Integrovaná platba nahradí většinu prémií dosud vyplácených podle různých režimů Společné tržní organizace. V zájmu maximálních přínosů – zvláště z administrativního hlediska – se do integrované platby promítne co nejširší spektrum odvětví. Zemědělci budou dostávat integrovanou (jedinou) platbu podle referenční částky, která bude zahrnovat platbu pro rostlinnou výrobu, platbu na hovězí a telecí maso (včetně uplatnění POSEI – Programu zvýhodněných možností pro nejodlehlejší oblasti – a včetně opatření pro ostrovy v Egejském moři), dále platbu na mléko a mléčné výrobky, na ovce a kozy, na průmyslové brambory, na luskoviny (pěstované na semeno), na rýži, osiva a na sušená krmiva, a to za referenční období 2000 to 2002.
Integrovaná platba se v zájmu snazšího převodu bude skládat z jednotlivých platebních nároků. Každý platební nárok se vypočte tak, že se referenční částka vydělí počtem hektarů, ze kterých byla odvozena referenční částka (včetně ploch pícnin) v referenčních letech. Zemědělci v rámci jednoho členského státu si mohou nároky mezi sebou převádět, a to včetně půdy nebo bez půdy. Každý členský stát si může určit regiony, kde bude možnost takových převodů omezená. Členské státy budou také mít možnost tyto nároky upravovat podle regionálních průměrů.
Aby v důsledku zrušení vazby na produkci nedocházelo k opouštění půdy, dala komise jasně najevo, že zemědělcům budou uloženy přísné povinnosti z hlediska péče o půdní fond (budou muset plnit další nové předpisy). Zrušením vazby na produkci získají zemědělci větší flexibilitu a dojde ke zlepšení příjmové situace mnoha farmářů v okrajových regionech.
Zpřísnění norem v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví a pohody zvířat a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
V důsledku zrušení vazby na produkci bude nutné předejít opouštění půdy a následným problémům se životním prostředím. Příjemci přímých plateb budu proto mít povinnost udržovat veškerou zemědělskou půdu v dobrém hospodářském stavu.
Povinné plnění dalších předpisů se bude týkat unijních standardů v oblasti péče o životní prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví a pohody zvířat a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, uplatňovaných na úrovni jednotlivých farem. Například zemědělci, kteří budou používat zakázané růstové látky nebo budou znečišťovat půdu, se budou vystavovat sankcím. Pokuta bude mít podobu 10-procentního až 100-procentního snížení vyplácené pomoci (v závislosti na závažnosti provinění).
Posílení rozvoje venkova
Komise navrhuje zvýšit objem prostředků na financování (viz dále) a rozšířit prostor pro podporu rozvoje venkova, a to na základě přijetí nových opatření. Půjde o rozšíření ‚portfolia‘ opatření, která se v současné době uplatňují, aniž by se přitom změnil základní rámec, podle kterého se realizuje pomoc pro rozvoj venkova – taková změna by totiž v současné mezifázi nynějšího plánovacího období 2000-2006 byla podle názoru Komise kontraproduktivní. Nová opatření by vesměs měla přímé zaměření především na zemědělce jako příjemce plateb. Členské státy a regiony budou mít možnost rozhodnout se, zda si přejí tato opatření uplatnit ve svých programech na rozvoj venkova. Půjde o tato nová opatření:
Nové pobídky pro zemědělce na podporu jakosti
1. Pobídkové platby pro farmáře, kteří se podílejí na programech zaměřených na zvyšování kvality zemědělských výrobků a používaných výrobních procesů a kteří dávají spotřebitelům v tomto směru záruky. Tato podpora se bude vyplácet ročně maximálně po dobu 5 let do maximální výše 1 500 eur na jednu farmu v daném roce.
2. Podpora poskytovaná skupinám výrobců na činnosti spojené s informováním spotřebitelů o produktech vyráběných za podmínek, na které se vztahuje podpora podle předcházejícího opatření a dále na činnosti zaměřené na propagaci takových produktů. Podpora z veřejných prostředků se bude moci poskytovat maximálně do výše 70 procent nákladů na příslušné projekty.
Nová podpora pro zemědělce při plnění zpřísněných standardů
1. Dočasná a postupně snižovaná podpora určená na přizpůsobení zemědělců vůči náročnějším standardům nově zaváděným podle unijní legislativy v oblasti ochrany životní prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví a pohody zvířat a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pomoc bude mít formu paušálních plateb, které se budou postupně snižovat v průběhu nejvýše pěti let. Limit této pomoci se stanovuje na 10 000 eur na jednu farmu za daný rok. V žádném případě se platba nebude vyplácet, jestliže nedodržení standardů vznikne tím, že daný farmář neplní ani standardy, které jsou už součástí národní legislativy.
