Renata Šarjaková, 19. březen 2007
Soud odepřel restituentům náhradní půdu.
Nepřími restituenti půdy nedostanou náhradní půdu od Pozemkového fondu.

Nepřímí restituenti půdy mají smůlu. Náhradní půdu od Pozemkového fondu nedostanou. S definitivní platností tak rozhodl Nejvyšší soud. Nejvyšší soud nyní zamítl dvě dovolání mužů, kteří získali na jihu Čech pozemky od restituentů a požádali ještě před koncem roku 2005, kdy vstoupila v platnost restituční tečka, Pozemkový fond o vydání náhradní půdy. V prosinci 2005 Ústavní soud rozhodl, že jenom přímí restituenti a jejich dědicové budou moci žádat o majetek i po 1. lednu 2006.

Datum nehraje roli

Oba žadatelé se bránili tím, že žalobu podali ještě před koncem restituční tečky, tedy do konce roku 2005. A za to, že pozemky nedostali, mohl svou nečinností Pozemkový fond. V tom jim Nejvyšší soud dal za pravdu. Ale ani to, že o pozemky požádali před restituční tečkou, nemohlo podle Nejvyššího soud vést k úspěchu žaloby. Lidé, kteří půdu nedostali, mají nárok na finanční odškodnění. To je ale nižší než hodnota pozemků. Peníze ale dostanou jen ti, kteří o odškodnění požádali už dříve.

Tím, že soud dovolání žadatele o vydání náhradních pozemků zamítl, dal signál i pro rozhodování soudů v dalších podobných případech.

S Pozemkovým fondem se tak například soudí o pozemky v Jablonci nad Nisou Tělovýchovná jednota Bižuterie. Ta chce získat část půdy pod lyžařskými areály.

Desítky soudních sporů

TJ Bižuterie, která provozuje skiareály v Bedřichově, na Tanvaldském Špičáku a Severáku, také není přímým restituentem, nároky na pozemky si koupila. Fond ale pozemky vydat nechce s tím, že se na něj vztahuje restituční tečka. Část pozemků pod sjezdovkami už přitom fond dříve bez soutěže vydal brněnskému podnikateli Karlu Wimětalovi, jednomu z těch, kteří získávali od restituentů jejich nároky ve velkém.

Právě s Wimětalem nyní Pozemkový soud vede spory o pozemky na Chebsku a Tachovsku a je pravděpodobné, že i tento spor skončí u Nejvyššího soudu. Wimětal totiž patři mezi ty podnikatele, kteří "vydělali" na mimořádném režimu zavedeném fondem v létě 2005. Během několika dní, kdy byl zaveden takzvaný "mimořádný režim", úředníci fondu vydali spekulantům v celé republice přes 600 hektarů pozemků, jejichž tržní cena dosahuje dvou miliard korun.

Pozemkový fond po zveřejnění těchto případů u soudů své vlastní smlouvy, které se spekulanty uzavřel, zažaloval. Zatím sice fond ve většině sporů uspěl. Definitivní verdikt ale v žádném případů zatím nepadl, rozhodování soudů není jednotné.

Čeká se na definitivní verdikt

Zatímco u převodů pozemků dalším známým podnikatelům - Radovanu Vítkovi, Jiřímu Davídkovi či Janu Hřebačkovi soudy daly za pravdu Pozemkovému fondu a rozhodly, že pozemky patří státu, v jiných případech vynesly opačný verdikt. A až Nejvyšší soud tak s definitivní platnosti rozhodne o nejznámějším případu, kvůli kterému ze své funkce odstoupil exministr zemědělství Petr Zgarba.

Jde o půdu v pražské Uhříněvsi, kterou si obec připravovala pro rodinnou výstavbu. Pozemkový fond ji ale přidělil obchodníkovi s pozemky Gabrielu Večeřovi a jeho obchodnímu partnerovi Václavu Benediktovi. Městský soud v Praze rozhodl, že pozemky patří podnikatelům. Pozemkový fond se proto obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud. Ten bude řešit i další dva případy, ve kterých fond zatím spory o vydané pozemky prohrál.

Kolem vydávání náhradních pozemků koncem roku 2005 vypukl skandál, který stál křeslo tehdejšího sociálně demokratického ministra zemědělství Petra Zgarbu a vedl k personálním změnám na Pozemkovém fondu.

Infobox

* Nárok na náhradní pozemek získali lidé, kteří během minulého režimu přišli o zemědělskou půdu. Tu jim při restitucích už pozemkový úřad nemohl vydat.

* Pozemkový fond od počátku své činnosti evidoval nevypořádané restituční nároky za 7,3 miliardy korun. Z toho zbývalo ke konci roku 2005 vyřešit nároky zhruba za 1,8 miliardy. Drželo je asi 90 000 lidí, z nichž podstatnou část tvořili ti, kteří nároky odkoupili od původních držitelů.

* Restituční tečka původně spočívala v tom, že držitelé restitučních nároků mohli požádat o náhradní pozemky nejpozději do konce roku 2005. Poté už měli právo jen na finanční náhradu.

* Ústavní soudci v prosinci 2005 rozhodli, že přímí restituenti a jejich dědicové budou moci uplatňovat nároky na náhradní půdu i nadále. Tečka ke konci loňska tak zůstala v platnosti pro osoby, které nárok na vydání pozemku například koupily, nebo jim byl postoupen v rámci rodiny.

* O vyplacení finanční náhrady požádalo přes 5000 žadatelů a fond jim celkem vyplatí zhruba 420 milionů korun.

* Fond původně odhadoval výplaty náhrad na 600 milionů korun, držitelé jedné třetiny nároků se ale nepřihlásili.

* Fond musí peněžité náhrady za nevydané pozemky vyplatit nejpozději do tří let od podání žádostí.
Zdroj: Aktuálně.cz, 19.03.2007


Hodnocení => průměr 020
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář