tedy šestkrát více než například před sedmi lety. Jenže na pultech obchodů to není poznat. Na 91 procentech "ekologických" ploch rolníci pouze sečou trávu nebo na nich pasou pár krav. Na státní peníze díky tomu dosáhnou, nemusí přitom vyrobit jedinou biopotravinu. Za každý hektar pastviny, kterou neošetřují chemií, dostávají teď ekologický příplatek 1100 korun. Díky dotacím na přírodě neubližující posečení louky se republika může chlubit podílem ekologicky obhospodařované půdy přes šest procent. Průměr Evropské patnáctky je přitom 3,5 procenta. Jenže zatímco každý tuzemec utratil loni za biopotraviny průměrně 27 korun,
v zemích evropské patnáctky to bylo třicetkrát víc.