2. Podpora zemědělcům při hrazení nákladů na použití poradenských služeb pro zemědělství. Zemědělci mohou tuto pomoc čerpat až do výše 95 % nákladů na tyto služby při jejich prvním použití, přičemž maximální hodnota takto čerpaných částek nesmí přesáhnout 1 500 eur.
Krytí nákladů, které zemědělci vynaloží na zajištění pohody zvířat.
Jde o podporu pro farmáře, kteří se na dobu nejméně 5 let zaváží, že budou hospodářským zvířatům zajišťovat zvýšenou pohodu nad rámec běžné praxe v chovu. Podpora se bude vyplácet každoročně podle nákladů vynaložených navíc a podle ušlých příjmů souvisejících s takovým závazkem. Tyto platby mohou dosahovat výše maximálně 500 eur na jednu velkou dobytčí jednotku.
Snížení přímých plateb pro větší farmy (od roku 2007)
Skutečnost, že na summitu v Bruselu byla stanovena limitní hodnota na výdaje související se zemědělským trhem, znamená, že fixní mechanismus přesunů mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami nebude možné realizovat, dokud nezačne platit tzv. nová finanční perspektiva (v roce 2007). Komise v této souvislosti navrhuje od nástupu nové finanční perspektivy zavést systém povinné ‚modulace‘, která umožní krýt přesuny do sféry „druhého pilíře“ (rozvoj venkova) a zároveň také krýt nové finanční potřeby vzniklé v důsledku nových tržních reforem. Většina farmářů v EU, kteří dostávají od Unie podporu do výše 5 000 eur, bude z tohoto opatření vyňata. Opatření zároveň pomůže odstranit nynější nerovnováhu, kdy 80 % pomoci v rámci společné zemědělské politiky směřuje pouze do 20 % farem. Do roku 2007 mají členské státy možnost přesouvat prostředky z přímých plateb na účely rozvoje venkova na základě dobrovolné ‚modulace‘.
Navrhovaný systém zavádí zásadu progresivních odvodů podle celkové částky pobíraných přímých plateb – cílem je zajistit, aby snižování přímých plateb bylo vyvážené a jednoduše realizovatelné. Platby poskytované jednotlivé farmě v každém rozpočtovém roce se budou postupně snižovat, a to o podíly uvedené v následující tabulce:
Rozpočtový rok: 2007; 2008; 2009; 2010; 2011; 2012; 2013
1-5000 eur: 0 %, 0 %, 0 %,0 %, 0 %, 0 %, 0 %
5001-50 000 eur: 1 %, 3 %, 7,5 %, 9 %, 10,5 %, 12 %, 12,5 %
nad 50 000 eur: 1 %, 4 %, 12 %, 14 %, 16 %, 18 %, 19 %
V důsledku této „degrese“ získají členské státy dodatečnou pomoc ve výši 1 % v roce 2007 a v dalších letech vždy další 1 % až na úroveň 6 % v roce 2007. Tyto dodatečné prostředky od EU budou určeny na opatření, která členské státy začlení do svých programů na rozvoj venkova. Celkem tak na rozvoj venkova získají v roce 2007 prostředky ve výši 228 milionů eur a tato částka během let (do roku 2012) naroste až na 1,48 miliardy eur. Tyto prostředky se mezi členské státy rozdělí podle následujících kritérií:
 výměra zemědělské půdy,
 zaměstnanost v zemědělství
 hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (z hlediska kupní síly).
Zbývající prostředky budou určeny na krytí dalších potřeb pro financování nových reforem trhu. V průběhu roku 2003 budou předloženy návrhy na reformy trhu cukru, olivového oleje, bavlny a tabáku, případně i zeleniny a ovoce a dále snad i trhu s vínem.
Na nové členské státy se princip degrese a modulace začne vztahovat, až u nich postupně zaváděné přímé platby dosáhnou normální úrovně přímých plateb v EU.
Nový „systém zemědělského poradenství“
Využívání zemědělského poradního systému má být jednou z povinností v rámci „plnění dalších předpisů“. V první fázi se zavedení tohoto systému bude povinně týkat jen výrobců, kterí na přímých platbách každoročně dostávají přes 15 000 eur, nebo kteří mají roční obrat přes 100 000 eur. Ostatní farmáři budou mít možnost zapojit se do systému dobrovolně. Při poskytování poradenských služeb zemědělcům se bude využívat zpětná vazba s informacemi o tom, jak se standardy a optimální postupy uplatňují ve výrobním procesu. Budou se provádět audity farem se strukturovanými a pravidelnými inventarizacemi a s účetním sledování materiálních toků a procesů na podnikové úrovni; příslušné toky a procesy se budou pro audit definovat z hlediska jejich vztahu k určité cílové oblasti sledování (může jít například o problematiku životního prostředí, o bezpečnost potravin, o otázky pohody zvířat atd.). Unijní podpora při auditech farem bude k dispozici z prostředků určených na rozvoj venkova.
