Renata Šarjaková, 28. listopad 2005
Dopad živočišné výroby na životní prostředí
Udržitelnost chovu hospodářských zvířat vyžaduje zohlednění sociologických a ekologických hledisek při dalším vývoji živočišné výroby.
Stoupající povědomí veřejnosti o kladném, ale i záporném dopadu hospodaření vyžaduje objasnění těchto vlivů a také schopnost farmářů  analyzovat vedlejší účinky živočišné výroby.
Zvláštní význam mají pastviny a hospodaření na nich  v rámci živočišné výroby. V oblastech s intenzivním chovem zvířat, jsou pastviny považovány za prostředek pro zmírnění  a omezení znečištění.  V prostředí, kde změny v živočišné výrobě vedly k omezenému využívání pastvin vzniká otázka, jak chránit krajinný ráz a udržitelnost lokálních krmných zdrojů.
Potenciální dopad chovu hospodářských zvířat na životní prostředí je spojen hlavně s intenzifikací chovu drůbeže, prasata a dojnic. Hlavní dopady jsou spojeny s ustájením zvířat, které vede k znečištění vzduchu a vody v souvislosti s emisí dusíku a fosforu z hnoje.  Evropské země regulují potenciální znečištění řadou mechanismů.
V pastevních systémech, kde je znečištění dusíkem spojené s aplikací dusíkatých hnojiv, fungují legislativní opatření. Jejich aplikace pravděpodobně vede k tomu,  že pro veřejnost jsou důležitější vlivy užívaných systémů v živočišné výrobě na kvalitu potravin a welfare zvířat  než vlivy na vzduch a kvalitu vody.
Zatížení  pastvin přežvýkavci může měnit strukturu a složení pastvin a mít potenciální dopad na biodiverzitu a produkci metanu (skleníkového plynu).  Maximální zatížení pastvin v Evropě zohledňuje tuto možnost.
Liv. Prod. Sci., 96, 2005, č. 1, s. 3-128                Zdroj info ÚZPI                                             

Hodnocení => průměr 151
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář