Nařízení EP a Rady ES č. 183/2005 o hygieně krmiv ze dne 12.1. 2005 vstoupilo v platnost dne 8.2. 2005. Jedná se další z opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a zdraví zvířat v celém potravinovém řetězci.

V praxi to znamená, že došlo k rozšíření okruhu výrobců krmiv, na které se vztahují požadavky bezpečnosti a pro případy rizik vytváří komplexní systém dohledatelnosti původu krmiv až na prvovýrobce.

Bližší informace jsou uvedeny v Přípravě na aplikaci Nařízení ES č. 183/2005 o hygieně krmiv v resortu zemědělství - viz další text a na portálu www.mze.cz/tiskové zprávy v článku s názvem Všichni výrobci krmiv podléhají od 1. ledna 2006 povinné registraci.

Příprava na aplikaci Nařízení (ES) č. 183/2005 o hygieně krmiv

 v resortu zemědělství

 

Dne 8.2.2005 vstoupilo v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 o hygieně krmiv ze dne 12.1.2005  (dále jen „nařízení  č. 183/2005“). Toto nařízení  představuje další článek ze souboru opatření přijatých na úrovni Společenství k „zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a zdraví zvířat“ v celém potravinovém řetězci, počínaje krmivy a konče potravinami. Nařízení přímo navazuje na   tzv. „potravinový  zákon“ Společenství, jak jej formulovalo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28.1.2002, které zastřešuje oblast krmiv a potravin v základních požadavcích na jejich bezpečnost a pro případy vzniku rizik vytváří komplexní systém dohledatelnosti původu potravin a krmiv v potravinářských a krmivářských podnicích, aby mohla být podniknuta cílená opatření pro jejich případné stažení z trhu.  Jako všechna nařízení ES jsou i tato přímo účinná  a nepřevádějí se do našich právních předpisů.

  

Úplné znění  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, o hygieně krmiv je k dispozici na webových stránkách  Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ÚKZÚZ“)  – www. ukzuz.cz  -    v nabídce :  krmiva  ® aktuálně.

 

            Cílem nařízení o hygieně krmiv jsou opatření a podmínky nutné pro kontrolu rizik a  bezpečnost  krmiv pro krmení hospodářských zvířat, jejichž produkty se stávají v dalších fázích výroby a zpracování potravinami. To obecně  představuje zajištění  transparentnosti krmení, což však  nelze zaručit v anonymním prostředí bez možnosti vyhledání zdroje rizika, dojde-li k jeho vzniku.

 

          Nová pravidla hygieny  především stanoví zásadu, že primární odpovědnost za bezpečnost krmiv spočívá na provozovateli krmivářského podniku.

 

Předmětné nařízení vychází z definic:

krmivářský podnik  -  jakýkoli podnik, zaměřený na tvorbu zisku či nikoli, státní, obecní nebo soukromý, provádějící jakékoli činnosti související s produkcí, výrobou, zpracováním, skladováním, přepravou nebo distribucí krmiv, včetně výrobce vyrábějícího, zpracovávajícího nebo skladujícího krmiva pro krmení vlastních zvířat (platí dle nařízení 178/2002/ES  i pro nařízení 183/2005/ES  a nařízení 882/2004/ES),

provozovatel krmivářského podniku  -  fyzická nebo právnická osoba odpovědná za plnění požadavků   nařízení o hygieně krmiv v krmivářském podniku, který řídí   (nařízení 178/2002/ES, nařízení 183/2005/ES, nařízení 882/2004), výrobní provoz / provozovna  - kterákoli jednotka krmivářského podniku (nařízení 183/2005/ES, nařízení 852/2004/ES, nařízení 882/2004/ES),prvovýroba krmiv  -  výroba zemědělských produktů zahrnující zejména pěstování plodin, sklizeň, výrobu mléka, chov zvířat do porážky nebo rybolov, jejímž výsledkem jsou produkty, které po sklizni, sběru nebo ulovení nejsou podrobeny žádné další operaci, kromě jednoduchého fyzikálního zpracování - rozumí se čištění, balení, skladování, sušení nebo silážování  (nařízení 183/2005/ES)

           

Nařízení č.183/2005 o hygieně krmiv se tedy vztahuje (čl. 3 odst. 1)

·       na činnost provozovatelů krmivářských podniků ve všech stadiích výroby počínaje prvovýrobou krmiv až po jejich uvedení na trh včetně,

·       krmení zvířat určených k produkci potravin,

·       dovoz krmiv ze třetích zemí a vývoz krmiv do třetích zemí.

POZN.: Do prvovýroby krmiv jsou zahrnuty postupy zpracování, jako např. mletí, sušení nebo silážování.  Zemědělci, kteří takto s krmivy manipulují, zůstávají nadále prvovýrobci. Také míchání krmiv pro vlastní potřebu zemědělského podniku bez přímého používání doplňkových látek nebo premixů s výjimkou silážních látek a silážních přípravků, včetně používání doplňkových krmiv, patří do prvovýroby.

            Dále se zahrnují do prvovýroby všechny činnosti jako je převážení, skladování a držení výrobků primární produkce (prvovýroby) v místě výroby, jakož i jejich převážení za účelem dodání z místa výroby do příslušného provozu.

            Do této oblasti působnosti jsou zahrnuti i všichni chovatelé, kteří krmí zvířata určená k produkci potravin a to i tehdy, když si nevyrábějí žádná vlastní krmiva a zkrmují zvířatům určeným k produkci potravin výhradně nakoupená krmiva. Také tito držitelé zvířat musí plnit požadavky hygieny krmiv stanovené pro krmení.

 

   Rozlišení provozovatelů krmivářských podniků působících v prvovýrobě a mimo ni je důležité z hlediska zajišťování určitých požadavků stanovených nařízením č.183/2005, které jsou pro každou oblast jiné. Např. zatímco pro průmyslové výrobce krmných surovin, krmných směsí, doplňkových látek a premixů uváděných do oběhu je uložena povinnost stanovit a sledovat kritické body ve výrobním procesu podle analýzy rizik kritických kontrolních bodů (HACCP), stačí pro výrobu (míchání) krmných směsí bez přímého použití doplňkových látek nebo premixů  pro vlastní potřebu v prvovýrobě  řídit se příslušnou přílohou k nařízení a dobrou výrobní praxí.

 

            Na základě výše uvedeného je nutné konstatovat, že vydáním nařízení č. 183/2005 dochází k zásadní změně v pojetí krmivářské legislativy ČR, a to zákona č.91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Ten mimo další požadavky stanovuje povinnost registrace pouze osobám, které vyrábějí, uvádějí do oběhu nebo dovážejí krmiva, doplňkové látky a premixy a stanovil  podmínky pro registraci a schvalování určitých výrobních provozů.  Výjimku z této povinnosti stanovenou zákonem v § 4 odstavci 2   mají dosud „osoby, které vyrábějí zrniny, olejniny a okopaniny, statková objemná krmiva a vodnatá průmyslová krmiva (pivovarské mláto, kvasničné mléko, syrovátka, mlékárensky upravené mléko, podmáslí, cukrovarské řízky, škrobárenské zdrtky, melasa, krmné hydrolyzáty, odpadní šlempy, lihovarské výpalky a krmné pasty). Této povinnosti rovněž nepodléhají dovozci a dodavatelé uvedených krmiv.“

           

Nařízení č.183/2005 však nově zakládá povinnost registrace výrobních provozů pro všechny provozovatele krmivářských podniků, tedy i pro prvovýrobce s výjimkou případů uvedených v čl.2 odst .2 .  Nařízení č.183/2005 (povinnost registrace) se nevztahuje

• na soukromou domácí produkci krmiv pro zvířata určená pro soukromou domácí spotřebu,
• na zvířata chovaná pro jiné účely než k produkci potravin,
• na dodávky malých množství^*)  vlastních výrobků z prvovýroby konečnému spotřebiteli nebo maloobchodu v místě výroby, který je dodává přímo konečnému spotřebiteli  a
• na maloobchodní prodej krmiv pro domácí zvířata.

*)  Tzv. „pravidlo malých množství“ se vztahuje na „přímé dodávky malých množství výrobků primární produkce konečnému spotřebiteli.

 

       POZN.: V současné době je připravována novela zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, která má za cíl upravit  ustanovení  § 4  odst. 2 ve smyslu nařízení č.183/2005 .   

 

Konkrétní povinnosti vyplývající z nařízení č.183/2005 pro provozovatele krmivářských podniků  a termíny jejich plnění

 

Do 1. 1. 2006

 

    Jak již bylo uvedeno tento předpis rozšiřuje povinnost registrace, schvalování a evidence výrobních provozů, která se dosud podle zákona              o krmivech vztahovala pouze na určité provozy výrobců a dodavatelů a na některé distributory doplňkových látek, premixů, krmných surovin a krmných směsí. Sleduje se tím nejen umožnění dohledatelnosti krmiva  od výrobce až ke konečnému uživateli za účelem zajištění účinnosti nezbytného zásahu při vzniku rizika pro potravinový řetězec nebo zdraví zvířat, ale též na neposledním místě stanovení rovných podmínek pro všechny provozovatele krmivářských podniků jak v prvovýrobě tak zpracovatelských podniků, výrobců i dodavatelů krmiv.   