Ekologický systém dlouhodobého uvádění půdy do klidu
U výrobců, na které se vztahuje povinnost uvádět půdu do klidu, bude výplata integrované dotační platby podmíněna tím, že budou nadále v klidu ponechávat půdu na výměře rovnající se 10 procentům jejich stávajících osevních ploch obilovin, olejnin a bílkovinných plodin. U organického zemědělství se ale tato povinnost na takto stanovené plochy vztahovat nebude. Ponechávání půdy v klidu nebude mít charakter úhoru v rámci střídání plodin a na této půdě se nebudou moci provozovat žádné zemědělské činnosti, ani vyrábět tržní plodiny. Členské státy ale budou mít možnost povolit střídání ploch neobdělávané půdy tam, kde je takový postup nutný z ekologických důvodů. Dojde-li k převodu půdy uvedené do klidu na jiného majitele, musí tato převedené půda zůstat v klidu.
Podpora výroby energetických plodin – uhlíkový kredit
Komise navrhuje poskytovat pomoc na výrobu plodin poskytujících energetickou biomasu ve výši 45 eur na hektar těchto plodin. Celkem jde o výměru 1 500 000 ha. Tato forma pomoci se bude udělovat na plochy, u kterých má farmář smluvně zajištěný prodej energetických plodin zpracovatelským firmám. Může však jít také o zpracování těchto plodin na samotné farmě. Po pěti letech uplatňování programu předloží Komise Radě zprávu o realizaci programu, případně spolu s návrhy a doporučeními.
Stabilizace trhů a zlepšování režimů Společné tržní organizace
Rostlinná výroba
Obiloviny
Navrhuje se od roku 2004/5 definitivně snížit intervenční cenu u obilovin o 5 % na úroveň 95.35 eur za tunu. Tím by intervence nabyla charakter „záchranné sítě“ pro zachování farmářských příjmů. Dále se navrhuje vyloučit z intervenčního systému žito a zabránit tak hromadění intervenčních zásob.
S ubývajícím významem intervencí už nebude důvod k sezónním úpravám intervenční ceny. Proto se navrhuje zrušit systém měsíčních příplatků. Nadále se nebudou uplatňovat výrobní refundace u škrobů a některých odvozených výrobků.
V důsledku snížení intervenčních cen u obilovin se plošné platby u obilovin a jiných plodin vyráběných na orné půdě zvýší z 63 eur na 66 eur za tunu. Tato částky se zahrnou do zmiňované integrované platby zemědělcům.
Bílkovinné plodiny
Stávající příplatek na bílkovinné plodiny (9,5 eur na tunu) zůstane zachován a převede se do specifických plateb za plochu podle plodin, a to ve výši 55,57eur na hektar. Bude se vyplácet v rámci limitů nové tzv. maximální garantované plochy, stanovené na 1,4 milionů hektarů.
Tvrdá pšenice
Příplatek na tvrdou pšenici v tradičních výrobních oblastech se sníží z 344,5 eur na hektar na 250 eur na hektar a zahrne se do integrované platby zemědělcům. V jiných oblastech, kde se také podporuje pěstování tvrdé pšenice a kde tato pomoc má v současné době hodnotu 139,5 eur na hektar, se specifická pomoc postupně zruší. Její vyřazování bude rozvrženo na 4 roky a začne v roce 2004.
Zavede se nová prémie na zvyšování jakosti tvrdé pšenice, a to vzhledem k používání hrubé semoliny a k výrobě těstovin. Prémie se bude vyplácet v tradičních výrobních oblastech těm farmářům, kteří používají určité stanovené množství uznaného osiva vybraných odrůd. Odrůdy se budou vybírat tak, aby splňovaly požadavky na kvalitu pro výrobu semoliny a těstovin. Prémie ve výši 40 eur na hektar se má vyplácet v rámci stávajících maximálních garantovaných ploch v tradičních výrobních oblastech.
Průmyslové brambory
Podle stávající úpravy se výrobcům průmyslových brambor vyplácejí přímé platby. Jejich výše byla v rámci Agendy 2000 stanovena na 110,54 eur na tunu škrobu. Polovina této platby se začlení do integrované platby, a to podle dosavadních hodnot dodávek průmyslovým odběratelům. Zbývající část bude zachována ve formě specifické plodinové platby na průmyslové brambory. Minimální cena se ruší.
