„V jarních měsících reagují rostliny na teplotní poměry. Spouštěcím mechanismem však není momentální teplota, ale spíše součet teplot za určité období. Tato reakce je výrazně druhově závislá. To znamená, že některý rostlinný druh potřebuje více, jiný méně. Jarním rostlinám může uškodit především mráz. Větší pravděpodobnost poškození nastává při prudkém poklesu teplot, při pozvoleném poklesu se rostlina dokáže přizpůsobit. Roli v tomto směru hraje opět druh rostliny. Nezanedbatelný vliv má i její vývojové stadium, klíčící rostlina bývá citlivější. Úlohu hraje i část rostliny - květy některých druhů (ovocné stromy) jsou na mráz velmi citlivé. Sníh naopak působí jako izolace."

Také v živočišné říši začalo jaro letos dříve. Na rozdíl od rostlin jsou živočichové přizpůsobivější. „Pro většinu je signálem jara teplota a délka světelného dne. Živočichové jsou schopni se změnám počasí přizpůsobit a jaro pro ně začne ne podle data v kalendáři, ale teprve tehdy, až jsou podmínky příznivé. Mezi posly jara patří z ptáků skřivan polní - ten musí na Hromnice vrznout, i kdyby měl zmrznout a dále například čejka chocholatá - druh, který je řazen mezi nejvíce ubývající u nás. Z motýlů jsou to přezimující dospělci baboček - vzácná je babočka jilmová. Při teplotách nad deset stupňů Celsia vylétá žluťásek řešetlákový a je první ozdobou jarní přírody,“ doplnila svého kolegu Ing. Marie Borkovcová z MZLU v Brně.

Zdroj: Eva Seifertová