Toto rozšíření registrace se týká činnosti všech provozů v jakémkoli stadiu produkce, zpracování, skladování, dopravy nebo distribuce krmiv. Je stanovena povinnost pro provozovatele krmivářských podniků oznámit příslušnému kontrolnímu orgánu všechny provozy, které řídí a na něž se nařízení o hygieně krmiv vztahuje.

 

Oznamování činností, na které se vztahuje nařízení, je stanoveno v článku  9 a týká se oznámení a registrace provozů a v článku 10, který se týká povolování (schvalování) provozů. Oznamovací povinnost se vztahuje na všechny provozy, které jsou činné v jakémkoli stadiu produkce, zpracování, skladování, dopravy nebo distribuce krmiv.

                   

           Lhůta pro oznámení provozů je stanovena nařízením do 1. ledna 2006, způsob provedení oznámení  naváže na systém registrace, schvalování a evidence výrobních provozů podle zákona o krmivech a tím bude  využit stávající systém databází příslušného orgánu, jak stanoví nařízení o hygieně.

 

         Koho se to  v České republice týká:

 

     a) provozů prvovýroby s výrobou krmných produktů včetně  jejich  jednoduchého zpracování (čištění, balení, skladování, sušení nebo silážování – viz definice „prvovýroba“).

           Na základě oznámení obdrží provoz evidenční číslo a bude  splňovat   požadavek  čl. 5 odst.6, který zní: „provozovatelé a zemědělci musí odebírat a používat krmné produkty z provozů, které jsou registrovány nebo povoleny podle tohoto nařízení“

  

 POZN.: Provozovatelé krmivářských podniků v prvovýrobě se mají řídit pokyny pro správnou praxi. Její zásady se podle nařízení stanoví na národních úrovních, kde by je měly zpracovat zástupci zájmových organizací ve spolupráci s řídícími a kontrolními orgány. Po vydání předají členské státy pokyny Komisi ES, která je zpřístupní ostatním členským státům. Předpokládá se, že v ČR se tohoto úkolu ujme Agrární komora ČR. Vodítkem pro stanovení pokynů pro správnou praxi jsou jednak doporučení uvedená v přílohách nařízení o hygieně krmiv jednak příslušné zásady správné praxe v rámci Codex Alimentarius.

       Přílohy I a III nařízení obsahují doporučení i požadavky, zejména hygienické, orientaci ve vedení evidence, zásady správné praxe a správné postupy krmení zvířat v prvovýrobě.

 

     b)   provozů již registrovaných a povolených  podle zákona o krmivech, které budou nadále provozovat svou činnost:

 

V současnosti registrovaní  výrobci, dodavatelé, distributoři mají podle zákona o krmivech povinnost mít určité výrobní provozy registrované popř. schválené pro výrobu doplňkových látek nebo  premixů nebo  krmných směsí, tedy podle směrnice 95/69/ES a 82/471/EHS s vazbou na určité doplňkové látky.  Podle nařízení č.183/2005  tato povinnost trvá.

 

Pro tuzemské výrobce krmných surovin  byla  povinnost registrace výrobních provozů, kterou nařízení č.183/2005 zavádí,  stanovena zákonem o krmivech, a  tedy trvá i nadále.      

 

Povinnost evidence po ohlášení pro výrobu směsí s doplňkovými krmivy v prvovýrobě, kterou stanovil zákon o krmivech  nad rámec směrnice 95/69/ES nařízení č.183/2005   zavádí a povinnost tedy trvá.

 

Oznámení o současně provozované činnosti se týká všech provozovatelů krmivářských podniků s tím, že výrobní provozy, které již byly podle zákona o krmivech registrovány, povoleny nebo vzaty do evidence na základě ohlášení, pouze potvrdí svou činnost a popř. uvedou změny, které od původní registrace nastaly.

 

            POZN.: Zpracovatelé a výrobci krmiv, doplňkových látek a premixů  musí stanovit a sledovat  kritické body podle HACCP.  Systém analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP)  vypracovávají a následně sledují a kontrolují sami výrobci. Evropská federace výrobců krmných směsí FEFAC, jejímiž členy je i velká skupina českých výrobců, vydala společné pokyny, které již mají čeští výrobci k disposici.

