- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Mikroorganismy v zahradnických kulturách
Mikroorganismy v zahradnických kulturách
Pozitivní účinky vzájemného soužití mikroorganismů s rostlinami jsou známy již poměrně dlouhou dobu. Pravděpodobně nejznámější je mykorrhiza mezi mikroby a dřevinami. I v rámci zahradnických kultur však existuje celá řada dalších symbiotických vlivů. U různých polních plodin nebo luskové zeleniny je nejrozšířenější působnost rhizobních bakterií, které zabezpečují poutání vzdušného dusíku a jeho zpřístupňování pro výživu rostlin.
Za pozitivně působící mikroorganismy můžeme považovat mnohé bakterie nebo také houby. Jejich příznivý vliv se projevuje především v oblasti zpřístupňování živin rostlinám. Takto mohou být zajištěny nezbytné živiny – dusík například prostřednictvím bakterií Azotobacter, Azospirillum, Rhizobium nebo fosfor houbami rodu Glomus. Pozornost je soustředěna na inokulaci rostlin těmito mikroorganismy zejména při hydroponickém způsobu pěstování rostlin, kdy náročnost na výživu je vysoká a kořeny jsou současně v relativně sterilním prostředí.
Mykorhizzní inokulace
Co se týče mykorhizzy, rozlišujeme endomykorhizzu a ektomykorhizzu. Prvně jmenovaný typ je rozšířen u většiny (uvádí se až u 90 %) druhů rostlin, zatímco ekomykorhizza se převážně vyskytuje jen u jehličnatých dřevin, případně u některých druhů listnatých dřevin. V současnosti uplatňovanou formou mykorhizzní inokulace je využití houby Trichoderma harzianum jako ochrany proti napadání houbovými chorobami v době výsevu a předpěstování sadby různých druhů rostlin. Současně byl zjištěn pozitivní vliv takové inokulace na rozvoj kořenů, což ve svém důsledku vede ke zlepšenému příjmu živin a intenzivnější tvorbě biomasy.
Mykorrhizza také posiluje odolnost rostlin vůči nepříznivým vlivům okolního prostředí, například k suchu. Omezuje také případný přesazovací šok sazenic a do určité míry souvisí se zlepšením strukturních vlastností půdy. I v takovém případě se přípravky nejčastěji uplatňují při ošetřování sadby nebo řízků rostlin. Často se pak mohou kombinovat s růstovýmí stimulátory (auxiny), jenž souběžně podporují nárůst nových kořenů.
Velkou výhodou většiny mykorhizzních inokulací je fakt, že si zachovávají působnost po celou dobu pěstování ošetřených rostlin. Jde tedy o dlouhodobý efekt, na rozdíl od využití různých agrochemikálií, jejichž vliv je dočasný a obvykle vede k nežádoucímu narušování přirozené rovnováhy.
Jinou variantou využití je přidávání mikrobů jako urychlovačů rozkladného procesu při přípravě kompostů.
Mikroorganismy ve šlechtění a ochraně
Velmi specifickou roli hrají mikroorganismy při šlechtění moderních odrůd rostlin. Základním příkladem je zabudování jejich částí do genomu rostliny, což slouží k zajištění jejich rezistence vůči patogenním činitelům. Jako příklad lze zmínit Bacillus thuringiensis, jehož Bt-protein je složkou Bt-genu vloženého do nově vyšlechtěných odrůd kukuřice.
Dalšími rozšířenými možnostmi je zapojení mikrobů v přípravcích na ochranu rostlin. Opět můžeme zmínit Bacillus thuringiensis, který je efektivní v likvidaci housenek bělásků a jiných škůdců na košťálových zeleninách a jinde. Také Bacillus subtilis je registrován a využíván u nás v ochraně, ovšem v tomto případě proti různým houbám a plísním rostlin. Jiným mikroorganismem je vir Baculovirus diprionis. Je účinný je proti hřebenulím na borovicích.
Perspektivy do budoucna
Souhrnně je možné konstatovat, že uplatnění mikroorganismů se kladně projevuje v rámci zlepšení výživy a zabezpečení podmínek pro optimální růst rostlin. Tento efekt je patrný zvýšením tvorby biomasy, tedy navýšením úrovně výnosu, případně také raností. Nesmíme ovšem opomíjet i ekonomický rozměr případného ošetření (inokulace) rostlin mikroorganismy – můžeme totiž snižovat i celkové množství dodaných živin a náklady na hnojiva a pesticidy.
Na našem trhu není prozatím k dispozici širší nabídka prostředků, které by mohly být užity při pěstování zahradnických kultur. Příklady použití některých dostupných mikroorganismů uvádí tabulka. Konkrétní složení přípravků bývá ovšem v rámci obchodního tajemství často nepřístupné.
Perspektivy využití mikroorganismů v zahradnictví a koneckonců i v celém zemědělství jsou značné. Jejich pozitivní vlivy zdaleka ještě nejsou známy a tudíž ani nejsou komerčně využívány. Přesto existuje celá řada bezpečných příkladů jejich použití, jenž může představovat významný krok směrem k udržitelnému a ekologickému způsobu hospodaření.
Zdroj: doc. Ing. Robert Pokluda, Ph.D., MZLU v Brně