Renata Šarjaková, 13. srpen 2024
Pracovní setkání zástupců SZIF, Agrární komory ČR, Zemědělského svazu a PRO-BIO se uskutečnilo k vyhodnocení výsledků po roce fungování systému AMS. Společnou prioritou je snížení kontrol

Systém AMS aktuálně zajišťuje všechny nasazené funkcionality.

 

Práce na zlepšování algoritmů a vyvíjení uživatelského prostředí aktivně probíhají a rozšíření AMS o další opatření se testuje. Aktivní komunikace a spolupráce přispívá ke zlepšování systému AMS, na tom se shodli pracovníci Fondu v čele s generálním ředitelem Petrem Dlouhým a zástupci Agrární komory České republiky reprezentováni prezidentem Janem Doležalem, viceprezidentem Václavem Hlaváčkem a tajemníkem Jiřím Felčárkem. Pozvání přijali také ředitel Zemědělského svazu ČR Jan Ulrich a manažerka Kateřina Urbánková ze Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO. Hlavním tématem pracovního jednání bylo zhodnocení a shrnutí fungování Area monitoring system (AMS) po roce od spuštění a představení novinek pro následující období.

Zavedení Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023–2027 do praxe s sebou přineslo řadu novinek a úkolů. V prvé řadě bylo nutné celý administrativní systém adekvátně přenastavit, aktualizovat priority, implementovat nové dotační tituly a spustit povinný systém monitoringu zemědělských ploch pomocí družic (Area Monitoring System – AMS). Přestože jedním z prezentovaných přínosů zavedení AMS ze strany Evropské komise měl být pokles prováděných kontrol na místě, tak v prvním roce (2023) fungování tohoto systému byl počet kontrol kvůli zvýšenému počtu tzv. kontrol kvality zhruba dvojnásobný oproti době před zavedením AMS. Česko se proto spolu s dalšími platebními agenturami členských států důrazně vymezilo vůči Evropské komisi (EK) a byl vznesen požadavek na revizi metodiky a pokynů, aby byly přiměřené zátěži, kterou platební agentury při provádění nového modelu poskytování služeb mají nést. Jednání s EK a nyní i s nově zvolenými zástupci v Evropském parlamentu (EP) probíhají aktivně na měsíční bázi.

„Kontroly prostřednictvím AMS jsou nutnou podmínkou pro bezproblémové čerpání evropských dotací. Nelze však srovnávat kontroly na místě a kontroly prostřednictvím AMS jejich rozsahem. Na základě tlaku platebních agentur na Evropskou komisi a následně i pana ministra zemědělství Výborného na jednání Rady došlo k úpravě parametrů metodiky výběru ke kontrole kvality AMS a již pro letošní rok 2024 dojde k výraznému poklesu počtu kontrolovaných žadatelů oproti roku 2023,“ vysvětluje generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.

Jednou z významných priorit dalšího rozvoje sytému AMS je pracovat na vylepšení uživatelského prostředí, aby bylo pro zemědělce jednodušší a srozumitelnější, a dále zvyšovat schopnost systému generovat jednoznačná a relevantní data, na čemž se shodli všichni přítomní.

„Cílem AMS je zjednodušit, zefektivnit a zrychlit komunikaci mezi žadateli a Fondem, poskytnout žadatelům možnost vyhnout se chybám v žádostech, a tím docílit lepšího čerpání finančních prostředků. Systém AMS aktuálně zajišťuje vše, co by měl. Platí, že systém bude kontinuálně vyvíjen a dle nařízení Evropské komise budeme postupně přidávat další opatření, což již letos aktivně testujeme, tak abychom pro rok 2025 naplnili příslušná evropská nařízení,“ dodává Petr Dlouhý.

„Oceňujeme snahu Státního zemědělského intervenčního fondu vedoucí k optimalizaci kontrolního systému AMS. Zkušenosti zemědělců z minulého roku nejsou ideální. Oproti původnímu záměru snížit počet kontrol a šetřit zemědělcům čas došlo vinou dodatečných požadavků Evropské komise dokonce k nárůstu počtu následných kontrol. Navíc se i na národní úrovni implementace objevila řada nejasností, která v zemědělcích vzbuzovala nejistotu. Na těchto nedokonalostech byla nicméně v mezičase odvedena důležitá práce a systém by tak měl být uživatelsky příjemnější. Na druhou stranu je třeba říci, že i v letošním roce se stále jedná o poměrně nové opatření, s nímž se zemědělci musí vypořádat. První notifikace vyžadující případnou intervenci žadatele se navíc objevují v době probíhajících žní, kdy může být pro zemědělce obtížnější včas a správně reagovat. Bylo by též smysluplnější vyměření sankcí až po uzavření všech kontrol, zemědělci by neměli být nuceni do průběžného prokazování, že neudělali chybu. Současný systém znamená pro žadatele, u kterého SZIF prověřuje řádné plnění podmínek, mnohaměsíční zpoždění výplat celé nárokované částky. Proto považujeme intenzivní dialog SZIF se zemědělci na všech úrovních, tedy od okresních OPŽL, Regionálních odborů až po centrální SZIF, za nezbytný a přínosný. Konečným cílem by mělo být přizpůsobení systému AMS tak, aby bylo jeho využívání komfortní pro všechny a přineslo slibované efekty, tedy především snížení administrativní zátěže. Předpokládáme, že diskuze o nastavení systému AMS budou nadále pokračovat a rádi přispějeme zprostředkováním pohledu z aktivní zemědělské praxe,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Prezentaci z jednání najdete zde.

Kontakt
Eva Češpiva
tisková mluvčí 
E: press@szif.cz
M: +420 733 696 550 

Pro editory
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je akreditovanou platební agenturou pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu. Je zprostředkova-telem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. V současné době SZIF administruje režimy podpor 1. a 2. pilíře Společné zemědělské politiky a Národní dotace. Konkrétně se jedná o přímé platby, tržní opatření a Program rozvoje venkova. SZIF rovněž administruje národní značky kvalitních potravin Klasa a Regionální potravina. SZIF má v současné době sedm regionálních odborů a dalších 65 lokalizovaných pracovišť, která poskytují služby žadatelům přímo v místě jejich působení. Více informací na www.szif.cz.

 

Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 231
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář