mezích změnou postřikovacího tlaku a proto pouze v celém pracovním záběru. Používáním tak zvaných dvousložkových trysek jako jsou Twin Fluid nebo Air-tec (obě uznávané u BBA), nosičů kombinovaných trysek (například VarioSelect), jsou možné regulace množství, které podporují aplikaci uvnitř trysky tlakem vzduchu, a při zachování konstantní velikosti kapek lze dosahovat změny aplikovaného množství v poměru 1:2 v celém pracovním záběru. Další možnost regulace množství tvoří  používání nosičů kombinovaných trysek (například VarioSelect) nebo adekvátních systémů. V jedné poloze trysky jsou až čtyři trysky, které lze zapínat nezávisle na sobě. Tím vzniká velký počet kombinací spínání, což má za následek možnosti změny aplikovaného množství v poměru 1:12. Každá tryska kombinovaného nosiče trysek se ovládá samostatným pneumatickým okruhem, takže regulaci množství lze provádět u každé pozice trysky. Technicky velmi nákladná možnost regulace množství je také při používání systémů přímého přívodu. Tyto systémy se vyznačují oddělením vody a postřikové kapaliny. V současné době lze na německém trhu získat systém pro přímý přívod schválený od BBA (LH-Agro Multiflow). Vyznačuje se centrálním přívodem na straně sání čerpadla, čímž se dosahuje dobrého promíchávání postřikové kapaliny a vody. K vytvoření požadované koncentrace účinné látky u jednotlivých trysek nedochází vzhledem k různým odstupům mezi přívodním místem a tryskami současně. Průměrná doba reakce (uprostřed ramen) je asi 30 sekund. Aplikované množství se vzhledem ke konstantnímu proudu vody nemění. Koncentrace postřikové kapaliny se ovšem může měnit v poměru více než 1:50. Vzhledem k centrálnímu místu přívodu je možná změna koncentrace postřikové kapaliny pouze v celém pracovním záběru postřikovače. Použitím většího počtu dávkovacích čerpadel se při přímém přívodu může měnit jak koncentrace účinné látky, tak také prostředek na ochranu rostlin během jízdy po poli nebo se mohou provádět různé kombinace. Dlouhé doby zpoždění při vytváření a změně koncentrace se mohou kompenzovat včasným dávkováním účinné látky, aby se na vlastní místo aplikace aplikovalo požadované množství. Z toho nakonec ovšem vyplývá pouze možnost aplikace off-line. Tříkomorový postřikovač firmy Kverneland/Rau může provádět změny s dostatečnou rychlostí v režimu on-line u AHL anebo u regulátoru růstu a konstantně aplikovat třetí účinnou látku. Pro řízení on-line na herbicidy s plevelovým čidlem ale doba reakce nepostačuje, muselo by se opětovně přejít na metodu off-line.

Závěr
Požadavky na techniku postřikovačů se vzhledem k aplikaci AHL, regulátorů růstu a herbicidů na specifických dílčích plochách zvyšují. Již dnes jsou na trhu ke koupi komerční technická zařízení pro prosazení ochrany rostlin na specifických dílčích plochách. V režimu off-line se mohou k dispozici poskytovat přesná data o porostech jako mapy biomasy, mapy rozmístění plevelů nebo mapy jiných škůdců pro ochranu rostlin. Musí se vycházet z toho, že z pracovně-ekonomických a organizačních důvodů tato metoda upřednostňuje přechod na režim on-line. To již nyní platí pro aplikaci AHL nebo růstových regulátorů. Pro plné vyčerpání potenciálu chemické ochrany rostlin na specifických dílčích plochách je potřebný další vývoj v oblasti techniky postřikovačů. Ideální postřikovač je schopen regulovat u trysky (dílčí části) aplikovaná množství vzájemně odděleně pro více prostředků na ochranu rostlin s reálným časem doby reakce 0,4 až 0,6 sekund.

Neue Landwirtschaft, 2006,č. 3, s. 36    Zdroj info UZPI