Výrobci biopaliv tlačí na to, aby se už od letošního července zvýšilo povinné množství biosložky přimíchávané do nafty.

     Ceny biosložek totiž rostou stejně jako ceny nafty a z biopaliv je velký byznys. Ročně se v něm u nás protočí více než 2,5 miliardy korun.

     Nyní musí být v naftě dvě procenta příměsi, výrobci však chtějí zvýšit podíl už od léta alespoň na tři procenta, případně na cílových 4,5 procenta. Takový objem se má míchat do běžné nafty až příští rok.

     „Je to trend v celém světě a je to správné,“ uvedl šéf Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič.

     Proti navyšování biosložek však vystartovali petrolejáři, tedy výrobci klasické nafty a benzinu a chtějí proti posílení bipaliv lobbovat i v Poslanecké sněmovně. Podle šéfa asociace petrolejářského průmyslu a člena představenstva Unipetrolu Ivana Ottise by po zkušenostech posledních tří měsíců, odkdy se povinně biopaliva zavedla, bylo nejlepší povinnost míchání paliv „vůbec zrušit a nechat to trhu“.

     Petrolejářům se nelíbí, že cena metylesteru řepkového oleje (MEŘO), který je zhruba o čtvrtinu až třetinu dražší než běžná nafta, stále zdražuje a v podstatě kopíruje poslední prudký růst cen nafty, potažmo ropy.

     Olejářům tak vznikl problém: buď budou promítat cenu biosložky plně do konečných cen nafty a ta se bude nadále zdražovat, nebo budou sami méně vydělávat. „Metylester se stává tak důležitou položkou v nákladech, že se nedá vyrovnat ani úsporami jiných nákladů či pokrýt rafinerskou marží,“ uvedl Ottis.

     Drahá nafta by kromě útoku na spotřebitele a průmysl znamenala pro petrolejáře navíc riziko, že část jejich trhu obsadí zahraniční konkurence. V okolních zemích totiž například existují na biopaliva dotace a tím je zlevňují. U nás dotace nejsou.

     „Šok, který přinesly poslední měsíce je, že výrobcům příměsí se podařilo navázat jejich ceny na ceny nafty, potažmo ropy, a ty stále stoupají. Obdobně je to i u biolihu, který se bude míchat do benzinu,“ řekl Ottis, který je zároveň i šéfem výrobce nafty Paramo. Tlak na zdražování tak čeká i v případě benzinu.

     Cena MEŘO se loni na světových trzích zvýšila zhruba o 56 procent a podobně rostla i velkoobchodní cena nafty – o 60 procent. Zhruba o polovinu loni také vzrostly i ceny řepkového semene od zemědělců.

     Ottis upozorňuje, že v tuzemsku jsou ceny příměsí tak vysoké, že si polovinu loňské potřeby Paramo dovezlo levněji z Německa. „Tuzemské ceny pro nás byly nepřijatelné,“ uvedl. Zrhuba polovinu množství metylesteru dováží i státní Čepro, to však podle šéfa Pavla Švarce nepovažuje tuzemské ceny za přemrštěné.

     Ačkoliv zpracovatelé řepky, jako je například ústecká Setuza, by měli být spojeni, nejsou. Zisk jim ukusuje vysoká nákupní cena řepkového semene. „K našim cenám nemohu nic říct. Mohu ale potvrdit, že jsou navázané na ceny nafty. Nám by teď více vyhovovalo, kdyby se vázaly přímo na ropu,“ uvedla mluvčí Setuzy Marie Logrová. Ropa nyní zdražuje rychleji než nafta.

     Šéf sdružení výrobců Jevič nepovažuje růst cen bipaliv za nic šokujícího. „To, že porostou, jsem předpokládal už dříve,“ tvrdí. Podle něj je logické, že chtějí na biopalivech vydělat všichni včetně zemědělců. „Jestliže se ceny nafty v průběhu roku liší třeba o devět korun na litr, tak příspěvek biosložky ve výši 20 až 30 haléřů je zanedbatelný,“ dodat Jevič.

     Problém je podle petrolejářů u nás i v tom, že pokuta za nepřimíchání biosložky je stanovena na 75 korun za litr, kdežto v Německu je to jen 15 korun. V Česku je tak podle Ottise vlastně prostor k růstu ceny biosložky až do výše 5 tisíc dolarů za tunu (88 tisíc korun), tedy trojnásobku nynější hodnoty, protože se pořád více vyplatí ji kupovat a míchat než platit pokutu.

     Poslanci se budou biopalivy zabývat příští týden. Měli by schválit novelu zákonů, která vyjasní kontrolní mechanismy míchání biolihu do benzinu. Povinnost míchat platí od začátku roku, zákony však stále nejsou schváleny a hrozí tak daňové úniky a pokuty za záměnu biolihu s vysoce zdaněným potravinářským lihem.

     „Zda by se měl podíl biosložek v palivu zvýšit rychleji, je téma na diskusi. Já si myslím, že by to bylo příliš krkolomné,“ uvedl šéf zemědělského výboru Jiří Papež (ODS).

     Dalším rozšířením biopaliv se bude v nejbližší době zabývat také vláda. Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby se osvobodila od daně paliva s 30 procenty biosložky. Po roce 2011 by se pak měla rozšířit biopaliva druhé generace, která se nevyrábí z obilí či řepky, aby se zamezilo nynějšímu růstu cen potravin.

Biosložka                    2008            2009

Bioetanol v benzinu     2 %             3,5 %

MEŘO v naftě              2 %            4,5 %

Na to je potřeba

Surovina (v tis. tun)

pšenice                          89               155

cukrovka                    316               553

řepka                         233               535

Spotřeba MEŘO (v tis. tun)

86                               198

Zdroj: Jana Klímová, Mladá fronta DNES, 11. ledna 2008