Na zemědělství připadá téměř třetina celkové spotřeby nafty v České republice. Cena ropy se do cen zemědělských komodit promítá přes cenu nafty a dusíkatých hnojiv, která se vyrábějí ze zemního plynu. Od loňského května se přitom cena nafty zvedla z 27,8 koruny na 32,3 koruny za litr a cena dusíkatých hnojiv, která představují většinu používaných hnojiv, byla letos na jaře ve srovnání s loňským rokem dvojnásobná.
Podle tajemníka Agrární komory Jana Záhorky se podíl nákladů na naftu na celkových nákladech za poslední rok zvýšil odhadem z pěti na deset procent. Nejnáročnější na spotřebu nafty jsou podle něj polní plodiny, u kterých se provádí orba, hlavně obiloviny, cukrová řepa a brambory. Předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský odhadl, že při růstu ceny litru nafty o korunu se celkové náklady zemědělců zvýší o půl miliardy korun. Loni se náklady českých zemědělců pohybovaly kolem 105 miliard korun.
Jak konstatoval předseda Zemědělského družstva Bernartice Pavel Novotný, v České republice se spotřebuje v průměru 120 litrů nafty na hektar zemědělské půdy, a jestliže za poslední rok stoupla cena nafty zhruba o pět korun za litr, náklady na ni budou tedy přibližně o 600 korun na jeden hektar vyšší. Přitom průměrný výnos z jednoho hektaru se pohybuje kolem 20 tisíc korun.
Ceny zemědělských produktů však podle Veleby neporostou rovnoměrně. Nemělo by například zdražovat obilí. "Ceny obilí by mohly dokonce klesnout," uvedl Veleba s tím, že letos lze očekávat abnormální úrodu, k čemuž napomůže především počasí, tedy mírná zima, chladnější jaro s dostatkem srážek, a také meziroční nárůst ploch osetých obilninami. To by mělo pomoci především chovatelům kuřat, prasat ale i rybářům. Ti všichni se totiž dostávají do problémů kvůli dosavadnímu růstu cen krmného obilí.
Relativně největší ztráty hrozí zejména menším firmám s jedinou činností, kterým chybí pozemky. "Cena pšenice, která tvoří hlavní díl nákladů, vzrostla za půl roku z 2500 na současných 6000 až 6400 korun za tunu," řekl minulý týden například Miroslav Babka, šéf představenstva Lubské zemědělské, největšího chovatele kuřat v Plzeňském kraji a druhého v produkci prasat. Babka potvrzuje ze finanční problémy mohou mít zejména chovatelé bez pozemků, kterých je asi 60 procent u kuřat a 40 až 50 procent u prasat. Už nyní se mění struktura majitelů těchto firem a výrazně klesají stavy prasnic.