Do zemědělství a rozvoje venkova EU směřuje 1/3 unijního rozpočtu. Přesto analýzy dokumentují rostoucí nerovnosti v některých ukazatelích měřících výkonnost a standardy blahobytu mezi městy a venkovem. Pro úspěch strukturálních reforem je tedy potřeba věnovat bližší pozornost způsobům, jak účinněji provádět politiky pro venkov a jak je sladit s globálními agendami, jako jsou např. cíle udržitelného rozvoje, Pařížská dohoda a hlavní zásady UN-Habitat. Využít potenciál venkova v době globálních výkyvů, rostoucích nároků obchodu a digitalizace je stále urgentnější, protože ze zkušeností obyvatel na venkově vyplývá, že jejich zájmy jsou spíše ignorovány a že není brán ohled na venkovský způsob života. Výsledkem je růst nespokojenosti. Politiky rozvoje venkova zůstanou účinným nástrojem řešení přípravy venkova na technologické, demografické nebo environmentální změny, pokud budou soustředit svou pozornost na posilování spolupráce a vzájemné provázanosti měst a venkova, funkčních (nikoli nezbytně administrativně kompetenčních) vazeb, institucionálních kapacit na venkově, integrovaného územního plánování, na řešení selhání trhu při poskytování služeb nebo na zmírňování konfliktů.

Zpracoval: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 22. listopadu 2024
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz