Porážky a výroba masa
V 1. čtvrtletí 2019 bylo na jatkách poraženo 59,9 tis. ks skotu, což je meziročně o 4,9 % více, z toho bylo 24,6 tis. býků (+8,3 %), 26,6 tis. krav (+1,7 %) a 6,7 tis. jalovic (+14,3 %). Vyrobeno bylo 18 456 tun (+6,0 %) hovězího masa.

Porážky prasat (542,5 tis. ks) zaznamenaly meziroční pokles o 3,6 %. Výroba vepřového masa dosáhla 50 496 tun (−2,8 %). Jatečná prasata se porážela v průměrné hmotnosti 118,6 kg, tj. o 1,1 kg vyšší než v 1. čtvrtletí loni.

V tomto čtvrtletí došlo k mírnému meziročnímu zvýšení výroby drůbežího masa na 39 685 tun (+1,1 %).

Stavy skotu, prasat a drůbeže
Na začátku 1. čtvrtletí bylo v České republice chováno 1 365,2 tis. ks skotu, meziročně −0,1 %. Také stavy zvířat ve všech věkových i hlavních užitkových kategoriích zůstaly meziročně stabilní. Mírné zvýšení bylo zaznamenáno u zapuštěných jalovic (+3,6 %) a masných krav (+2,8 %), zatímco stavy dojených krav pokračovaly v mírném poklesu (−1,9 %).

Stavy prasat se meziročně mírně snížily na 1 507,6 tis. ks (−1,6 %), především v kategorii chovných prasat (−2,2 %), z toho stavy prasnic klesly na 89,5 tis. ks (−5,1 %), avšak zvýšily se stavy prasniček (na 43,8 tis. ks; +4,9 %), z nich zapuštěných o 7,8 %. Prasat ve výkrmu bylo 586,2 tis. (+2,7 %).

Stavy drůbeže byly na začátku čtvrtletí meziročně výrazně vyšší (+15,6 %) a čítaly 25 371,3 tis. ks; stavy nosnic stouply na 5 222,4 tis. ks (+5,2 %).

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
V 1. čtvrtletí se ceny zemědělských výrobců jatečného skotu meziročně mírně snížily (−3,3 %), a to nejvíce u jatečných telat (−4,7 %), nejméně u jatečných býků (−2,8 %). Průměrná cena jatečných býků byla 46,57 Kč/kg v živém nebo 84,75 Kč/kg v jatečné hmotnosti. Vzhledem k předcházejícímu čtvrtletí byla o 0,67 Kč za kg v mase vyšší.

Ceny jatečných prasat v 1. čtvrtletí klesly na průměrnou hodnotu 26,82 Kč za kg živé hmotnosti nebo 34,86 Kč za kg jatečné hmotnosti (−2,6 %). Tento mírný meziroční pokles však ukazuje, že propad cen jatečných prasat trvá již déle než rok. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku tyto ceny poklesly o dalších 0,49 Kč za kg v mase.

Ceny jatečných kuřat byly o 0,8 % pod úrovní 1. čtvrtletí loňského roku. Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 23,09 Kč za kg v živém.

Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem
Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu[1]) v období od prosince 2018 do února 2019 byla bilance vyjádřená v hmotnostních jednotkách pro živá zvířata kladná (18 494 tun u skotu, 7 115 tun u prasat a 9 910 tun u drůbeže) a pro maso záporná (−5 754 tun u hovězího, −60 747 tun u vepřového a −22 501 tun u drůbežího).

Dovoz živého skotu (0,9 tis. ks) vzhledem k vývozu (55,6 tis. ks) zůstal i v tomto období zanedbatelný. Na straně vývozu převládala zvířata určená k dalšímu chovu (37,1 tis. ks), zvláště telata a mladý skot, jejichž vývoz se meziročně zvýšil na 18,7 tis. telat (+3,4 %) a 13,6 tis. ks mladého skotu (+14,7 %). Telata se vyvážela do Belgie, Španělska a Nizozemska; mladý skot do Turecka, Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Zvířat k porážce se vyvezlo 18,5 tis. ks (+0,5 %), což představuje 6 563 tun hovězího masa, tj. více než měsíční produkce hovězího v ČR. Jatečná zvířata se vyvážela především do Rakouska a Německa.

Zahraniční obchod1) s živými prasaty meziročně zaznamenal pokles v obratu. Došlo k výraznému snížení dovozu (na 32,5 tis. ks; −18,3 %) i vývozu (na 90,4 tis. ks; −19,5 %). Vývoz v kategorii selat se však nezměnil (29,6 tis. ks; +0,9 %) a dosáhl téměř vyrovnané bilance (dovezených 31,7 tis.ks; −17,8 %). Selata se dovážela výhradně z Německa a Dánska. Jejich vývoz směřoval do Maďarska, na Slovensko a do Německa. Vývoz jatečných prasat se propadl o čtvrtinu na 59,9 tis. ks a 7 139 tun živé hmotnosti. Jatečná prasata se vyvážela na Slovensko, do Německa a Maďarska.

