Letošní průběh zimy ale znepokojuje ovocnáře a vinaře, kteří další vývoj počasí sledují s obavami.

„Nástup jarních prací v tomto období a v takovém rozsahu je skutečně neobvyklý a nemá pamětníka. Je proto obtížné odhadnout další vývoj,“ konstatoval pro náš týdeník prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Podle jeho slov by případné problémy mohl způsobit v následujícím období příchod vysokých mrazů, sníh by však rostlinám na poli vadit neměl. „V případě, že mrazy nepřijdou, nic se nestane, pouze žně budou výrazně dříve, než jsme zvyklí. Současný průběh počasí je však nebezpečný zejména pro ovocnáře a vinaře, protože příroda začala vegetovat, stromy raší a silnější mrazy je mohou poškodit,“ soudí Veleba. Za zatím největší problém však označil výrazný úbytek včelstev. „Mírná zima tentokrát neoslabila roztoče, přirozené nepřátele včel, a včelstva se s tím nevyrovnala. Včelaři tedy zaznamenají velké ztráty a i pro zemědělce je to problém, zejména kvůli nedostatečnému opylení,“ uvedl.
Na Hané začali minulý týden pěstitelé se setím jarního obilí. Oproti minulým letům vyjeli do polí se secí technikou asi o měsíc dříve. Jak uvedl ředitel olomoucké agrární komory Miloš Porč, půda je už nyní vhodná k setí také proto, že bylo málo sněhu. Do setí se pustila i zemědělská družstva z okolí Litovle a z Dubu nad Moravou. Podle předsedy ústecké krajské agrární komory Františka Loudáta hraje včasný výsev jarních plodin velkou roli, protože zlepšuje celkové výsledky pěstování. Plodiny tak sice mohou lépe využít vláhu ke svému vzcházení, nicméně kvůli malé sněhové pokrývce a jen občasným dešťům je jí v půdě málo. "Sucho nás trápí už druhým rokem, máme obavy ze špatného vzcházení," řekl například hlavní agronom Zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Pavel Vodenka.
Ve Středočeském kraji odstartovaly jarní práce proti jiným rokům o čtyři až šest týdnů dříve. Teplé počasí urychlilo zahájení polních prací i v níže položených částech Vysočiny. Farmáři na Třebíčsku už přihnojují ozimy a připravují se na setí. Zemědělské stroje tam vyjely na pole rekordně brzo, jindy to bývá až koncem března nebo v dubnu. Přírodní podmínky na Jihlavsku a Žďársku ale tak rychlý postup neumožňují.
Na severní Moravě mají za sebou pěstitelé už většinou hnojení a sejí první plodiny. Například na Karvinsku ale vyjede zemědělská technika do polí, až vyschne mokrá půda. Na Opavsku, podobně jako v severních Čechách, naopak působí zemědělcům starosti velké sucho a upozorňují na to, že zima bez sněhu i dešťů má za následek nedostatek vláhy pro začátek vegetace ozimých obilovin. Tamější společnost ZP Otice začala díky příznivému počasí přihnojovat pozemky a porosty už před třemi týdny. "Nyní už naplno sejeme jarní ječmeny a připravujeme pozemky pro mák," řekl minulý týden šéf podniku Oldřich Planka. "Byli bychom radši, kdyby ležel sníh nebo aby přišly srážky. Očekáváme ale, že se s tím příroda srovná a že ty deště přijdou," uvedl Planka.
Ekonomiku zemědělských podniků zřejmě letošní počasí nijak zásadně neovlivní. Na jedné straně se totiž určité náklady, které jsou obvykle spojeny se zimním období, ušetří, například náklady na prohrnování sněhu, topení a podobně, na druhé straně mohou vzrůst částky vynaložené na ochranou rostlin, protože kvůli mírné zimě hrozí přemnožení škůdců.

Zdroj: Oldřich Přibík