Prezentace a další sbližování národních pozic k aktuálním problémům agrárního sektoru navázalo na loňské jednání v Českém Krumlově. Na pořadu jednání byla také aplikace komunitárních směrnic a kontrola uplatňování cross compliance, návrhy Evropské komise na omezování plateb podnikům podle velikosti či osud kvót na mléko a postup liberalizace systému s cílem posílení konkurenceschopnosti evropské výroby.
„Česká republika je připravena podpořit ty návrhy, které povedou k větší konkurenceschopnosti evropského zemědělství a zároveň zajistí strategickou míru potravinové bezpečnosti,“ řekl na úvod ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Česká republika usiluje o evropské zemědělství, které je dynamické a schopné neustále a rychle se přizpůsobovat změnám. Současně takové, které zajišťuje udržitelný rozvoj venkovských oblastí a podporuje posilování aktivit společné zemědělské politiky v této oblasti, jako jsou mimoprodukční funkce zemědělství, diverzifikace aktivit, zlepšení kvality života na venkově, ekologické zemědělství, ochrana životního prostředí, ochrana biodiverzity a ekologické stability krajin a další.“
Hlavními tématy pracovní snídaně byla především kontrola zdravotního stavu společné zemědělské politiky Evropské unie (health check), konkrétně zjednodušení a zefektivnění režimu přímých plateb, návrhy komise na omezování plateb podnikům podle velikosti a možné nástroje přesunu finančních prostředků z I. do II. pilíře s ohledem na rovný přístup ke všem členským státům.
Většina delegací se shodla na stanovisku, že health check by měl směřovat k odstranění nerovností mezi novými a starými členskými státy a zabránit případnému dalšímu prohlubování těchto rozdílů.
Přítomné delegace pozitivně přijaly možnost prodloužení přímých plateb ve formě SAPS do roku 2013 a budou podporovat zavedení systému na podobné bázi i po tomto zlomovém roce.
„Česká republika považuje SAPS platbu za efektivní a jednoduchou cestu podpory příjmu zemědělců v Evropské unii. Proto vítáme možnost uplatňovat systém SAPS až do roku 2013, kdy přímé platby dosáhnou plné výše přímých plateb EU patnáctky,“ říká k tomu ministr Gandalovič. „Po roce 2013 budeme podporovat sjednocení systému podpor pro všechny členské státy unie a preferovat podobně nenáročný systém s možností dorovnávání citlivých sektorů pro všechny členské státy.“
Delegace se většinou vyslovily také proti zavádění horního limitu plateb, tedy proti diskriminaci podniků na bázi velikostní struktury.
Dosavadní návrh Evropské komise v otázce modulace předpokládal postupné navyšování procentního podílu odvodu do druhého pilíře u států EU- 15 ze současné hladiny pěti procent až do třinácti procent v roce 2013. Nově Evropská komise zvažuje, aby podíl modulačních prostředků z celkové výše plateb byl progresivně navyšován podle celkové výše částek přímých plateb na farmu. Vzhledem k velikostní struktuře českých farem by podíl přesouvaných prostředků u nás byl jedním z nejvyšších v unii. Modulace tak, jak je v současné době aplikována, se jeví jako do značné míry diskriminující nástroj, když míra přerozdělení je silně závislá na výrobní struktuře v jednotlivých státech.
„Navrhujeme zavést modulaci pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost, tedy odstranit hranici 5000 eur a modulovat veškeré částky přímých plateb. Modulace přímých plateb v ČR by se dotkla by se nadpoloviční většiny podniků obhospodařujících téměř devadesát osm procent zemědělské půdy,“ upozorňuje Gandalovič. Důležitým faktorem podle něj současně bude možnost alokace těchto prostředků v rámci jednotlivých os, kde by členské státy měly mít dostatečnou flexibilitu.
V otázce systému mléčných kvót, panuje shoda, že je třeba postupovat obezřetně v tom smyslu, že zrušení kvót by mělo být plynulé a pozvolné, takzvaně soft-landing.
Z jednání dále vyplynula potřeba dalších diskusí ohledně očekávaného zrušení podpor pro pěstování energetických plodin.
Jednání se ukázalo jako velmi užitečné a přínosné, protože se ho účastnily země, které jsou si v řadě oblastí názorově blízké.
Pracovní snídaně se účastnil ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič, ministr zemědělství a rozvoje venkova Maďarska József Gráf, ministr zemědělství Polska Marek Sawicki, ministryně zemědělství Slovenska Zdenka Kramplová, ministr zemědělství a potravinářství Bulharska Nihat Kabil, ministr zemědělství a rozvoje venkova Rumunska Dacian Ciolos, a ministr zemědělství, lesnictví a potravinářství Republiky Slovinsko pan Iztoc Jarc.