Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 25. červen 2024:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2024
číslo če ... více - 28. květen 2024:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2024
... více - 21. březen 2024:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2024
... více
Renata Šarjaková, 28. listopad 2005
Dopad živočišné výroby na životní prostředí
Dopad živočišné výroby na životní prostředí
Udržitelnost chovu hospodářských zvířat vyžaduje zohlednění sociologických a ekologických hledisek při dalším vývoji živočišné výroby.
Stoupající povědomí veřejnosti o kladném, ale i záporném dopadu hospodaření vyžaduje objasnění těchto vlivů a také schopnost farmářů analyzovat vedlejší účinky živočišné výroby.
Zvláštní význam mají pastviny a hospodaření na nich v rámci živočišné výroby. V oblastech s intenzivním chovem zvířat, jsou pastviny považovány za prostředek pro zmírnění a omezení znečištění. V prostředí, kde změny v živočišné výrobě vedly k omezenému využívání pastvin vzniká otázka, jak chránit krajinný ráz a udržitelnost lokálních krmných zdrojů.
Potenciální dopad chovu hospodářských zvířat na životní prostředí je spojen hlavně s intenzifikací chovu drůbeže, prasata a dojnic. Hlavní dopady jsou spojeny s ustájením zvířat, které vede k znečištění vzduchu a vody v souvislosti s emisí dusíku a fosforu z hnoje. Evropské země regulují potenciální znečištění řadou mechanismů.
V pastevních systémech, kde je znečištění dusíkem spojené s aplikací dusíkatých hnojiv, fungují legislativní opatření. Jejich aplikace pravděpodobně vede k tomu, že pro veřejnost jsou důležitější vlivy užívaných systémů v živočišné výrobě na kvalitu potravin a welfare zvířat než vlivy na vzduch a kvalitu vody.
Zatížení pastvin přežvýkavci může měnit strukturu a složení pastvin a mít potenciální dopad na biodiverzitu a produkci metanu (skleníkového plynu). Maximální zatížení pastvin v Evropě zohledňuje tuto možnost.
Liv. Prod. Sci., 96, 2005, č. 1, s. 3-128 Zdroj info ÚZPI
Zvláštní význam mají pastviny a hospodaření na nich v rámci živočišné výroby. V oblastech s intenzivním chovem zvířat, jsou pastviny považovány za prostředek pro zmírnění a omezení znečištění. V prostředí, kde změny v živočišné výrobě vedly k omezenému využívání pastvin vzniká otázka, jak chránit krajinný ráz a udržitelnost lokálních krmných zdrojů.
Potenciální dopad chovu hospodářských zvířat na životní prostředí je spojen hlavně s intenzifikací chovu drůbeže, prasata a dojnic. Hlavní dopady jsou spojeny s ustájením zvířat, které vede k znečištění vzduchu a vody v souvislosti s emisí dusíku a fosforu z hnoje. Evropské země regulují potenciální znečištění řadou mechanismů.
V pastevních systémech, kde je znečištění dusíkem spojené s aplikací dusíkatých hnojiv, fungují legislativní opatření. Jejich aplikace pravděpodobně vede k tomu, že pro veřejnost jsou důležitější vlivy užívaných systémů v živočišné výrobě na kvalitu potravin a welfare zvířat než vlivy na vzduch a kvalitu vody.
Zatížení pastvin přežvýkavci může měnit strukturu a složení pastvin a mít potenciální dopad na biodiverzitu a produkci metanu (skleníkového plynu). Maximální zatížení pastvin v Evropě zohledňuje tuto možnost.
Liv. Prod. Sci., 96, 2005, č. 1, s. 3-128 Zdroj info ÚZPI
Vytiskni tuto stránku