Celkem se počítá se snížením kvóty z výchozích více, než 18 miliónů tun na přibližně 12 milionu tun. Úbytek produkce bude částečně nahrazen dovozem cukru z rozvojových zemí. V současné době Komise dává cukrovarům na zvážení, zda se ještě dobrovolně vzdají kvóty za úplatu nebo zda počkají na konečné krácení kvóty, které proběhne v roce 2010 a bude již bez finanční náhrady. Po skončení reformy v roce 2010 by cukerní kvóty cukrovarů měly být dále až do roku 2015 beze změn a pro pěstitele bude platit, rovněž beze změn, minimální cena cukrovky ve výši 26,3 eur/t cukrovky o cukernatosti 16 procent. Tato cena bude do značné míry kompenzována oddělenou platbou na cukr, která má zmírnit pokles minimální ceny o 40 procent v porovnání s úrovní v roce 2005/2006.
Pro cukrovary i pěstitele v ČR přichází podle Krouského v úvahu již jen druhá alternativa. Pokud by bylo konečné krácení kvóty ČR na úrovni 7,75 procenta (které předpokládají propočty EU), což představuje 28,8 tisíce tun, pak spolu s odevzdanou kvótou společností Eastern Sugar – 102,5 tisíce tun bude činit ztráta kvóty 131,3 tisíce tun, což je 28,8 procenta proti stavu před reformou. Konečná výše cukerní kvóty by tak byla 343,5 tisíce tun. „Tomu odpovídá plocha cukrovky k výrobě cukru asi 45 tisíc hektarů, což je přibližně současná úroveň. Více než deset tisíc hektarů bude možno pěstovat pro výrobu bioetanolu a průmyslového cukru,“ sdělil.
Krouský připomněl, že cena řepy na výrobu bioetanolu ve společnosti Cukrovary a lihovary TTD Dobrovice je kalkulována na 44 procent z průměrné prodejní ceny jednoho hektolitru bioetanolu. Ta se pohybuje mezi 1600 až 1900 korun. Dotace na energetické plodiny činí maximálně 45 eur na hektar, přičemž vloni to bylo 31,65 eur na hektar. V přepočtu to představovalo 14 korun na tunu řepy při výnosu 60 tun z hektaru. K tomu se ještě musí připočíst oddělená platba na cukr u pěstitelů, kteří pěstují curkovku na bioetanol nýhradou za cukrovku k výrobě cukru. Ta by v roce 2008 měla být necelých 11 eur na tunu řepy.
Celková cena cukrovky k výrobě bioetanolu se započítáním oddělené platby na cukr (ale bez platby SAPS a top –up, která se bude pohybovat na úrovni 5000 korun na hektar), bude v rozmezí 1000 až 1100 korun na tunu, což je výš než u cukrovky k výrobě cukru, sdělil.
Společnost TTD od letošního roku zrušila podíl pěstitelů na dopravních nákladech u cukrovky k výrobě bioetanolu který je značně zatěžoval. Příslib generálního ředitele Oldřicha Reinbergra je od roku 2009 odbourat podíl pěstitelů na dopravě i u cukrovky k výrobě kvótového cukru.
Reforma reformy V souladu s předpisy reformy reformy, vyhlášenými v říjnu 2007, měli samotní pěstitelé možnost do 30.11.2007 podat žádost o vrácení kvóty za úhradu a cukrovary v termínu do 31.ledna 2008. Ze strany cukrovarů žádná nabídka na odprodej kvóty nebyla podána. Žádost o navrácení kvóty za úhradu však podala dvacítka pěstitelů z oblasti Čech.
Státní zemědělský intervenční fond však tyto žádosti odmítl s odůvodněním, že žadatelé mají s cukrovary uzavřené dlouhodobé smlouvy a tudíž jsou žádosti neplatné. Někteří pěstitelé se proti tomuto rozhodnutí odvolali.
V rámci společnosti Cukrovary a lihovary TTD došlo mezi pěstiteli, společností a Svazem pěstitelů cukrovky Čech k dohodě, že cukrovar kvótu odkoupí a zaplatí. „Preferováni byli pěstitelé vzdálení od cukrovaru a ti, kteří vykazovali dlouhodobě horší výsledky. Dohoda umožnila zachovat kvótu v rajónu cukrovaru a společnost ji může přidělit pěstitelům, kteří o ni projeví zájem. Dosud však není řádně dořešena výše odškodnění,“ informoval ředitel svazu. Svaz usiluje o to, aby náhrada byla ve stejné výši, v jaké obdrží náhrady pěstitelé v EU, tedy 39 eur za tunu cukrovky.
V České republice obdrží restrukturalizační náhrady a retroaktivní platby pouze pěstitelé postižení uzavřením cukrovarů společnosti Eastern Sugar. Tito pěstitelé obdrželi počátkem roku 2006 od Státního zemědělského intervenčního fondu sdělení o výši nároku na restrukturalizační náhrady a dodatečně jim bude v letošním roce sdělen nárok na retroaktivní platbu. Restrukturalizační platby obdrží pěstitelé ve výši 40 procent v termínu do konce června 2008 a zbylou částku v únoru 2009. Tzv. retroaktivní platba bude vyplaceny pěstitelům v celé částce do letošního 30. června.
Velké oběti Krouský připomněl, že cukrovary z ostatních zemí EU, které odevzdaly kvótu v prvním kole alespoň ve výši preventivního stažení v roce 2007, mohly vstoupit do druhého kola a do konce března 2008 dále navýšit nabídku na vzdání se kvóty za úhradu. „Další formy krácení evropské cukerní kvóty budou již bez finanční náhrady,“ uvedl Krouský. V roce 2010 tak bude kvóta EU snížena na požadovanou úroveň přibližně 12 milionů tun krácením kvóty všem stejným procentem. Odhadované průměrné procento konečného krácení kvóty je 7,8 procenta, v rozmezí jednoho až 12 procent. Por výpočet bude použit vzorec, který zohledňuje již vrácenou kvótu, v případě ČR to je 102 tisíc tun odevzdaných Eastern Sugar.
„Významným počinem bylo podle něj lobování domácí reprezentace na všech úrovních, a to ministerstva zemědělství, zastoupení ČR v Bruselu, působení svazů a cukrovarníků v CIBE a v CEFS, kvůli zohlednění dosavadní restrukturalizace v jednotlivých státech Původní návrh byl krátit všechny země při konečném krácení stejným procentem, což by ČR poškodilo.
Evropská komise zřejmě dosáhne svých záměrů snížit výrobu cukru, ale za cenu značných obětí. Za období 2005/2006 – 2008/2009 předpokládá uzavření 73 cukrovarů. Tímto počinem splní EU své politické cíle vůči WTO a lze reálně předpokládat, že restrukturalizované cukrovarnické společnosti a pěstitelé se přizpůsobí novým podmínkám a dojde k renesanci odvětví cukr-cukrovka.