Jeho prostřednictvím získali nové informace nejen o půdních substrátech, hnojivech a mikrozávlahách, ale i trendech ve šlechtění travin nebo o aktivitách nizozemských poradců.

Přínosný seminář pořádala společnost Agro CS, jejíž zahradní divize se zabývá výrobou substrátů, hnojiv, ochranných prostředků či komponentů pro zakládání trávníků. Jak na začátku programu upozornil PaedDr. Jiří Miler, obchodní ředitel společnosti Agro CS, základní sortiment divize se dělí na hobby, profi a trávníkový program. V hobby sortimentu jmenujme úspěšné řady hnojiv Agro či Floria a asi nejúspěšnější Kristalon. Pro profesionální odběratele připravili v Agro CS například výrobu speciálních substrátů volně ložených či balených. Nabízí také poradenství v oblasti výživy rostlin a programy pro okrasné či lesní školky, květináře či zelináře. Poslední trávníkový program nabízí komplexní sortiment od trávníkových substrátů, travních směsí, speciálních hnojiv po pesticidy. Při přípravě trávníkových směsí pracují se zhruba 85 odrůdami. Díky spojení všech těchto komponent jsou schopni vyprodukovat trávníkový koberec, který se vyrábí ve školce o ploše 25 hektarů. Jedním z nejúspěšnějších a nejžádanějších výrobků posledních dob je Travin, prostředek proti mechu v trávníku, který současně slouží i jako hnojivo do trávníku.
Společnost Agro CS působí ve dvanácti zemích, a jako nejdůležitější hodnotí Čechy a Slovensko. Firemní filozofii představil Jiří Miler slovy: „Už nejsme firma jednoho člověka, jde o tým, který šlape stejným směrem a doufejme, že bude i do budoucna.“
Za důležitou a velmi přínosnou považuje spolupráci s dodavateli a výzkumnými stanicemi.
Dále spolupracují se zahraničními výrobci a do budoucna plánují výstavbu balicí linky na big baly. Pro zajímavost uvedl, že společnost Agro CS ročně doveze 2500 kamionů rašeliny.

Představení odborníci

Dva souběžně probíhající tématické celky nabídly komplexní pohled do trávníkářské problematiky. Pěstitelský program, určený hlavně pro firmy zabývající se realizací, nabídl například nový pohled na výživu rostlin polyfosfáty či výsledky některých provozních substrátů se substráty. Ing. Jiří Valtera, manažer profesionálního programu, seznámil posluchače s důvody pořádání pokusů. Mezi ně zařadil ověření kvality, vývoj nové receptury, odzkoušení nových surovin a hlavně porovnání s konkurencí. V posledním období připravili v Agru CS deset různých nových substrátů určených pro profesionální odběratele. Pokusy probíhají jak v laboratorních podmínkách ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, Zahradnické fakultě v Lednici, České zemědělské univerzitě v Praze, Národním lesnickém centru ve Zvolenu, tak přímo v provozu u pěstitelů.
O zkušenosti s prací odborného poradce pro pěstování rostlin se podělil nizozemský přednášející Ing. Cees de Bakker. V odpoledním bloku pohovořil o odborném poradenství v Nizozemsku, kde existuje velké množství úzce specializovaných poradců. Každý velký pěstitel má minimálně jednoho vlastního. Vychází to z poválečné doby, kdy vláda podporovala rozvoj zemědělství a podporovala výzkum a tito pracovníci byli vlastně státními zaměstnanci. Ke koncovému uživateli se informace dostávají právě přes tyto odborné poradce. Na začátku devadesátých let se poradci stali soukromníky a vláda zastavila poradenskou činnost. Poradce musí znát základní informace o podniku – plodinu, klimatické podmínky, způsob hnojení, škůdce a podobně.
Pěstitelé jsou v Nizozemsku seskupováni do skupin, mnohdy organizovaných pěstitelskými organizacemi či prodejci. Společně prodávají na aukcích, každý ví o všem všechno a navzájem si pomáhají. Každý týden například navštěvují skleník některého ze svých kolegů. I někteří odborní poradci mohou být členem této skupiny. Poradci se mohou stát i firmy, které nabízí určité produkty (hnojiva, stroje a podobně).
Mezi trendy v nizozemském zahradnictví patří mechanizace a automatizace produkce. Zvětšuje se velikost podniků, malopěstitelé postupně odpadají. Pěstitelé se postupně specializují na jednu či dvě plodiny. Dále vyrábí elektřinu a prodávají ji státu.

