Renata Šarjaková, 29. duben 2008
Zákon má červenou

Legislativní rada vlády nedoporučila vládě schválit návrh zákona o vypořádání majetku zemědělských družstev, který předkládal ministr zemědělství Petr Gandalovič. Návrh nařizoval právním nástupcům zkrachovalých družstev vyplatit bývalým podílníkům finanční vypořádání. Některé zemědělské podniky by tak musely vyplatit i desítky milionů korun.

Na legislativní radě podle ministra převládl názor druhé strany, že jde o nesprávné a podle mnohých dokonce o neústavní řešení. „Musím říci, že jsem z toho smutný, další osud tohoto zákona bude velmi komplikovaný,“ konstatoval Gandalovič na setkání se zemědělskou veřejností, které pořádala pod názvem Ministerský poločas Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) v Litoměřicích. Zúčastnilo se jí kolem 170 převážně soukromých zemědělců z celé České republiky a ministr mimo jiné představil reformu zemědělské politiky. Většina z účastníků setkání vyjádřila tomuto zákonu podporu. „Nejsme ti, kteří volají po dalších opatřeních a tak dále. Chceme, aby naše podnikání bylo omezováno co nejméně, aby bylo co nejméně sužováno byrokratickými předpisy. Aby nám do něj stát pokud možno co nejméně zasahoval na jedné straně a na druhé straně, aby stát zajistil vymahatelnost práva a aby po 18 letech byly vypořádány transformační a restituční závazky, které vypořádány nejsou,“ shrnul předseda ASZ Stanislav Němec.
Podle legislativní rady se ale návrh zákona, který předložil ministr, neslučuje s garancí lidských práv a svobod. „Je třeba zvolit jiný mechanismus nápravy majetkových křivd, než které byly navrženy touto úpravou, a to zejména s ohledem na mezinárodní závazky ČR, praktickou použitelnost takového zákona a co nejrychlejší řešení stávající situace v budoucnosti,“ vysvětluje rada. Návrh označil za protiústavní již dříve i předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Stát podle něj nemůže do převzetí závazků nutit nové společnosti, které sám uznal. Výhrady k zákonu měli i restituenti. „Peníze chci do roka. Kde se vše vydrancovalo, musí platit stát,“ uvedla nedávno místopředsedkyně Svazu restituentů ČR v zemědělství Miloslava Pešková. Navíc mnozí z nich chtějí, aby se vyplácená částka valorizovala.
Gandalovič poznamenal, že tento zákon byl poměrně precizně propracovaný. Obsazení legislativní rady vlády je ale podle něj takové, že upřednostnilo právní detailistické výhrady proti morálnímu principu, který tento návrh zákona hájí. Ministr se však podle svých slov svého záměru napravit křivdy vzniklé tzv. druhou transformací nevzdá a hodlá vládě navrhnout dvě varianty řešení. Tedy zákon v takové podobě, v jaké je, i s rizikem, že potom bude těžké najít většinu ve sněmovně. Druhou alternativou pak může být vyplacení finančních náhrad prostřednictvím Pozemkového fondu ČR. „Na vládu to dám, aby řekla, že tento problém chce řešit,“ zdůraznil Gandalovič. Podle něj to není jen věcí ministra zemědělství. „Faktické vypořádání majetkových vztahů musí nést na svých bedrech i ministr spravedlnosti, ministr vnitra, financí a další. Bohužel ale celá léta se to nechalo pouze na bedrech ministra zemědělství,“ prohlásil. Podle ASZ by nebylo od věci vytvořit pracovní skupinu, která by se touto záležitostí zabývala. Ministr považuje za problém, že od té doby uplynulo hodně let a všichni ti, co ho nechtějí řešit, se mohou se schovat za právo. „Je těžké se nějakým způsobem znovu vracet k transakcím, které probíhaly v devadesátých letech,“ sdělil.
Ministerstvo zemědělství odhaduje celkový počet poškozených osob na 100 tisíc, vypořádat by se měl majetek v hodnotě 12 miliard korun. Jirovský ovšem uvedenou sumu považuje za nadhodnocenou, celkové nároky podle něj činí přibližně deset miliard. Z nich sedm miliard navíc podle něj připadá na nároky vůči existujícím družstvům, jejichž vyrovnání v současnosti probíhá. Problém podle něj existuje jen v případě družstev, která se do roku 1999 dostala do konkurzu, nebo z nich byl majetek vyveden do jiných společností. Na taková družstva připadají přibližně tři miliardy korun a ty by měl zaplatit stát, vyčíslil Jirovský.


Zdroj: Agroweb

Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 101
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář