Renata Šarjaková, 15. leden 2008
Zájem Evropské unie i českého státu
Počínaje letošním rokem musí podle nařízení Evropské unie č. 1782/2004 každá členská země nabídnout zemědělcům státem podporované poradenství.

 Nařízení zároveň stanovuje jeho hlavní směry. Jde zejména o předpisy související s cross compliance. Pravidla cross compliance zahrnují udržování zemědělsky využívaných ploch v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, udržování travních porostů a shodu s různými směrnicemi EU, které se týkají životního prostředí, ochrany veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a také zacházení se zvířaty. Cross compliance bude podmínkou pro výplatu zemědělských podpor.

Pro deset států, které do unie vstoupily v roce 2004, by měla tato podmínka začít platit již od roku 2009. Odstupující ministryně zemědělství Milena Vicenová na radě šéfů agrárních resortů unie v listopadu loňského roku požadovala posunutí tohoto termínu pro nováčky do doby, kdy budou mít nárok na stejnou výši plateb jako jejich kolegové ze starých členských zemí. Zatím však původní termín zůstává v platnosti a Brusel nejeví příliš ochoty jej měnit. Je proto zapotřebí podniky na tuto skutečnost předem připravit. Od letošního roku navíc startuje Státní zemědělský intervenční fond dvouleté zkušební období, v němž se kontrolní orgány zaměří na prověřování toho, jak zemědělské podniky při uplatnění cross compliance obstojí.
Ohlédnutí za obdobím
Na plnění podmínek daných předpisy souvisejícími s ochranou životního prostředí a welfare zvířat se zaměřilo také poradenství, které stát podporoval v posledních letech. Podle Josefa Kořánka z Ústavu zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI) přispívaly prostředky, které šly z dotačního titulu 9F, na náklady zemědělců na poradenské služby v oblasti ochrany vod (tedy zejména nitrátovou směrnici), welfare zvířat a ekologické zemědělství. Tento okruh se dodatečně rozšířil o poradenství vedoucí k optimalizaci hospodaření zemědělských podniků. Brusel schválil i to, aby ČR podporovala šíření informací souvisejících s poradenstvím a celou oblastí společné zemědělské politiky. Díky tomu vznikla a začala pracovat Krajská informační střediska (KIS).
Výsledkem práce poradce je audit ve formě vyplněného formuláře, z něhož je patrné, jak daný zemědělský subjekt plní požadavky směrnic a nařízení v uvedené oblasti.
Zájem o státem podporované poradenství stále roste. Zatímco v roce 2005 podalo žádost 1169 zemědělských subjektů, loni jich již bylo 1320. Jde samozřejmě jen o určitý „výsek“ z celého poradenství. Zemědělci nemohou dostat dotaci na služby poradců, kteří řeší problémy nespadající do zmíněné oblasti.
Formální zajištění
Poradenské služby ve státním zájmu jsou standardizovány, a to jak z hlediska obsahu, tak i formy. Jak upozornil Kořínek, stanovena je i maximální výše podpory a také opakovatelnost, tedy počet poradenských služeb z dané úzké oblasti, které může zemědělský subjekt čerpat v období let 2007 až 2013 (viz tab.). Aby zemědělský nebo lesnický podnik mohl dostat státní podporu na poradenské služby, musí si najmout akreditovaného poradce z Registru poradců ČR.
Odbornou přípravu poradců, jejich akreditaci, metodické vedení, vzdělávání a také kontrolu úrovně jimi poskytovaných služeb zajišťuje ÚZPI. Na své internetové stránce www.uzpi.cz uveřejňuje volně přístupný Registr akreditovaných poradců. V registru je nyní více než 300 akreditovaných poradců. U každého je uvedeno plné jméno, spojení na něj, oblast, kde působí, a obor akreditace.
ÚZPI také ve spolupráci s příslušnými odbornými pracovišti připracuje metodické pomůcky pro poradenství. Jeho prodlouženou rukou v regionech jsou metodici. Pro poradce v registru vytvářejí a v podnicích zkoušejí nové poradenské a metodické pomůcky apod.

Poradním orgánem je Národní rada zemědělství, kterou ustavilo ministerstvo zemědělství. Jsou v ní představitelé nevládních organizací, kteří zastupují příjemce poradenských služeb, hájí jejich zájmy, sdělují jejich připomínky a pomáhají dolaďovat poradenský systém.
Součástí systému jsou i KIS. Jsou ve styku s různými organizacemi působícími v daném regionu a většinou se jim daří přidat k obecně platným informacím také regionální. Předávají aktuální poznatky – vysvětlují dotační politiku ČR a EU, novou legislativu apod. Informují také o environmentálních a minimálních standardech. Spolupracují rovněž s místními akčními skupinami, které vznikají v rámci programu Leader.
Financovat bude fond
Od letošního roku se bude zemědělské poradenství ve státním zájmu financovat prostřednictvím programu, který bude čerpat finanční prostředky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Peníze půjdou na venkov a do zemědělství prostřednictvím opatření Programu pro rozvoj venkova. Jedno z nich je opatření 1.3.4. Využívání poradenských služeb.
Podle unie by podpora na poradenskou službu pro jeden subjekt za rok měla maximálně činit 1500 eur. V ČR by to mělo být nejvýše 40 000 Kč.
Do budoucna by měly zůstat i národní dotace na poradenství. Ty by měly jít na metodickou podporu poradenství, zejména na přípravu pomůcek, a také na činnost KIS.
Jak žádat o podporu
„Zemědělský podnik, který má zájem o poradenskou službu, musí kontaktovat místně příslušné pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF),“ vysvětlil Kořínek a pokračoval: „Podá žádost o podporu z opatření 1.3.4. programu EAFRD a uvede jméno poradce a poradenské služby, které bude požadovat. Na tyto služby si najme akreditovaného poradce uvedeného v registru, který vede ÚZPI. Poradce prověří soulad hospodaření podniku s platnou legislativou a pro případné neshody navrhne způsob odstranění nebo podle dohody s podnikem je odstraní. Za tuto práci mu zemědělský subjekt zaplatí a pak nárokuje vyplacení podpory od SZIF. Ta může činit až 60 procent nákladů vynaložených na služby akreditovaného poradce, nejvýše však zmíněných 40 tisíc pro daný subjekt za rok.“
Samoaudit hospodářství
Jednou z důležitých pomůcek je Příručka jakosti zemědělského podniku. Je to v podstatě obsáhlý formulář s více než 1400 otázkami na dodržování platné legislativy. Ty jsou rozdělené podle jednotlivých oblastí hospodaření podniku, například management, rostlinná výroba, živočišná výroba podle druhů a kategorií zvířat. Podle zaměření podniku si vybere okruh otázek, který se jej týká. Postupným odpovídáním na otázky a vyhodnocením formulářů si může sám zjistit, kde má problémy, a na tuto oblast si již cíleně najmout poradce. Otázka nejprve definuje problém, například: „Je řádně vedena evidence hnojení podle přepsaného vzoru?“ Pokud odpověď je ne, pak se musí podnik rozhodnout, zda nesoulad s legislativou dokáže odstranit sám, nebo si na jeho eliminaci najme poradce.
Pokud je nutné řešit věci mimo státem podporovanou oblast poradenství, pak musí vyhledat komerčního poradce. Najmout si může i odborníka uvedeného ve zmíněném registru, který se akreditoval na příslušnou specializaci. Při poradenství mimo rámec státem podporované oblasti si však musí i služby akreditovaného poradce plně zaplatit.

Zdroj: Václav Kyncl


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 009
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář