Renata Šarjaková, 15. leden 2008
Veterinární poohlédnutí
Bič nemoci "šílených krav" se již vytrácí. Objevují se však další choroby zvířat, Loni se naši chovatelé potýkali hlavně s ptačí chřipkou a nesnáze jim působilo i bluetongue.

 

Nejzávažněji zasáhla loni naše území aviární influenza (ptačí chřipka), jejíž nebezpečný virus H5N1 se na přelomu června a července dostal do tří chovů drůbeže na Ústeckoorlicku. Bylo třeba utratit více než 170 tisíc kusů drůbeže ve velkochovech a téměř dva tisíce u malochovatelů. Ohniska choroby se objevují na území Velké Británie, Rumunska a Polska. Proto Evropská unie prodloužila účinnost svých rozhodnutí, jimiž stanovuje přísné podmínky na ochranu proti ptačí chřipce, i pro letošní rok. Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben připomněl, že kromě toho jsou chovatelé-podnikatelé povinni hlásit místně příslušné krajské veterinární správě pokles příjmu potravy a vody u chované drůbeže o více než 20 procent nebo snížení snášky o více než pět procent po dobu delší než dva dny, nebo úmrtnost vyšší než tři procenta týdně. Zejména v rizikových oblastech, a to se do velké míry týká území při hranicích s Polskem, je nutné věnovat pozornost chovům drůbeže s výběhem. Je třeba omezit pohyb její pohyb venku na minimum a dbát na to, aby k napájecí vodě neměli přístup volně žijící ptáci.
Pouze dva případy bovinní spongiformní encefalopatie (nemoci šílených krav, BSE) zaznamenali loni naši veterináři. Jak Duben doložil, od roku 2001, kdy se u nás skot na tuto chorobu vyšetřuje, se prověřilo více než 1,2 milionu mozků zvířat, z nichž mělo BSE jen 28. Všechna nemocná zvířata byla narozena před zákazem zkrmování masokostních mouček.
Další hrozba chovatelů – prasečí mor, se u nás nevyskytla ani u černé zvěře od konce devadesátých let. Definitivně je podle Dubna zažehnaná i leukóza skotu a ČR byla uznána jako země prostá tuberkulózy těchto přežvýkavců. Našemu území se naštěstí vyhýbá i slintavka a kulhavka. Dva roky již běží program na ozdravování chovů od infekční bovinní rhinotracheitidy (IBR) a veterináři bojují i se salmonelami u drůbeže a prasat.
Loni se na naše území dostala nová nemoc, a to katarální horečka ovcí zvaná také modrý jazyk (bluetongue). Přenášejí ji tiplíci a napadá přežvýkavce. Zatímco pro skot není příliš nebezpečná, u ovcí nebo koz může dojít k úhynu slabších jedinců. Ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát se domnívá, že se zemědělci postupně, stejně jako s jinými chorobami, naučí žít i s bluetongue, a to přesto, že jim způsobuje přímé i nepřímé škody. Určité zlepšení situace, jak uvedl, přineslo to, že Brusel povolil přesouvat v rámci ochranných zón dobytek, který nemá příznaky onemocnění. Chovatelům také pomohlo, že Státní veterinární správa (SVS) podala jasný výklad termínu chráněnost a sjednotila postup svých krajských poboček. V nejbližších dnech by se otázka vakcinace proti této chorobě měla řešit na úrovni Evropské unie.
Každá nemoc zvířat přináší chovateli ekonomické problémy. Na náhradu některých nákladů mohou zemědělci čerpat peníze z dotačního titulu nazvaného nákazový fond. Jeho použití se řídí zásadami pro poskytování dotací platných v daném roce. Podle Petra Vorlíčka, tiskového mluvčího ministerstva zemědělství, vydal fond loni celkem přes 182 milionů korun. Z této částky odkrojila největší díl, a to téměř 141 milionů korun podpora na neškodné odstraňování kadaverů. Druhou velkou položkou bylo 33,5 milionu korun na markerové vakcíny proti IBR. Na tuto chorobu šlo ještě dalších více než 900 tisíc korun, a to na náklady spojené s odběrem krve a jejím vyšetřením. Ze stejného dotačního titulu podporovalo MZe také likvidaci masokostních mouček a kafilerního tuku (více než dva miliony korun) a připlácelo chovatelům na laboratorní diagnostiku v průběhu ozdravování chovů od paratuberkukózy (přes 4,6 mil. Kč).
Dalších více než 100 milionů korun dostali chovatelé na základě § 67 zákona o veterinární péči na zdolávání nebezpečných nákaz a ochranu před jejich šířením. Šlo zejména o náhrady spojené se zdoláváním ptačí chřipky (více než 53,5 milionu korun). Téměř 21 milionů korun bylo určeno na monitoring a likvidaci salmonel v chovech a necelých 12 milionů na boj s včelím morem. I nadále ČR kontrolovala BSE. Za její monitoring a zásah v chovech stát vydal přes 5,5 milionu korun a téměř 360 tisíc na kontrolu podobné choroby (TSE) u ovcí. Na tato onemocnění a potlačování dalších (např. paratuberkulózy skotu či brucelózy) šly peníze z ministerstva financí. Kromě státního rozpočtu se na některých platbách – například právě na likvidaci ptačí chřipky, podílela i Evropská unie. Dalších asi 60 milionů korun dostali loni chovatelé na kontrolu zdraví zvířat a vakcinaci z MZe na základě § 44 veterinárního zákona.

Loni u nás poprvé chovy přežvýkavců ohrozilo bluetongue.

Zdroj: Libuše Alterová


Hodnocení => průměr 116
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář