Evropská komise v loňském roce zveřejnila svůj plán „ozdravění“ společné zemědělské politiky, která stále představuje nejvýznamnější položku evropského rozpočtu a je často kritizována pro podporu neefektivního hospodaření.

V oblasti přímých podpor od roku 2003 mizí vazba mezi objemem produkce a výší dotací zvýhodňující zejména velké zemědělské výrobce na úkor malých. Komise ve svém loňském návrhu počítá ale s dalším omezováním dotací pro velké výrobce. Dotace by se podle návrhu měly snižovat nepřímo úměrně k velikosti producenta.

Tento návrh ovšem narazil v České republice, ale také některých dalších nových členských zemích. ČR argumentovala tím, že právě v postsocialistických zemích se z historických důvodů (kolektivizace) nacházejí největší zemědělská družstva a snižování podpory pro velké farmy by proto tyto zemědělce znevýhodnily.

Ani poslanci ze zemědělského výboru s poklesem dotací pro velké výrobce nesouhlasí. Podle nich návrh Komise neobsahuje jasnou vazbu mezi velikostí a bohatstvím zemědělských producentů. Návrh dále nebere v úvahu, že velké farmy musí vynakládat daleko vyšší výdaje na údržbu svého rozsáhlého majetku, říkají.

Komise počítá ve svém návrhu s rychlejším oddělováním vazby mezi objemem produkce a výší dotací u zemí, které si v minulosti přály tuto vazbu zachovat. Počítá ale zároveň s tím, že vazba bude zřejmě i nadále hrát roli v regionech s nižším objemem zemědělské výroby nebo v oblastech, které mají mimořádný hospodářský nebo ekologický význam.

Tento návrh na včerejším zasedání podpořili i poslanci v zemědělském výboru. Uvedli ale, že by prozatím měly zůstat zachovány příplatky na chov hospodářských zvířat, neboť tento sektor je v současné době zasažen rostoucími cenami krmiva. Poslanci vyzvali k vypracování dlouhodobé strategie na zachování chovu hospodářských zvířat.

Výbor se vyjádřil nesouhlasně k návrhu Komise rychleji snižovat přímé platby všem producentům, kteří v současné době dostávají vyšší dotace než 5.000 eur ročně. Tyto prostředky by se pak měly podle návrhu přesunout do fondu rozvoje venkova. Tempo snižování přímých plateb by mělo ze současných 5 % postupně vzrůst na 13 % v roce 2013.

Poslanci ovšem tvrdí, že v takovém případě je zapotřebí vzít v úvahu jaké důsledky bude mít toto opatření pro strukturu farem, pracovní sílu a pracovní náklady. Ušetřené prostředky by mohly být přiděleny regionům nebo zemím, kde k úsporám došlo.

Přímé platby by podle poslanců měly zůstat zachovány i po roce 2013 (kdy má dojít k reformě společné zemědělské politiky). Důvodem přitom nejsou jen intervence v případě tržních selhání. Podporu by podle výboru měli zemědělci dostávat i za to, že poskytují veřejné statky. Podpora má být i určitou formou kompenzace za vysoké standardy v oblasti bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí nebo chovu zvířat.

Poslanci souhlasí i s plánem Komise omezovat intervence u obilovin na nulu (s výjimkou pšenice) a současný systém intervencí nahradit systémem „bezpečnostní sítě pro případy krizí“, které budou s nejvyšší pravděpodobností v důsledku globálního oteplování častější. Pro případy krizí by se zemědělci měli pojišťovat a to buď v rámci soukromých nebo veřejných pojistných schémat. Musí být ale zaručeno, že tato schémata nenarušují hospodářskou soutěž.

Poslanci ve výboru jednali také o mléčných kvótách. Mléčné kvóty mají podle plánu Komise po roce 2015 skončit. Komise ovšem zvažuje postupně zvyšovat kvóty tak, aby v roce 2015 nedošlo k velkému šoku. Poslanci Komisi vyzvali, aby vypracovala pro mlékárenský sektor zvláštní plán, v němž by zohlednila zvláštní potřeby oblastí, které jsou závislé na produkci mléka.

Poslanci zároveň podpořili nárůst mléčné kvóty o 2 % s účinností od 1. dubna 2008. S tímto návrhem přišla Komise 12. prosince 2007. Zdůraznili ovšem, že by zvýšení kvóty mělo být pro každý členský stát dobrovolné.

Zveřejněno na portálu Businessinfo, zdroj Informační portál Evropské unie EurActiv.cz