agronavigator.cz , 6. říjen 2011
Nespokojenost s dojicími roboty

V Německu se opakovaně vyskytují zemědělské podniky, jejichž management není spokojen s robotickým dojením, přecházejí proto zpět na konvenční dojicí techniku. Jaké jsou příčiny a jak je možné podobnému krachu předejít?

Rodinná farma chovatele Jürgena Koppolda z duryňského Gertewitzu (115 dojnic) přešla před více než 4 roky na dojení robotem. Za dobu používání automatizovaného systému dojení však došlo u krav k poklesu mléčné užitkovosti z 9 300 na 7 600 kg a počet somatických buněk stoupl až na 690 000. Díky onemocněním mléčné žlázy a poruchám metabolismu muselo být poraženo 220 plemenic. Od nákupu dvou dojicích robotů si rodina chovatele slibovala především větší časovou flexibilitu, ale podle vyjádření majitele farmy tomu bylo právě naopak. Od začátku provázely fungování robotů četné problémy – špatně nastavené dávkování jádra, porucha detekce zvířat, nesprávné nasazování dojícího přístroje, krátkodobé výpadky celého zařízení. U obou robotů byla prováděna řada updatů a vyměněn celý hardware. Chovatel vyčíslil celkovou škodu na více než 600 000 €. Jen opravy a časové ztráty od roku 2006 do roku 2009 vyšly na víc než 48 500 €. Kromě toho propad mléčné užitkovosti a nutná brakace plemenic přivedly podnik na samý práh existence.

Jürgen Koppold není ale ojedinělý, na území celého Německa se stále vyskytují obdobné případy, kdy se chovatelé vrátili k původnímu systému dojení. Panující nespokojenost s činností dojicích robotů nebyla spojena s nějakou konkrétní firmou, ale týkala se různých výrobců. Chovatelé jako jeden z možných důvodů neúspěchu uváděli nedostatky v oblasti poradenské činnosti dodavatelů technologie dojení. Jako další uvedli nedostatečnou odbornou způsobilost servisních techniků a často i špatnou výměnu informací mezi chovatelem a servisním střediskem.

Výrobní firmy oponují, že hlavním důvodem špatné funkčnosti dojicího robota je nedodržování všech náležitostí, o kterých byli chovatelé řádně poučeni v rámci odborných seminářů. Některé chovatele tyto firmy označují jako „imunní vůči radám a informacím“. Dalším důvodem jsou podle výrobců robotů nesplněná očekávání chovatelů, kteří se před nákupem této vyspělé technologie dostatečně neinformovali a domnívali se proto, že získají mnoho volného času. Získají však jen možnost maximálně flexibilně čas rozdělit. Podle zkušeností výrobních firem se nezřídka stává, že zejména v rodinných farmách péče o chod celého zařízení po jednom až dvou letech začne upadat. Provoz mléčného robota však vyžaduje neustálou kontrolu na základě analýzy získaných dat, což však někteří manažeři neprovádějí důsledně. Často se také stává, že se management chovu nepřizpůsobí automatizovanému dojení. Např. ke změně krmení management přistoupí často až ve chvíli, kdy rapidně poklesne frekvence návštěv zvířat v dojicích stáních. Významnou součástí je i udržení dobrého zdravotního statusu ve stádě (vemena, paznehty, poruchy plodnosti) a hygieny v zemědělském podniku. Problémem může být i častá výměna koncentrovaného krmiva nebo obslužného personálu. Výrobci připouštějí, že je třeba zlepšit poradenství v oblasti nutných změn v řízení stáda, chovatel musí být připraven na změnu zaběhlé rutiny. V posledních letech se instalovalo tolik mléčných robotů, že tomuto tempu nestačila výstavba servisního zázemí. Kromě toho situaci zhoršila i vysoká fluktuace servisních techniků.

Chovatel Jürgen Koppold se vrátil k dojení v rybinové dojírně. Mléčná užitkovost ve stádě se postupně pomalu opět začala zvyšovat, došlo i ke zlepšení zdravotního stavu plemenic. V současné době se průměrná mléčná užitkovost ve stádě pohybuje okolo 8 800 kg mléka, počet somatických buněk okolo 350 000.

Zdroj: Top Agrar, 2011, č. 7, s. R 8 až R 12



Hodnocení => průměr 115
Autor Nadpis Datum
Diandra    FeZnRBZoALluQK 09:07 1. listopad 2011
Viki    FThvHBcunnJRCK 17:42 13. prosinec 2011
Laicee    TfOlVbFXEpBoaW 14:35 15. leden 2012
Eagle    EebCOdEYEmldkMal 10:54 1. listopad 2011