Je tedy SZIF při čerpání prostředků z fondů Evropské unie úspěšný? Dlouhodobě se nám daří v rámci resortu zemědělství zajistit vyčerpání všech evropských fondů. Plně byly zatím vyčerpány prostředky z programu Sapard a Horizontálního plánu rozvoje venkova, u operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) se nyní dočerpávají prostředky, které byly rozděleny v plné výši. U přímých plateb vyplácených formou SAPS jsou veškeré finance přepočítávány na celkovou výměru uvedenou žadateli v žádosti – čímž je zajištěno maximální vyčerpání i těchto prostředků. U opatření společných organizací trhu bez vazby na plochu nemá ČR až na výjimky stanoveny přímé finanční limity disponibilních prostředků. V těchto případech je kladně vyřízena každá žádost, u které jsou splněny podmínky pro poskytnutí platby.
Naopak lze říci, že v zemědělském sektoru poptávka po dotacích investičního charakteru v některých oblastech převyšuje několikanásobně nabídku zdrojů EU. K dobrému čerpání samozřejmě také přispívá včasné připravení jednotlivých programů a opatření.
Loňský start vyplácení příspěvků u hospodaření v méně příznivých oblastech (LFA) byl prvním okamžikem čerpání peněz z nového Programu rozvoje venkova (PRV pro roky 2007 až 2013) a de facto prvním čerpáním z fondů EU v rámci ČR. Letos se rozběhlo proplácení projektů PRV v opatření z I., III. a IV. osy PRV, přijatých a administrovaných v loňském roce, a chystáme zahájení operačního programu Rybářství. Projektové žádosti o dotace budou moci rybářské podniky předkládat ve stejném červnovém termínu jako ostatní zemědělští podnikatelé v rámci již čtvrtého kola přijímání žádostí do PRV.
Z jakých fondů SZIF vlastně administruje platby? SZIF administruje a kontroluje opatření z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a nyní nově také z Evropského rybářského fondu (EFF). Z předchozího programovacího období, z let 2004-2006, z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF) a Finančního nástroje pro usměrňování rybolovu (FIFG), a to v rámci OP RVMZ a předvstupního fondu Sapard.
Jak vypadá situace ve výplatě podpor?
Celková výše plateb za rok 2007 činila asi 28,5 miliardy korun. Největší podíl na nich mají plošná opatření, kde SZIF za rok 2007 administroval více než 65 tisíc žádostí od asi 22,5 tisíce žadatelů. Tyto žádosti jen u hlavních dotačních titulů, jako je SAPS, top-up, AEO a LFA, reprezentují přes 24 miliard korun. V této sumě není samozřejmě započtena částka alokovaná na PRV pro rok 2007, jejíž výplata bude provedena po realizaci jednotlivých projektů. Jde o schválené projekty za 8,1 miliardy korun.
U žádostí na plochu za rok 2007 byly ve srovnání s předcházejícími lety u všech stabilizovaných opatření, u nichž nedošlo k zásadní úpravě nařízení vlády, zajištěny optimální termíny vydávání rozhodnutí i samotných plateb. Problematickou zůstává administrace žádostí AEO, kde byla schválena zásadní novela nařízení vlády. Letos bude tedy výplata AEO, jak již bylo avizováno, opožděna proti minulosti, avšak stále v řádných termínech daných EU. Na odstranění tohoto nedostatku se SZIF plně soustředí a naším cílem je v maximální možné míře zkrátit toto prodloužení. Dosud je vydáno přibližně 75 procent všech rozhodnutí za více než 64 procent finančních prostředků (jak AEO HRDP tak AEO PRV), což představuje přibližně 2,8 miliardy korun. V příštím roce garantujeme výplatu AEO již v obvyklých termínech.
Co považujete za hlavní přínosy SZIF pro zemědělskou veřejnost? SZIF dokázal neprodleně po schválení PRV zahájit administraci jednotlivých opatření, a tak v rámci resortu zemědělství čerpání z fondů EU navázalo plynule na předešlé období. Nezbytnou podmínkou pro zahájení administrace bylo opětovné získání akreditace platební agentury v souladu s legislativou EU, jejíž udělení je podmíněno plnou připraveností všech procesů včetně informačního systému. Je třeba zdůraznit, že počet přijatých žádostí za projektová opatření v PRV předčil jakákoliv očekávání, neboť za necelý rok od spuštění bylo zaregistrováno takřka šest tisíc žádostí, což je více než za celé minulé programovací období 2004 - 2006, kdy bylo v OP RVMZ zaregistrováno necelých pět tisíc žádostí. Fond společně s ministerstvem zemědělství (MZe) na tento zájem reagoval vypsáním tří pevných termínů příjmu žádostí v rámci roku pro předem stanovená opatření, což pomůže zkvalitnit přípravu jednotlivých projektů.
SZIF ročně vyplácí miliardy korun na zemědělské dotace. Jak se příjemci podpor kontrolují? Kontrola oprávněnosti jednotlivých nároků a přidělených peněz tvoří podstatnou část naší práce. Systém kontrol v rámci SZIF můžeme rozdělit do tří hlavních oblastí, to je oblast žádostí nárokového charakteru, oblast společné organizace trhu (SOT) a oblast projektových opatření PRV. U žádostí tzv. nárokového charakteru, vázaných na užívání půdy nebo chov konkrétních hospodářských zvířat, je provedena několikerá softwarová kontrola s porovnáním s daty ze zemědělských registrů (LPIS, IRZ). Následně se u vzorku podaných žádostí uskutečňují kontroly přímo v terénu u žadatelů o dotace. Procento těchto kontrol vychází z evropské legislativy a každý rok po vyhodnocení počtu zjištěných nesrovnalostí dochází k revizi tohoto procenta. Výběr žádostí ke kontrole na místě provádí SZIF na základě zpracované analýzy rizik tak, aby kontrola byla prováděna co nejsmysluplněji. Určitá část kontrol je ale určována náhodným výběrem, provedeným výpočetní technikou bez možnosti jakéhokoliv ovlivnění lidským faktorem. Kontrolu na místě SZIF realizuje i v případě obdržení informace o podezření o neplnění podmínek zaslané zemědělskou veřejností.