Sušená krmiva
V oboru sušených krmiv se podpora přerozdělí mezi pěstitele a zpracovatelský průmysl. Přímá podpora pro výrobce bude začleněna do integrované platby, a to opět podle dosavadních hodnot dodávek průmyslovým odběratelům. V jednotlivých členských státech se budou uplatňovat národní limity, které budou brát v úvahu stávající národní garantovaná množství.
V průběhu čtyřletého přechodného období se bude uplatňovat zjednodušený systém podpory pro výrobu dehydrovaných krmiv a pro pícniny sušené přirozeným způsobem, a to spolu se snižovaným objemem pomoci, přičemž výchozí úrovní (od roku 2004/5) bude 33 eur na tunu. Dojde ke sloučení příslušných národních garantovaných množství.
Osiva
Pomoc při výrobě osiv vybraných plodin a odrůd byla stanovena Nařízením (ES) 2358/71. Tato pomoc, která se v současné době vyplácí na tunu vyrobeného osiva, se začlení do integrované platby. Výpočet se bude provádět vynásobením počtu ‚podporovaných‘ tun částkou stanovenou podle článku 3 zmíněného Nařízení.
Rýže
V zájmu stabilizace tržní rovnováhy především v souvislosti s iniciativou nazvanou „vše, jen ne zbraně“ a uplatňovanou u dovozů z nejchudších rozvojových zemí navrhuje Komise jednorázové snížení intervenční ceny o 50 % na efektivní podpůrnou cenu ve výši 150 eur za tunu, která je v souladu se světovými cenami. K zajištění stability příjmů pro výrobce se stávající pomoc zvýší z 52 eur na tunu na 177 eur na tunu, což je hodnota, která je ekvivalentní vůči celkovým kompenzacím u obilovin po reformách z roku 1992 a z roku 2000 (Agenda 2000). Z toho se 102 eur na tunu začlení do integrované platby a bude se vyplácet na základě dosavadních práv, a to s omezením, které je dáno maximální garantovanou plochou. Zbývajících 75 eur na tunu vynásobených výnosem podle reformy z roku 1995 se bude vyplácet jako specificky plodinová pomoc. Maximální garantovaná plocha je stanovena buď v průměru za léta 1999-2001 nebo ve stávající výši maximální garantované plochy (volí se varianta s nižší hodnotou). Zavede se systém soukromého skladování, který se spustí v okamžiku, kdy tržní cena poklesne pod 120 eur za tunu.
Ořechy
Stávající systém se nahradí roční paušální platbou ve výši 100 eur na hektar, která bude zaručena pro maximální garantovanou plochu 800 000 ha (s rozdělením do národních garantovaných ploch). Členské státy mohou tyto platby doplnit dalším příplatkem z vlastních zdrojů, a to až do výše 109 eur na hektar.
Mléčné výrobky
S cílem zajistiti stabilní perspektivu chovatelům dojnic navrhuje Komise prodloužit platnost reformovaného systému mléčných kvót až do let 2014/15.
Evropská rada na svém zasedání v Berlíně v březnu 1999 rozhodla, že z rozpočtových důvodů odloží spuštění reformy ve výrobě mléka. Jelikož se však v současné finanční perspektivě uvolnily nepředpokládané rozpočtové zdroje, je Komise pevně přesvědčena, že se podaří reformu dohodnutou v Berlíně o rok uspíšit a co nejdříve tak zajistit dosažení cílů a přínosů reformy. Kromě toho je třeba dále snížit podporovanou cenu mléka s odpovídajícím zvýšením kvóty o 1 procento v roce 2007 a o další 1 procento v roce 2008 podle referenčních objemů po plném uplatnění Agendy 2000. Předpokládané snižování o 5 % ročně by se mělo nahradit asymetrickými redukcemi intervenčních cen o 3,5 % ročně u sušeného odstředěného mléka a o 7 % ročně u másla, a to po dobu pěti let. Celkem budou tyto ceny sníženy o 35 % u másla a o 17,5 % u sušeného odstředěného mléka, což má odpovídat globálnímu snížení cílových cen mléka v EU za pět let o 28 %. Intervenční nákupy másla se zastaví, dosáhnou-li 30.000 tun za rok. Nad tento limit se navrhuje provádět nákupy aukčním postupem.
V letech 2007 a 2008 se formou přímých plateb budou poskytovat ještě další kompenzace, jejichž výše se vypočítá stejně jako podle Agendy 2000. Veškeré platby na mléko a mléčné výrobky se začlení do integrované platby pro farmáře.

Zdroj: Mgr. Pavel Mikula