I sami zemědělci to považují za alarmující. Podle nedávného stanoviska jejich profesních organizací je proto třeba urychleně docílit vyrovnání přímých plateb mezi starými a novými členskými státy, protože tato nerovnoměrnost je jedním z důvodů pokračujícího poklesu tuzemské zemědělské produkce. Pokoušet se o změnu pravidel vyplývajících z přístupových dohod k EU není ale podle Mládka příliš reálné. Příležitostí podle něj může být Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova pro roky 2007 až 2013, z něhož snad bude možné čerpat více peněz.

Pokud jde o nejbližší budoucnost, zemědělci se podle Mládkova soudu nemají čeho obávat. Delší perspektiva už ale může být složitější, zejména kvůli silnému tlaku Světové obchodní organizace na liberalizaci agrárního obchodu a zájmu třetího světa vyvážet na evropské trhy. „Českým zemědělcům by vyhovovala větší liberalizace trhu uvnitř EU, s otevřenou konkurencí vůči třetím zemím by to ovšem bylo složitější,“ podotkl.

Stát by měl mít i vlastní sklady

„Stát by měl mít k dispozici určitou vlastní skladovací kapacitu pro výkup obilí, aby nebyl zcela závislý na soukromých firmách,“ soudí Mládek ve shodě se svým předchůdcem Petrem Zgarbou. Ten vládě v říjnu předložil návrh postavit sklady na 300 000 tun, kabinet ale jednání o nových silech přerušil. Podle nového ministra je třeba nejprve zjistit, zda stát sklady využitelné pro tento účel již nemá. Potřebná kapacita bude předmětem studie. „Pokud se ukáže, že jiná ramena státní správy ty sklady mají, není důvod stavět nové,“ uvedl Mládek. Nápad budovat sila o objemu 300 000 tun přitom označil za scestný. Náklady na výstavbu se odhadovaly na 450 až 500 miliónů korun.

Zgarbův návrh byl reakcí na problémy po loňské rekordní úrodě obilí. O výstavbu nových státních sil se zasazuje taktéž Agrární komora ČR. Intervenční nákup, který odčerpává přebytky obilí z trhu, loni vázl právě na nedostatku volných skladů a část obilí se musela s vysokými náklady převážet k uskladnění do ciziny. Státní zemědělský intervenční fond nakoupené obilí ukládá za poplatek ve skladech soukromých firem.

Naopak podle Českomoravského sdružení organizací ZZN je skladů v Česku dost a stavět nové za státní peníze je ekonomický nesmysl. Do budoucna lze podle soukromých výkupců čekat spíše přebytky krmných obilovin a bylo by žádoucí řešit jejich spotřebu, například v programech podpory výroby biopaliv.

Také Mládek považuje podle svých slov biopaliva za velmi perspektivní. Vláda nedávno rozhodla o tom, že v příštím roce budou pokračovat dotace pro zpracování řepky na metylester, který se míchá s motorovou naftou na bionaftu. Zatím ale vázne program produkce biolihu a jeho přimíchávání do benzínů. Řešením biopaliv se má zabývat ministrem ustavená pracovní skupina.