Renata Šarjaková, 6. únor 2008
Změny v krmení dojnic
Nárůst cen zejména koncentrovaných krmiv musí vést chovatele k přehodnocení skladby krmné dávky dojnic.
 
Zemědělská politika EU a situace v oblasti světových zásob obilovin vedla k razantnímu nárůstu ceny potravinářské pšenice a krmiv. V dohledné době budou krmiva a suroviny k výrobě bioenergie drahé a jejich produkce bude sotva dostačovat. Aktuální nárůst jejich cen eskaluje náklady na krmení na kilogram vyrobeného mléka o 2,5 až 4 eurocenty. Hlavním důvodem jsou zvýšené náklady na koncentrovaná krmiva. Díky nárůstu cen za naftu, hnojiva atd. vzrostla i cena objemných krmiv.
 
Změny na trhu s krmivy způsobily pokles zásob obilovin u potravinářské pšenice pod 50 dní.
 
Příčiny tohoto nepříznivého stavu jsou především:
  • Zesílení poptávky – větší množství lidí disponuje zvýšenou kupní silou,
  • Pokles nabídky – sucho, alternativní plodiny, malý pokrok v produktivnosti (nárůstu výnosů),
  • Nižší výroba masa, mléka atd. v průmyslově vyspělých státech,
  • Bioenergie – etanol, bioplyn, atd.
  • Technické využití biomasy.
 V konečném výsledku tyto negativní jevy kumulativně vedou k nárůstu cen a také různým cenovým spekulacím.
 
Chovatelé dojnic musejí na změněné podmínky pružně reagovat. Nejprve je nutné si zjistit, zda je nárůst vstupů plně kompenzován vyšší cenou za mléko. Podniky, které ve velké míře nakupují objemná, koncentrovaná i šťavnatá krmiva jsou tímto vývojem cen postiženy nejvíce. Zajištění co nejvyšší produkce mléka z vlastních objemných krmiv je proto pro chovatele stále důležitějším ukazatelem rentability.
 
Vlivy podílející se na změnách v oblasti krmiv pro hospodářská zvířata:
  • zařazování nových krmiv: vedlejší produkty z výroby bioenergie (výpalky atd.),
  • konkurence ze strany produkce bioenergie,
  • globální poptávka,
  • cena obilovin – Tangermann a Lampe (2007) odhadují nárůst ceny obilí do roku 2014 o 5 až 7 %,
  • zvýšení kvality a bezpečnosti krmiv.
Prioritní záležitostí podniků specializujících se na chov dojnic se stává zajištění dostatečného množství objemných krmiv, kukuřičné siláže a sena ve vynikající kvalitě. Ztráty při skladování a předkládání je nutné minimalizovat. Díky stoupajícím cenám krmiv se ještě víc než dosud vyplatí zkvalitnění managementu silážního a krmného žlabu.
Z objemných krmiv je nutné vyprodukovat minimálně 3 500 kg mléka na dojnici za rok. Koncentrovaná krmiva zůstávají stále stejně důležitá, je však nutné zabránit luxusní výživě zejména ve druhé polovině laktace. Systém jednotné směsné krmné dávky je ještě méně ekonomicky zdůvodnitelný než tomu bylo dosud. Cílené plánování a kontrola krmení jsou nezbytnou součástí optimalizace nákladů na krmení. Protože při stoupající užitkovosti klesají náklady na vyprodukovanou jednotku, měl by být beze zbytku využit genetický potenciál dojnic. Díky rostoucí poptávce po mléce by měli chovatelé vyprodukovat maximálně možné množství mléka.
 
U koncentrovaných krmiv je nutné testovat, zda je kvalita nakoupených krmných směsí vyšší než u vlastních obilovin, které se prodaly. Při nákupu krmných směsí je potřeba věnovat více pozornosti jejich kvalitě a obsahu energie – do krmného žlabu patří jen krmné směsi označené energetickým stupněm 2 a vyšším. Protože aktuální hladina cen vede také ke změně složení krmných směsí, měla by být výsledkům testování krmiv (VFT, značka kvality DLG) věnována větší pozornost. Při nákupu energeticky bohatých šťavnatých krmiv (pivovarské mláto, lisované řízky, bramborová dřeň atd.) se doporučuje pro ekonomické hodnocení tohoto opatření provést přesné porovnání cen.
 
Z pohledu delšího časového horizontu přináší nová cenová situace výhodu pro zemědělské podniky produkující objemná krmiva. Náklady na jednotku plochy jsou v tomto případě nižší a budoucí podoba finančních prémií na plochu bude rovněž zvýhodňovat trvalé travní porosty. Ve všech podnicích by měla být větší pozornost zaměřena na hodnocení efektivnost pícninářství. Technický pokrok ve zjišťování výnosu byly měly podniky pečlivě sledovat a využívat, protože pouze to, co je kvantifikováno je možné také úspěšně řídit.       
 
Aktuální situace v nákladovosti krmení hospodářských zvířat spotřebuje již podstatný díl zisku výroby mléka. Nákup krmiv a jejich použití by proto mělo být lépe plánováno a kontrolováno. Na optimálních vzájemných vztazích mezi objemnými a koncentrovanými krmivy se nic nemění. Luxusní výživa je však ještě dražší než tomu bylo dosud. Konkurenceschopnost mléčných farem využívající ve větší míře trvalé travní porosty bude narůstat. Geneticky zakódované schopnosti produkce bude nutné plně využít.
 
Zdroj: Ing. Dana Nehasilová

Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 018
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář