„Úvahy o zařazení zemědělství a potravinářství mezi kritickou infrastrukturu se již v minulosti objevily. Je důležité, aby například v případě nedostatku plynu byly tyto podniky zásobeny přednostně a nedošlo k omezení produkce potravin. Proto budu chtít o tomto tématu jednat s vládními kolegy,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

S ohledem na aktuální situaci, kdy na zemědělství a potravinářství dopadají rostoucí ceny energií, pohonných hmot nebo hnojiv, bude ministr Nekula prosazovat také finanční pomoc pro tyto sektory.

„Na dnešním večerním jednání ekonomických ministrů vlády budu požadovat co nejvyšší kofinancování mimořádné evropské finanční podpory pro nejvíce postižená odvětví. Pro Českou republiku jsme od EU získali zhruba 270 milionů korun, pravidla přitom umožňují členským státům tuto pomoc navýšit z národních zdrojů až o 200 procent. Peníze chceme směřovat hlavně na pomoc chovatelům prasat a pěstitelům jablek, debatujeme také o možné podpoře chovatelů drůbeže,“ uvedl Nekula.

Vyšší finanční pomoc by zemědělci mohli získat i z programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Ministr Nekula proto bude chtít rovněž jednat na poradě ekonomických ministrů o navýšení rozpočtu PGRLF pro letošní rok o 500 milionů korun. Celkově by tak Fond měl rozpočet kolem 2 miliard korun, což je v souladu s programovým prohlášením vlády.

„Další témata jsou spíše dlouhodobější. Určitě se chci bavit například o zrušení zdanění provozních dotací pro zemědělce. Nedává logiku poskytnout zemědělcům podporu a současně část z ní obratem vybrat zpátky ve formě daní. Peníze by mohly zůstat u zemědělců a pomoci jim, současně odstraníme zbytečnou byrokracii,“ řekl ministr Nekula.

Podle ministra je současná situace zemědělců mimořádná a Ministerstvo zemědělství jim chce pomoci dle možností státního rozpočtu. Je také třeba uvést, že do sektoru se podařilo ministru Nekulovi zajistit rekordní výši dotací, včetně 5 miliard korun na národní dotační programy. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu byl rekordní i zisk zemědělství, který loni dosáhl úrovně 22 miliard korun.

Kromě finančních nástrojů řeší MZe i možné úpravy pravidel hospodaření zemědělců. EU již schválila pro letošní rok výjimku pro využití úhoru pro produkci pícnin a bílkovinných plodin. V ČR se to týká téměř 7 tisíc hektarů půdy.

Důležitý požadavek Evropské komise se týká Zelené dohody a povinnosti snížit spotřebu pesticidů o 50 procent. Česká republika v posledních letech spotřebu již výrazně snížila. Podle ministra Nekuly je proto nezbytné, aby EK zohlednila dosavadní vynaložené úsilí jednotlivých států, jejich zemědělců i potravinářů a také rozdílné výchozí podmínky členských zemí a jejich národní specifika. Eurokomisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakides při své nedávné návštěvě ČR potvrdila, že členské státy s nízkou spotřebou nebudou penalizovány a jejich dosavadní úsilí bude zohledněno v budoucím návrhu EK k pesticidům.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství