Dotace jsou od 1. 4. 2023 rozdělovány tak, že 23 % všech zemědělských dotací obdrží zemědělci pouze na prvních obhospodařovaných 150 hektarů půdy. Dříve bylo takto rozdělováno pouze 10 % zemědělských dotací. Z roku na rok se tak příjmy malých zemědělských podnikatelů více než zdvojnásobily. Malí zemědělci si díky tomu nyní mohou dovolit platit za pacht půdy, platy zaměstnanců i služby výrazně vyšší částky než všichni ostatní.
Skupina 867 zemědělských podniků se proto po tisícikorunách jako kdysi na Národní divadlo složila na renomovanou advokátní kancelář Frank Bold, která připravila znění ústavní stížnosti a bude ji před ústavním soudem zastupovat. S tou pak zemědělci oslovili všechny poslance a senátory s žádostí o podporu. Jediní, kdo jim odpověděl, byly poslanecké a senátorské kluby ANO a SPD, které nakonec sesbíraly dostatečný počet podpisů, aby mohla být ústavní stížnost podána.

„Jedná se o nekompetentní, neodborné politické rozhodnutí, které zásadním způsobem poškodilo český kapitál, naše zemědělské podnikatele sdružené především do středních podniků. Jde nám o to, aby byly nastaveny spravedlivé podmínky pro zemědělské podnikání v České republice,“ vysvětluje stínová ministryně zemědělství za ANO Margita Balaštíková, proč ústavní stížnost zemědělců podpořila.

„Vláda nikdy neřekla jediný důvod, proč by měl jeden zemědělec dostávat o polovinu méně než ten druhý. Redistributivní sazba se rozhodnutím této vlády se více než zdvojnásobila a v České republice je tak nejvyšší z celé Evropy,,“ říká Ing. Jaroslav Lád, předseda petičního výboru a spolku Ochránce zemědělců, který za iniciativou stojí, a současně předseda Zemědělského družstva Ostaš.

Právě na zemědělském družstvu Ostaš lze perfektně ilustrovat nespravedlnost rozdělování dotací. Sdružuje 40 hospodařících zemědělců, kteří oproti samostatně hospodařícím zemědělcům dostávají až o 50 % nižší dotace jenom proto, že se kvůli svému podnikání sdružili do družstva. Přitom se ale jedná o stejné malé zemědělce jako jsou ti, kteří sdružení nejsou. Takto diskriminační přístup ze strany vlády je zakázaný v Listině základních práv a svobod a v Evropské úmluvě.

„Vedle toho, že je současný způsob rozdělování dotací diskriminační, postrádá i jakoukoliv logiku. Na rozdíl od těch úplně nejmenších podniků zabezpečujeme většinu produkce českého zemědělství. Jsme schopni to dělat efektivněji než malí zemědělci a vláda nás za to trestá. Chová se naprosto socialisticky – ničí, co funguje, a podporuje, co nefunguje. My přitom chceme jen spravedlivé a rovné podmínky pro všechny,“ doplňuje Ing. Aleš Hodina, člen petičního výboru a spolku Ochránce zemědělců a současně předseda představenstva AGRO Brno-Tuřany.

Zemědělci se domnívají, že důvodem, proč vláda přijala takto drastická opatření, byla mimo jiné i snaha poškodit Agrofert, který je součástí svěřenských fondů předsedy ANO Andreje Babiše. Velké podniky jsou současným způsobem rozdělování dotací samozřejmě také poškozeny, ale současně dokáží na současné situaci profitovat. Skupují střední zemědělské podniky, které se v mnoha případech ocitly ve velkých ekonomických obtížích a jejich majitelé jsou nuceni je nabídnout k odprodeji. Počet těchto podniků nabízených k prodeji se meziročně zvýšil z nižších desítek na vyšší desítky.

„Vláda mířila na Babiše, ale trefila nás. Babiš a další velké zemědělské podniky nás za babku skupují, takže to dopadlo přesně naopak, než vláda chtěla,“ ohradil se Ing. Jaroslav Lád proti tvrzení některých politiků, že jeho iniciativa má ve skutečnosti pomoct především předsedovi ANO a jeho zájmům.

„Vláda přidala z roku na rok malým zemědělcům obrovské množství peněz na náš úkor. Ti nás tak mohou přeplácet zejména v pachtech zemědělské půdy. My jsme na hraně ekonomického přežití či za ní. Součástí ústavní stížnosti je proto žádost o přednostní projednání, abychom se rozhodnutí ústavního soudu vůbec dočkali,“ uzavírá Ing. Jaroslav Lád.