Přestože rozloha polí s bramborami od roku 1990 klesla na necelou třetinu, V České republice stále fungují čtyři šlechtitelské stanice této plodiny. Musí se však vypořádat s velkou konkurencí zahraničních odrůd, které pocházejí hlavně z Německa a Nizozemska. Domácím šlechtitelům v posledních letech pomáhá i export. Sadbu brambor k dalšímu množení dodávají do řady zemí, mimo jiné do Polska, Rakouska, Německa a na Slovensko.

Podle Českého statistického úřadu se brambory loni v ČR pěstovaly přibližně na 32.000 hektarech polí, v roce 1990 to bylo skoro 110 000 hektarů. České odrůdy jsou na tuzemském trhu v menšině. K uznávacímu řízení sadby bylo loni přihlášeno skoro 200 odrůd, domácím šlechtitelům z nich patřila zhruba čtvrtina. Mezi desítku top odrůd, které zaujímaly největší množitelské plochy, byly tři české odrůdy.
Na Vysočině šlechtí brambory Selekta Pacov, Sativa Keřkov a Vysočina Vyklantice, čtvrtým českým šlechtitelem je západočeská Vesa Velhartice. Tyto stanice jsou činné několik desetiletí; nejdelší tradici má ta keřkovská, která byla založena v roce 1923. Šlechtitelská práce je běh na dlouhou trať - vyšlechtění nové odrůdy trvá i 12 let. Všechny firmy se z části zabývají také běžným zemědělským hospodařením. Zástupci tří stanic uvedli, že přes pokles státních dotací a ubývající pole s bramborami chtějí u šlechtění zůstat. 
Na brambory je zaměřen i havlíčkobrodský Výzkumný ústav bramborářský, který funguje 85 let.

Zdroj: Zuzana Fialová