Mikrozávlahy – technologie budoucnosti

V souběžně probíhajícím trávníkovém programu vystoupil Ing. Michal Čermák ze společnosti ITTEC, spol. s r. o., a seznámil posluchače s problematikou mikrozávlah. Upozornil na to, že voda jako přírodní zdroj představuje vlastně paralelu obchodu s ropou – jako u ropy dochází postupně ke zvyšování ceny.
V případě mikrozávlah jde o řízenou aplikaci vody k jednotlivým rostlinám přímo do kořenové zóny, což přispívá ke snížení spotřeby vody. Globálně je vhodné pro všechny typy výsadeb, například pro nádoby, skleníky i interiéry. Průměrně jsou aplikovány dva až čtyři litry za hodinu z jednoho výtoku.
Systém je tvořen množstvím komponent, základem je zdroj vody. Prvním krokem úpravy vody je její filtrace, dále regulace tlaku. Vysoké požadavky se kladou na rozvodné potrubí.
Základem jsou ovládací prvky a celý systém se řídí automaticky. Důraz se klade na kapkovače, kterých je k dispozici mnoho různých provedení s variabilním typem připojení, s různou výtokovou kapacitou a regulací vstupního tlaku. Kromě nich je možné nainstalovat rozprašovače a bubblery, které jsou vhodné pro plošné květinové výsadby. Jsou nejbližší přirozené závlaze deštěm, jelikož aplikují závlahu vrchem.
Kapkovací potrubí je vhodné použít například i při realizacích, s vydatností dva, čtyři až osm litrů. Jde o potrubí se zabudovanými výtokovými místy po 30, 40 cm i po jednom či dvou metrech, což je vhodné ke stromům. Maximální celková délka závlahového systému pro udržení tlaku je 40 metrů při použití potrubí bez regulace tlaku, s regulací tlaku je délka větší než 100 metrů.
Mikrozávlahy se podílí zhruba osmi procenty na celkovém trhu se zavlažovacími systémy. Očekává se, že dosáhnou dvaceti procent. Kapkovací potrubí z toho představuje 70 % trhu.

Pěstitelské problémy

Kvalitu trávníku často snižuje výskyt chorob či škůdců. O nich hovořil doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Mohou způsobit snížení estetického vjemu, schopnosti zátěže, omezenou hrací schopnost, zaplevelení či změnu druhového složení. V trávníku často bývá problémem obtížné určení přesného původce poškození, zejména u chorob způsobených houbami. Také u nás neexistuje výzkumný ústav s úkolem dlouhodobého sledování výskytu chorob a škůdců a jejich intenzity.
Podle Ing. Bohumíra Cagaše, odborníka z Osevy Pro, s. r. o., by pěstitelé měli směřovat k integrované ochraně, s vytěsněním velmi často využívané ochrany chemické. Bez té se však stále neobejdeme. Jediný povolený výrobek pro chemickou ochranu v České republice je azoxystrobin, fungicidní účinná látka strobilurinového typu.
Mezi preventivní opatření, která mohou účinně snížit výskyt chorob v trávníku, patří:
• použití odrůd s vysokou tolerancí či rezistencí k rizikovým faktorům,
• průběžné odstranění plsti a organických zbytků po seči,
• zlepšení provzdušnění půdy,
• podpora rozvoje antagonistů a biologického života v půdě a mnoho dalších.
Příznivě se projevuje užití kvalitních kompostů. Vhodné a možné je i použití biologické ochrany. V poslední době se hojně diskutuje o použití mykorrhizy. Přidání těchto komponentů do substrátu způsobuje zvýšení aktivního povrchu kořenů trav a přispívá lepšímu příjmu živin či ochrany.

Novinky v používaných druzích

Velmi zajímavou přednášku o trendech ve šlechtění nových odrůd v trávníkářství přednesl Ing. Vladimír Černoch, ze Šlechtitelské stanice Hladké Životice, s. r. o. Posluchače seznámil s low input trávníkovými druhy, které se vyznačují nižšími nároky na vodu a hnojiva. Díky tomu jsou schopny snést i vyšší teploty. Jedním z možných směrů rozšíření nabídky trávníkových druhů je šlechtění nových odrůd stávajících druhů, například psinečků, kostřavy červené, jílku vytrvalého, lipnice luční. Tyto výzkumy jsou však vysoce nákladné a výsledky neodpovídají očekávání z důvodu malé přizpůsobivosti těchto odrůd.
Rychlejším způsobem je využití nových druhů – jetele plazivého, kostřavy rákosovité a smělku. Další možností je změna poměrů v trávníkových směsích, a to od trav náročných k méně náročným, což má ovšem dopad na vzhled trávníků.

Zdroj: Helena Piková