U drtivé většiny opatření administrovaných v rámci SOT, nemajících vazbu na plochu, je prováděna kontrola na místě. V oblasti projektových opatření se ověřuje realizace projektu jednak administrativní kontrolou a jednak návštěvou na místě. Na vybraném vzorku jsou ještě navíc prováděny detailnější kontroly na místě, prověřující plnění veškerých závazků a povinností příjemce dotace. U těchto podpor se pak uskutečňují na vybraném vzorku také tzv. kontroly ex - post v době pětileté lhůty vázanosti projektu na účel. SZIF dbá na důkladné provádění kontrol jednotným způsobem u všech žadatelů. Způsob provádění kontrol na místě je pravidelně prověřován kontrolními misemi orgánů Evropské komise - DG Agri a Evropským účetním dvorem, kterým SZIF dokládá, jakým způsobem jsou kontroly prováděny a zda jsou realizovány v dostatečném počtu. SZIF je také jednou z nejvíce kontrolovaných finančních institucí v ČR – je pod dohledem Nejvyššího kontrolního úřadu, MZe, Ministerstva financí ČR, Certifikačního orgánu atd. Určitě se shodneme na tom, že je lepší dělat precizní kontroly, než pak do evropské kasy zpátky vracet již vyplacené dotace. To by si nepřáli ani farmáři, ani my.
V březnu jste avizovali rozšíření a zpřístupnění služeb pro žadatele o dotace. V čem lze spatřovat hlavní zlepšení a kde jsou ještě rezervy? Neustále hledáme možnosti, jak snížit administrativní zátěž žadatelů o dotace. Hlavní změnou pro letošní rok je podávání žádostí na plochu formou tzv. jednotné žádosti, kdy se k jednomu dni na jediné sadě formulářů žádá o všechny stěžejní zemědělské dotace. Tedy jednotnou platbu na plochu (SAPS), národní dorovnání k SAPS (top-up), platbu za hospodaření v méně příznivých oblastech (LFA) či v oblastech NATURA 2000, agroenvironmentální opatření (AEO) a další. Termín podání této žádosti byl pro rok 2008 stanoven na 15. květen.
Dále pro tento rok SZIF připravil pro žadatele, registrované v Portálu farmáře SZIF, přístup k již předvyplněné jednotné žádosti a umožnil tak její vyplnění z domácího počítače a následné elektronické podání. Dalším zjednodušením je procedura žádání o změnu identifikačních či kontaktních údajů žadatelů o dotace, která je nyní taktéž možná z domácího počítače přes Portál farmáře SZIF. Portál farmáře dále poskytuje přehlednou kontrolu nad podanými žádostmi o dotace nebo jednodušší způsob vyplňování formulářů. Na tyto oblasti se chceme v dalších obdobích ještě více zaměřit. Příští rok chystáme plně elektronické podávání žádostí o dotace. V současnosti, vzhledem k nutnosti podávání map se zákresy, je nutno při elektronickém podání tyto přílohy zasílat poštou, případně doručit osobně na jednotlivé zemědělské agentury. Samozřejmě budeme i nadále přijímat žádosti také v listinné podobě, vzhledem k tomu, že řada převážně malých klientů není doposud vybavena PC či napojena na internet. Avšak toto řešení je náročné na kapacitu pracovníků. Pro zjednodušení a přehled jsme nově na všech regionálních odborech SZIF zavedli jednotné úřední hodiny. Po předchozí domluvě však lze i osobní návštěvu dohodnout také v jiném termínu. Zájemci mohou také využívat naši telefonní informační linku (              222 871 871        ) a e-mailovou adresu info@szif.cz.
Kolik dotazů vyřídíte? Na naší telefonní informační lince denně vyřizujeme přes 30 dotazů, v termínech příjmů žádostí nebo výplat plošných opatření je jich mnohem více. Operátorky se snaží odpovídat okamžitě, u složitějších dotazů využívají konzultace metodiků. V těchto případech pak operátorky volají farmářům zpět s konkrétní odpovědí.
Jaká je vize SZIF na následující období? Chceme být pro své klienty spolehlivým, efektivním a pohotovým partnerem při dodržení všech předepsaných ustanovení legislativy EU a ČR v oblasti společné zemědělské politiky s cílem zamezit jakýmkoliv sankcím ze strany EU. Naplnění této vize chceme dosáhnout mimo jiné transparentností a zjednodušením všech činností prováděných fondem vůči zemědělské veřejnosti. Připravujeme zveřejnění harmonogramu jednotlivých kroků administrace na našich webových stránkách k 30. září 2008 s uvedením všech zásadních termínů pro následující období - od 1. října 2008 do 30. září 2009. Dále se hodláme orientovat na rozšíření služeb v rámci Portálu farmáře a zkvalitnění informací k jednotlivým dotačním titulům před jejich spuštěním, což ovšem musí být podmíněno dostatečným časovým prostorem mezi stanovením podmínek a začátkem příjmu žádostí. Naším cílem je spokojenost žadatelů.

Zdroj: Agroweb