 

c)              provozů, na něž se dosud nevztahuje § 4 odst. 1 zákona, tedy ani směrnice 95/69/ES a směrnice 82/471/EHS, a nejedná se o provozy prvovýroby:

 

Spadají sem např. skupina dodavatelů a distributorů, dodávajících některé doplňkové látky a jejich premixy, popř. krmné suroviny nevyráběné v tuzemsku (např. rybí moučka).

Pro distributory, kteří nemají v držení ve svých prostorách krmné produkty, ale jen s nimi obchodují, stanoví nařízení v čl. 17 výjimku takto: „Takový krmivářský podnik předloží příslušnému orgánu prohlášení ve formě, o které rozhodne příslušný orgán, že krmivo uváděné na trh splňuje podmínky tohoto nařízení.“

 

 Po 1.1.2006 se nově vzniklé provozy registrují nebo povolují   jen  podle  nařízení  č.183/2005 (požadavky jsou uvedeny v příloze II a IV nařízení).

 

Do 1.1.2008 musí provozovatelé krmivářských podniků učinit prohlášení, že plní podmínky stanovené nařízením, které jsou převážně obsaženy v jeho přílohách. Je to

·       uplatnění hygienických požadavků, vedení evidence, správná praxe a správné postupy krmení zvířat v prvovýrobě (příloha I a příloha III)

·       uplatnění systému HACCP u výrobců jiných než v prvovýrobě  včetně vlastní výroby směsí v prvovýrobě  s  použitím doplňkových látek a premixů (příloha II) –   zpracovávají výrobci.

 

 

Formuláře – tiskopisy – pro oznámení byly již ve spolupráci ÚKZÚZ a MZe zpracovány a jsou k disposici na webových stránkách ÚKZÚZ (www.ukzuz.cz) a MZe, dále v tištěné podobě na zemědělských agenturách a pozemkových úřadech MZe a na odděleních krmiv regionálních poboček ÚKZÚZ.

 

Administrativní agendu spojenou s  přijímáním formulářů, na nichž musí provozovatelé krmivářských podniků do 1. ledna 2006 oznámit své výrobní provozy  zajišťuje ÚKZÚZ odbor krmiv (Za Opravnou 4;150 06 Praha 5-Motol         tel.:257 294 242, 257 211 742, 257 294 238).

Na základě oznámení vydá ÚKZÚZ v jednoduchém správním řízení provozovatelům krmivářských podniků rozhodnutí o přidělení evidenčního čísla provozů.

 

Oznámení provozů**⁾ je nejdůležitější část první fáze uplatňování požadavků nařízení o hygieně, neboť bez registrace nemůže výrobní provoz prodávat své produkty, jak vyplývá z článku 5 bodu 6. nařízení, který zní: „6. Provozovatelé krmivářských podniků a zemědělci odebírají a používají krmiva pouze z provozů, které jsou registrovány nebo schváleny v souladu s tímto nařízením.“

Nerespektováním oznamovací povinnosti by se provozovatelé krmivářských podniků sami vyřadili z jakéhokoli uvádění svých produktů na trh, neboť i „každý jiný způsob  převodu na třetí osobu za úplatu nebo bezplatně“  je podle definice vztahující se obecně na všechny směrnice a nařízení   včetně zákona o krmivech  „uváděním do oběhu“.

 

Druhá fáze zajišťování požadavků nařízení a prohlášení  o jejich plnění  vyplývá z již výše citované povinnosti stanovené všem provozovatelům krmivářských podniků  v článku  18  bodě 3. nařízení  v termínu k 1. lednu 2008.    

 

      Tento termín umožní  krmivářským podnikům, jichž se to týká,  přizpůsobit se včas požadavkům nařízení.

 

      **) Pro účely oznámení a zanesení do evidence se „provozem“ = „provozovnou“ = „výrobním provozem“ rozumí územně ohraničená výrobní jednotka (např. farma, hospodářství, ale také provozy/provozovny distributorů a dodavatelů – např. sklady, kanceláře apod.), v rámci které jsou prováděny všechny nebo jen některá z činností charakterizující prvovýrobu podle čl. 9 bodu 2 písm. a) nařízení). Tím není dotčena definice pojmu „provozovna“ uvedená pro účely tohoto nařízení v českém znění článku  3 písm. d), zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie L 35 ze dne 8. února 2005.