Přebytek zahraničního obchodu1) s živou drůbeží meziročně klesl v kategorii jednodenních mláďat. Naopak mírně se zvýšil u kuřat a slepic určených k porážce. Na těchto výsledcích se nejvíce podílel pokles vývozu jednodenních kuřat (na 21,4 mil. ks; −9,1 %) a pokles dovozu jatečných kuřat a slepic (na pouhých 453 tun; −27,3 %). Živá drůbež se dovážela především z Německa, Slovenska a Maďarska; vyvážela se hlavně do Polska, na Slovensko, do Německa, mláďata také do Rumunska.

Dovoz hovězího masa se mírně snížil na 8 764 tun (−2,4 %), jeho vývoz vzrostl na 3 010 tun (+17,7 %). Dovezené maso pocházelo především z Polska, Nizozemska a Německa, vývozy směřovaly hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska, Polska a Rakouska.

U vepřového masa se záporná bilance meziročně opět prohloubila, a to v důsledku vyššího dovozu a nižšího vývozu. Dovezeno bylo 67 020 tun (+3,3 %), hlavně z Německa, Španělska a také z Polska, kdežto vyvezeno bylo pouze 6 274 tun (−8,8 %), převážná většina na Slovensko.

Drůbežího masa se ve sledovaném období dovezlo 27 123 tun, meziročně o 5,5 % méně, a vyvezlo 4 622 tun, tj o 9,4 % méně. Tím se schodek obchodu s drůbežím masem nepatrně snížil. Největší podíl na dovozu mělo Polsko, na vývozu Slovensko, Německo a Rakousko.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
V 1. čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 741 452 tis. litrů mléka (+0,6 %), z toho mlékárny nakoupily 627 509 tis. litrů (−0,3 %).

Ceny zemědělských výrobců mléka zůstaly meziročně na stejné úrovni (+0,2 %). Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 9,11 Kč za litr, tj. o 0,35 Kč/l vyšší než v minulém čtvrtletí.

Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky
Ve sledovaném období se dovezlo 57,6 tis. tun (+1,1 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezlo se jich 251,4 tis. tun (−1,1 %). Výrazný přebytek zahraničního obchodu1) s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně mírně snížil, a to především v důsledku sníženého vývozu mléka a smetany (−1,9 %), které tvoří nejvýznamnější část obchodu. Prohloubil se také schodek obchodu se sýry a tvarohem (na 9 876 tun). Naopak přebytek obchodu se zakysanými mléčnými výrobky se zvýšil (na 5 115 tun). Výrazné navýšení obratu (na 11 280 tun dovezených a 12 974 tun vyvezených) bylo zaznamenáno u syrovátky. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.

___________________
1) Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod prahem 8 mil. Kč.

Poznámky:
Publikované údaje (s výjimkou zahraničního obchodu) jsou definitivní.
Zodpovědný vedoucí pracovník: Ing. Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí, tel. 274 052 331, e-mail: jiri.hrbek@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: jiri.hrbek@czso.cz
Zdroje dat: Statistická zjišťování ČSÚ o porážkách hospodářských zvířat (Zem1−12), chovu skotu (Zem1-02), chovu prasat (Zem2-02) a chovu drůbeže (Zem3-01)
Veřejná databáze ČSÚ: Ceny v zemědělství (tab. Indexy cen zemědělských výrobců, tab. Průměrné ceny zemědělských výrobků)
Databáze zahraničního obchodu (ČSÚ)
Výstupy statistických zjišťování MZe o nákupu mléka (Mlék(MZe) 6-12, Odbyt(MZe) 6-12) a o nákupu drůbeže Drůb (MZe) 4-12
Termín ukončení sběru dat: 10. 4. 2019
Termín ukončení zpracování: 24. 4. 2019
Související publikace:
Porážky hospodářských zvířat: https://www.czso.cz/csu/czso/porazky-hospodarskych-zvirat-unor-2019, termín zveřejnění podrobných údajů za březen: 6. 5. 2019
Chov skotu https://www.czso.cz/csu/czso/chov-skotu-2-pololeti-2018
Chov prasat https://www.czso.cz/csu/czso/chov-prasat-2-pololeti-2018
Chov drůbeže https://www.czso.cz/csu/czso/chov-drubeze-2018
Termín zveřejnění další RI: 30. 7. 2019

Přílohy:

czem043019.docx

Tab. 1 Výroba masa a nákup mléka
Graf 1 Hovězí maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
Graf 2 Vepřové maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
Graf 3 Drůbeží maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
Graf 4 Mléko – nákup a průměrná cena zemědělských výrobců

Výše uvedené přílohy ke stažení
Tiskové sdělení: Výroba masa zůstala na loňské úrovni ke stažení
Vyjádření Jiřího Hrbka, ředitele odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ (soubor mp3)