Petice kritizuje nastavení takzvané redistributivní platby, kterou získávají podniky na prvních 150 hektarů půdy. Od letošního roku je to 23 procent z celkové částky, předchozí vláda chtěla platbu nastavit na deset procent. Větší část peněz tedy směřuje k menším farmářům. Nastavení dotací kritizovala loni i Agrární komora ČR, konaly se i demonstrace.

Iniciátoři petice uvádí, že nastavení nebere v úvahu vlastníky sdružené do družstev, která jsou právnickou osobou. Družstvo Ostaš, které má 40 členů, podle nich dostane na hektar zhruba poloviční částku oproti samostatnému zemědělci. Lád ČTK řekl, že pokud by žaloba neuspěla, považuje to za pozitivní diskriminaci ze strany státu a může poté docházet k tomu, že se budou podniky účelově rozdělovat. Poukázal na to, že za to ale hrozí sankce.

Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) letos řekl, že na případné účelové dělení farem kvůli získání dotací lze pohlížet jako dotační podvod, tedy i jako na trestný čin. Podle Láda může také následovat prodej podniků i pozemků zahraničnímu kapitálu. "Naši potomci se s nerovnými podmínkami, diskriminací a útiskem nebudou zabývat tak, jako my pravověrní zemědělci. Prostě prodají," dodal.

Diskusi o nastavení dotací platby považuje za nutnou i prezident Agrární komory Jan Doležal. "Při jejím zavedení bylo ostatně vládními představiteli slíbeno, že se k jejímu nastavení vrátíme na základě analýzy dopadů na konkurenceschopnost tuzemských zemědělských podniků a soběstačnost České republiky v základních komoditách. Česká republika od letošního roku uplatňuje redistributivní platbu na extrémní 23procentní výši podílu obálky přímých plateb, přičemž evropský průměr se pohybuje na úrovni deset až 12 procent," řekl ČTK.

Doležal také podotkl, že ve výsledku dochází ke znehodnocení majetku drobných akcionářů či držitelů podílu zemědělských společností. "Považujeme proto za dobré, že se tímto tématem zabývá petice," dodal. Komora podle něj přispěla k distribuci petice mezi své členy.