„Neustále zdůrazňuji, že Společnou zemědělskou politiku je třeba dojednat co nejdříve, a to s odpovídajícím přechodným obdobím. Zásadní pro nás zůstává dobrovolnost definice skutečného zemědělce a dobrovolnost zastropování přímých plateb a dostatečná podpora z prostředků EU pro citlivé komodity. Pro budoucí zemědělství jsou klíčové moderní technologie, které nám určitě pomohou při naplňování stále ambicióznějších environmentálních cílů a které v Česku už dlouhodobě podporujeme,“ řekl ministr Miroslav Toman.

Česká republika dlouhodobě podporuje a věnuje se projektům zaměřeným na precizní zemědělství, jako je například pořizování technologií pro přesnou aplikaci hnojiv a pesticidů včetně navádění přes GPS apod. Důležité jsou také inovační projekty v rámci rostlinné výroby vedoucí ke snižovaní používání chemie, k úspoře vody a pohonných hmot, a tím zmírňování negativních dopadů zemědělství na životní prostředí.

Podle účastníků jednání by strategické cíle Evropské unie, týkající se ekologie i biologické rozmanitosti, měly být realistické a finančně dosažitelné. Tyto cíle Evropská komise s členskými státy dostatečně neprojednala, takže neexistuje posouzení jejich dopadů na evropské zemědělství. Na jednání v Poznani se delegáti shodli, že tyto iniciativy nesmí negativně dopadnout na konkurenceschopnost zemědělství EU ve srovnání s třetími zeměmi.

Na jednání také zaznělo, že realizace Strategie Od zemědělce ke spotřebiteli by měla být dobrovolná s ohledem na konkrétní situaci v jednotlivých státech. Není přitom jisté, jestli bude financování SZP pro tyto cíle dostatečné. Reforma SZP by měla přispět ke zlepšení klimatu a životního prostředí, zároveň by měla ale být realistická, srozumitelná a pro zemědělce administrativně schůdná. Reforma by také měla zohledňovat národní a regionální specifika při výběru opatření v oblasti životního prostředí.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství