„Velké riziko v současném návrhu nových pravidel Společné zemědělské politiky vidím v definici takzvaného skutečného zemědělce. Již v současném programovém období se podobná podmínka aktivního zemědělce ukázala jako nefunkční a po dohodě byla v roce 2018 zrušena. Je pro mě nepochopitelné, že se nyní navrhuje v ještě přísnější podobě. Nechci, abychom se každý rok museli zemědělců ptát, zda jsou skutečně zemědělci, to je opravdu nepochopitelná byrokracie,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V diskuzi s ostatními ministry zemědělství evropské osmadvacítky představil výsledky společné debaty z nedávného zasedání rozšířené skupiny V4 v Praze. V oblasti SZP je to především požadavek na jednoduchou a realisticky nastavenou politiku, která poskytne dostatečnou flexibilitu pro jednotlivé členské státy a nezvýší administrativní zátěž.

„Společným zájmem nejen Visegrádské skupiny je i zachování dostatečně silného rozpočtu. Také proto jsem dnes podpořil prohlášení Francie, které se týká právě financování Společné zemědělské politiky v novém programovém období,“ uvedl ministr Toman.

Důležitým tématem dnešní Rady je také debata nad strategií EU pro lesnictví, kterou na jednání zařadilo finské předsednictví. Ta by měla reagovat na změny klimatu a zajistit konkurenceschopnost lesnického sektoru.

„Česká republika podporuje významnější úlohu lesnictví v rámci Společné zemědělské politiky, a to především prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Je také nezbytné urychlit proces schvalování státních podpor, abychom mohli pružně reagovat na kalamity v lesích, způsobené například suchem nebo kůrovcem,“ řekl ministr Toman.

Ten dnes také představil Společné prohlášení o lesích, trvale udržitelném hospodaření v lesích a přizpůsobení změně klimatu. To podepsali na začátku října v Praze zástupci České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska, Bulharska, Chorvatska a Slovinska. Zdůraznili v něm naléhavost přijetí nové strategie EU pro lesnictví, která bude klást důraz na podporu vlastníků lesů v jejich snaze adaptovat lesy na klimatickou změnu.

Ministři dnes v Lucemburku diskutují také o aktuální situaci afrického moru prasat. Ten má obrovské dopady na celý sektor vepřového masa a je nutné hledat cesty boje s touto nákazou.

„I proto jsme toto téma zařadili, jako předsedající země, na poslední jednání zemí V4. Výstupem je společné prohlášení k boji proti africkému moru prasat, kde se shodujeme na nutnosti přijmout jasná pravidla pro tlumení nákazy, ale i pro soustavné a systematické snižování počtu divokých prasat, a to nejen na národní, ale také celoevropské úrovni,“ uvedl ministr Toman.

Evropská komise by dle zemí V4 měla také více finančně podporovat opatření na boj proti AMP. Jde například o opatření zaměřená na zabránění šíření AMP do oblastí, kde se nákaza nevyskytuje, biologickou bezpečnost chovů domácích prasat nebo utrácení divokých prasat v zamořených oblastech. Intenzivněji by se měla celá EU věnovat i vědecké a výzkumné spolupráci, zejména v epidemiologii AMP.

Ministři zemědělství dnes diskutují také o situaci na komoditních trzích, o vlivu vlků na zemědělské hospodaření, Evropském námořním a rybářském fondu, rybolovných právech v Baltském moři, biohospodářství nebo o ohlášených amerických clech na vývoz z EU.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství